Praha - Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského vůbec není jisté, zda by se soud stížností kvůli platům v justici vůbec zabýval. Právě k Ústavnímu soudu chce otázku výpočtu platů a státních zástupců dotáhnout Sobotkova vláda. Podle premiéra totiž existuje rozpor mezi verdiktem Nejvyššího soudu a starším verdiktem Ústavního soudu. Podle vlády by měl předseda okresního soudu Petr Jirsa podat stížnost, aby záležitost přezkoumal ÚS. Nikdo jiný ji zřejmě podat nemůže – soudce se ale tím nerozhodl, má na to dvouměsíční lhůtu.
Podle Rychetského spočívá sporná otázka v tom, zda má stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov takzvanou aktivní legitimaci k podání stížnosti. Pokud by ÚS stížnost přijal k projednání, výsledek vůbec nelze předjímat. Bude záležet na soudci zpravodaji a konkrétním tříčlenném senátu, který ji dostane na starost.
Rychetský zároveň zdůraznil, že příslušná ministerstva dlouhé roky ví, že zákon umožňuje při stanovení platové základny dvojí výklad. „Celou dobu to mohli kdykoliv opravit kterýmkoliv směrem, aby prostě nebyl možný dvojí výpočet, a nikdy tak neučinili. Věděli to i v těch posledních letech, kdy běžely ty soudní spory, které se k nám nikdy nedostaly. Přesto nic neučinili. Já v této chvíli vůbec nejsem povolán říct, který výpočet je lege artis, který je správný,“ uvedl předseda ÚS.
Podobně se včera ve Studiu ČT24 vyjádřila i bývalá ústavní soudkyně a současná senátorka Eliška Wagnerová. Také podle ní není jisté, zda vůbec Ústavní soud bude spor řešit. Jinak si ale Wagnerová myslí, že rozhodnutí je vadné a alespoň zčásti protiústavní. Nejvyšší soud má sice pravdu, že se platy vypočítávaly ze špatné průměrné mzdy, ale zpětné doplacení až do výše trojnásobku průměrné mzdy prý není v pořádku. „Pokud by se Ústavní soud chtěl držet znění svého nálezu, kde se na několika stránkách odůvodňuje, proč se to nemá vyplácet dozadu, proč to má platit jenom do budoucna, tak lze očekávat jednoznačné rozhodnutí,“ uvedla senátorka.
Ministerstvo při výpočtu zohledňovalo i částečné úvazky
Ministerstvo práce a sociálních věcí při výpočtu platů soudců či státních zástupců dlouhodobě používalo výpočet, který operoval se statistickým údajem zahrnujícím i zkrácené úvazky. Nejvyšší soud ale nedávno rozhodl, že je nutné pracovat s průměrnou nominální mzdou v nepodnikatelské sféře přepočtenou na plné úvazky, což pro soudce znamená plat vyšší o několik tisíc měsíčně. Podle vlády by měl stížnost k ÚS podat předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa. Právě tento soud totiž řešil pilotní žalobu soudkyně kvůli platu. Jirsa se ale ještě nerozhodl, zda stížnost podá.
Nejvyšší soud v průlomovém rozhodnutí neřešil pouze chybně vypočítanou základnu. Soudkyni, která podala pilotní žalobu, přiznal také dorovnání platu kvůli sníženému koeficientu při výpočtu mzdy, a to i zpětně. Vláda při tom zpětně platy soudcům dorovnávat nechce, vidí v tom rozpor s loňským nálezem ÚS ve věci sníženého koeficientu. Rychetský připustil, že NS v tomto směru „buďto nečetl, anebo nevnímal dostatečně účinnost našeho nálezu ve vztahu k tomuto koeficientu“. Zároveň ale zdůraznil, že se ÚS loňským nálezem nevyslovil proti zpětnému dorovnávání platů v obecné rovině. Pouze využil možnost zrušit protiústavně snížený koeficient až k pozdějšímu datu, konkrétně ke konci roku.
Právě zpětné doplácení platů vadí vládě, podle premiéra Sobotky by to mohlo státní rozpočet zatížit až pěti miliardami korun. „Já pokládám za naprosto nezbytné, v situaci, kdy tady identifikujeme rozpor mezi rozhodnutím Nejvyššího soudu a mezi starším nálezem Ústavního soudu, tak je zřejmé, že musíme využít všechny cesty k tomu, abychom požádali Ústavní soud, ať tuto záležitost jednoznačně vyloží,“ nechal se slyšet Sobotka. ÚS podle něj řekl, že by se platy soudců neměly vyplácet zpětně.
Jenže pokud by skutečně stížnost doputovala na Ústavní soud, tak ten bude nejprve řešit, zda ji lze projednat. „Nedá se vůbec dopředu odhadovat, jak bude případná stížnost posouzena z hlediska přípustnosti,“ konstatoval Rychetský. Případnou stížností se každopádně nebude zabývat plénum, tedy sbor všech soudců, ale jeden ze tříčlenných senátů se zpravodajem, kterého určí počítač.
Otázku, zda český stát má lidská práva a svobody a může je uplatňovat, řeší ÚS opakovaně. Podle ustálené judikatury se stát na ÚS obracet nemůže, pokud v záležitosti rozhodoval jako orgán veřejné moci. Jako účastník civilního sporu, kde není ve vrchnostenském postavení, se ale může dovolávat práva na spravedlivý proces.
