Praha - "Česká republika považuje uznání samostatnosti dvou separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie ze strany Ruské federace za protiprávní a odmítá je," uvedlo české ministerstvo zahraničí v reakci na dnešní ruský krok. Nepřekvapivě, jako už dříve v názoru na rusko-gruzínský konflikt, se přidalo k Západu, který ruské uznání kategoricky odsoudil. Vládní stanovisko k této zahraničněpolitické otázce ale nesdílí Václav Klaus. Své názory obě strany nesladily ani po dnešní schůzce na Hradě. Další šanci mají na středečním zasedání vlády.
"Česká republika vnímá toto rozhodnutí jako útok na nezávislost, suverenitu a územní celistvost Gruzie, která je garantována Chartou OSN, Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z Helsinek a relevantními rezolucemi RB OSN," píše ministerstvo dále v prohlášení.
Česko prý nadále podporuje zachování územní celistvosti Gruzie. Vyzývá k urychlenému politickému řešení konfliktu a je připraveno jednat s unijními partnery o následcích ruského rozhodnutí.
Česká vláda se na stranu Gruzie přiklonila v minulých týdnech již několikrát. Dnes tedy vlastně zopakovala své předchozí stanovisko, kdy označila „ruskou vojenskou invazi do Gruzie“ za „nepřijatelnou a porušující mezinárodní právo“. Kabinet na svém posledním letním zasedání také odsouhlasil finanční pomoc pro tuto zemi ve výši 150 milionů korun, které má země dostat během tří let.
"To, že ta situace tam není a nebude jednoduchá …
… je evidentní a nechtějte po mě žádné ostré soudy. Já s těmi kroky samozřejmě nesouhlasím, ale to je tak všechno, co s tím v současné chvíli můžu dělat."
/Mirek Topolánek/
Názory prezidenta a vlády na rusko-gruzínský konflikt neladí
Ovšem opačné stanovisko než vládní představitelé zastává prezident Václav Klaus. Podle něho je viníkem konfliktu Gruzie a ministři situaci interpretují jednostranně. Nesdílel ani nadšení z milionové pomoci. Není si prý jistý, zda ji zrovna tato země potřebuje víc než některá jiná.
Kvůli rozdílným postojům se dnes na Pražském hradě Klaus sešel s premiérem Mirkem Topolánkem, vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním účelem schůzky bylo sladit rozdílné názory vlády a hlavy státu před pondělním mimořádným summitem EU. Na něm by unie měla rozhodovat o dalším vývoji situace po dnešním ruském kroku.
V pohledu na gruzínskou problematiku se ale prezident a členové vlády odpovědní za zahraniční politiku ani po dnešním setkání nedokázali shodnout. „Je zjevné, že se ne na všem shodujeme,“ poznamenal Topolánek, společné body je ale podle něho možné najít, pokud se nepovede řeč o příčinách a vině, ale spíše o tom, jak by mělo mezinárodní společenství pomoci.
„Ty základní teze jsou jasné. Je to humanitární a rozvojová pomoc, mír v regionu, územní integrita Gruzie. Na tom se, myslím, shodnou všichni státníci,“ dodal.
Klaus byl ale pozván na středeční jednání kabinetu, na němž by ministři chtěli dohodnout „otevřejnější mandát bez hodnotících soudů“ pro nadcházející unijní summit. Za českou stranu se ho účastní ministr Schwarzenberg a pravděpodobně i premiér Topolánek.
Úterý začalo uznáním
Nezávislost gruzínských separatistických republik Jižní Osetie a Abcházie uznalo Rusko dnes ráno. Prezident Dmitrij Medveděv vyzval ostatní státy, aby ruský příklad následovaly. Země s oběma regiony navázala diplomatické styky a na dodržování míru bude v oblasti po podepsání mírové dohody dohlížet ruské ministerstvo obrany. Gruzie ruský krok označila za bezprecedentní anexi.
