Rychetský: Není jisté, zda bychom se stížností kvůli platům soudců zabývali

Praha - Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského vůbec není jisté, zda by se soud stížností kvůli platům v justici vůbec zabýval. Právě k Ústavnímu soudu chce otázku výpočtu platů a státních zástupců dotáhnout Sobotkova vláda. Podle premiéra totiž existuje rozpor mezi verdiktem Nejvyššího soudu a starším verdiktem Ústavního soudu. Podle vlády by měl předseda okresního soudu Petr Jirsa podat stížnost, aby záležitost přezkoumal ÚS. Nikdo jiný ji zřejmě podat nemůže – soudce se ale tím nerozhodl, má na to dvouměsíční lhůtu.

Podle Rychetského spočívá sporná otázka v tom, zda má stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov takzvanou aktivní legitimaci k podání stížnosti. Pokud by ÚS stížnost přijal k projednání, výsledek vůbec nelze předjímat. Bude záležet na soudci zpravodaji a konkrétním tříčlenném senátu, který ji dostane na starost.

Rychetský zároveň zdůraznil, že příslušná ministerstva dlouhé roky ví, že zákon umožňuje při stanovení platové základny dvojí výklad. „Celou dobu to mohli kdykoliv opravit kterýmkoliv směrem, aby prostě nebyl možný dvojí výpočet, a nikdy tak neučinili. Věděli to i v těch posledních letech, kdy běžely ty soudní spory, které se k nám nikdy nedostaly. Přesto nic neučinili. Já v této chvíli vůbec nejsem povolán říct, který výpočet je lege artis, který je správný,“ uvedl předseda ÚS.  

Podobně se včera ve Studiu ČT24 vyjádřila i bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka Eliška Wagnerová. Také podle ní není jisté, zda vůbec Ústavní soud bude spor řešit. Jinak si ale Wagnerová myslí, že rozhodnutí je vadné a alespoň zčásti protiústavní. Nejvyšší soud má sice pravdu, že se platy vypočítávaly ze špatné průměrné mzdy, ale zpětné doplacení až do výše trojnásobku průměrné mzdy prý není v pořádku. „Pokud by se Ústavní soud chtěl držet znění svého nálezu, kde se na několika stránkách odůvodňuje, proč se to nemá vyplácet dozadu, proč to má platit jenom do budoucna, tak lze očekávat jednoznačné rozhodnutí,“ uvedla senátorka. 

Ministerstvo při výpočtu zohledňovalo i částečné úvazky

Ministerstvo práce a sociálních věcí při výpočtu platů soudců či státních zástupců dlouhodobě používalo výpočet, který operoval se statistickým údajem zahrnujícím i zkrácené úvazky. Nejvyšší soud ale nedávno rozhodl, že je nutné pracovat s průměrnou nominální mzdou v nepodnikatelské sféře přepočtenou na plné úvazky, což pro soudce znamená plat vyšší o několik tisíc měsíčně. Podle vlády by měl stížnost k ÚS podat předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa. Právě tento soud totiž řešil pilotní žalobu soudkyně kvůli platu. Jirsa se ale ještě nerozhodl, zda stížnost podá.  

Nejvyšší soud v průlomovém rozhodnutí neřešil pouze chybně vypočítanou základnu. Soudkyni, která podala pilotní žalobu, přiznal také dorovnání platu kvůli sníženému koeficientu při výpočtu mzdy, a to i zpětně. Vláda při tom zpětně platy soudcům dorovnávat nechce, vidí v tom rozpor s loňským nálezem ÚS ve věci sníženého koeficientu. Rychetský připustil, že NS v tomto směru „buďto nečetl, anebo nevnímal dostatečně účinnost našeho nálezu ve vztahu k tomuto koeficientu“. Zároveň ale zdůraznil, že se ÚS loňským nálezem nevyslovil proti zpětnému dorovnávání platů v obecné rovině. Pouze využil možnost zrušit protiústavně snížený koeficient až k pozdějšímu datu, konkrétně ke konci roku.

Nahrávám video

Právě zpětné doplácení platů vadí vládě, podle premiéra Sobotky by to mohlo státní rozpočet zatížit až pěti miliardami korun. „Já pokládám za naprosto nezbytné, v situaci, kdy tady identifikujeme rozpor mezi rozhodnutím Nejvyššího soudu a mezi starším nálezem Ústavního soudu, tak je zřejmé, že musíme využít všechny cesty k tomu, abychom požádali Ústavní soud, ať tuto záležitost jednoznačně vyloží,“ nechal se slyšet Sobotka. ÚS podle něj řekl, že by se platy soudců neměly vyplácet zpětně.  

Jenže pokud by skutečně stížnost doputovala na Ústavní soud, tak ten bude nejprve řešit, zda ji lze projednat. „Nedá se vůbec dopředu odhadovat, jak bude případná stížnost posouzena z hlediska přípustnosti,“ konstatoval Rychetský. Případnou stížností se každopádně nebude zabývat plénum, tedy sbor všech soudců, ale jeden ze tříčlenných senátů se zpravodajem, kterého určí počítač.  

Otázku, zda český stát má lidská práva a svobody a může je uplatňovat, řeší ÚS opakovaně. Podle ustálené judikatury se stát na ÚS obracet nemůže, pokud v záležitosti rozhodoval jako orgán veřejné moci. Jako účastník civilního sporu, kde není ve vrchnostenském postavení, se ale může dovolávat práva na spravedlivý proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda nezakáže hokejistům hrát proti Rusům, řekl Šťastný

Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by hokejové reprezentaci umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem. Vedení svazu se kvůli situaci v pondělí sejde s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO).
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šebestyán odvolal všechny členy Rady Vinařského fondu kvůli zjištění NKÚ

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal všech jedenáct členů Rady Vinařského fondu. Podle Nejvyššího kontrolní úřad (NKÚ) fond opakovaně porušoval předpisy a pravidla poskytování podpor. Zjistil také střet zájmů. Zjištění úřadu podle Šebestyána nejsou přijatelná a bylo potřeba vyvodit důsledky. Vinařský fond s většinou zjištění NKÚ nesouhlasí a podal námitku, řekl jeho ředitel Zbyněk Vičar.
12:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuba varuje před možností nedostatku vody. Přes zimu budou srážky, předpovídá model

Jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že při nepříznivém vývoji počasí hrozí na jaře ve velké části kraje problém se zásobováním pitnou vodou. Nádrž Římov, z jejíž vody se pitná voda vyrábí, se ani po snížení odtoku neplní. Kuba to řekl po pátečním zasedání jihočeské komise pro sucho. Model Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) ukazuje, že zimní měsíce v Česku a střední Evropě budou srážkově nadprůměrné oproti rokům 1993 až 2015.
12:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 2 hhodinami

Univerzita Karlova řeší kybernetický útok. Ten už šetří policie

Univerzita Karlova (UK) v posledních dnech řeší závažný kybernetický útok. Jedna z webových aplikací byla kompromitována, následně získal útočník neoprávněný přístup k údajům z centrálního Studijního informačního systému (SIS). Podle dosavadních zjištění útočník neoprávněně získal a stáhl část údajů evidovaných v systému, včetně osobních údajů. Univerzita incident oznámila Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
11:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poslanci poslali zavedení mimořádné daně na rafinerie do třetího čtení

Vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie míří ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Mohlo by se odehrát na nejbližší řádné schůzi, která začne v úterý 24. listopadu. Opozice se na páteční schůzi přihlásila ke třem desítkám pozměňovacích návrhů, z nichž některé s rafinérskou daní nesouvisejí. Žádný koaliční návrh na rozšíření daně i na jiné sektory nezazněl. Ve třetím čtení budou poslanci hlasovat o tom, které úpravy přijmou a zda zákon schválí.
04:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, 55 procent by zemi bránilo

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, zatímco 55 procent vyjádřilo ochotu zemi bránit a pouze 24 procent považuje Českou republiku za připravenou na závažnou bezpečnostní krizi či válku. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends 2026, který se uskutečnil ve čtrnácti zemích Evropy a v USA. Osobně se na závažnou krizi nebo bezpečnostní mimořádnou událost cítí připraveno 36 procent českých respondentů.
před 7 hhodinami

VideoLang vidí šanci na mírová jednání o Ukrajině. Putin hraje o čas, namítá Bartoš

„Teď jsme asi pravděpodobně nejblíž tomu, co si asi všichni přejeme, abychom začali zcela vážně za účasti zainteresovaných stran jednat o míru,“ domnívá se ve věci rusko-ukrajinského konfliktu místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Hubert Lang (ANO). Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) jeho optimismus zcela nesdílí. „Rád bych sdílel možná ten lehký optimismus,“ reagoval s tím, že ruský vládce Vladimir Putin podle něj „hraje o čas“ a požadavky Moskvy jsou „velmi nepřátelské vůči Evropě jako celku“. Debata v Událostech, komentářích moderovaná Terezou Řezníčkovou se dotkla také vojenského cvičení koalice ochotných v Polsku bez české účasti.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.