Praha - „Nikoho nepodporuji, hájím právo té dívky. Skládala jsem slib a já se prostě nenechám zastrašit nenávistí, a to právo budu hájit dál.“ V pořadu Hyde Park ČT24 to řekla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Reagovala tak na kritiku, která se na ni snesla poté, co se zastala dvou studentek islámského vyznání, jimž bylo v rámci zdravotnické výuky zakázáno nosit muslimské šátky. Podle ombudsmanky je jedním z největších výdobytků evropské společnosti uznání základních individuálních práv člověka, mezi něž patří právě i víra a její svobodné vyjadřování.
Šabatová odmítá, že by se v České republice používal dvojí právní metr - jeden pro Čechy, druhý pro cizince. „Když má chlapec na hlavě baseballku, a ani neví, že je slušné si ji v místnosti sundat, tak je to něco jiného, než když muslimská dívka, která vyrostla do této kultury a náboženství (islámu), tu pokrývku hlavy nosí celoživotně a je to součást její etnické i náboženské identity. Je to prostě rozdílné,“ tvrdí veřejná ochránkyně práv.
Jedním z největších výdobytků evropské společnosti je podle ní uznání základních individuálních práv člověka. „Víra je vysoce chráněným právem a svoboda vyjadřovat svou víru soukromě i navenek k tomu patří - jak podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tak podle české Listiny (základních lidských práv a svobod). Evropská hodnota je právě ta tolerance,“ uvedla v Hyde Parku ČT24.
- „Já nehodnotím islám, nejsem religionistka. Já řeším práva lidí, kteří se na mě obrátí, protože se cítí být diskriminováni. (…) Hájím právo té dívky. Nenechám se zastrašit nenávistí, a to právo budu hájit dál.“
Šabatová čelí v poslední době kritice za to, že se zastala dvou muslimských studentek střední zdravotnické školy, kterým bylo zakázáno nosit muslimský šátek při vyučování a v rámci zdravotnické praxe v nemocnicích. Podle ní ale na něco takového škola nemá právo a porušuje tím i ústavní pořádek České republiky.
Chování Křečka bylo nekolegiální a naštvalo mě
Jednotný není ani samotný úřad veřejné ochránkyně práv. Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček (ČSSD) vyjádřil zcela opačný názor. Sama Šabatová hodnotí jeho chování v tomto případě jako nekolegiální a přiznává, že ji naštvalo.
Ombudsmanka přiznává, že v praktickém životě může dojít k nepřímé diskriminaci zcela nezáměrně. Pak je ale nutné na to reagovat a vzniklou situaci „nějakým způsobem zhojit“. „Není třeba měnit antidiskriminační zákon, není třeba měnit Listinu, není třeba měnit školský zákon, ale je třeba změnit konkrétní školní řád v té škole, kde způsobil tu nepřímou diskriminaci,“ míní Šabatová.
