Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Josef Zahradník (NEVOLIM)

11 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Josef Zahradník (NEVOLIM)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 14 kandiduje NE-VOLIM.CZ. Do voleb vede hnutí Josef Zahradník, který odpovídal na otázky Daniela Takáče.

Čemu především se chcete v Evropském parlamentu věnovat?

Chceme narovnávat sociální rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi. S tím je spojená reforma Evropské unie.

Jaké sociální rozdíly mezi jednotlivými zeměmi? A jak je chcete narovnávat?

Určitě řešit dvojitou kvalitu potravin, alespoň základních. Určitě řešit mobilní tarify, není přece možné mít jiné tarify u stejného operátora v Německu, Polsku a v České republice. A řešit životní úroveň například venkova a měst, například mezi Rumunskem, Českou republikou a Německem a podobně. A třeba i systém exekucí, není možné mít v České republice soukromé exekuce, kde si exekutor nabalí kapsy, a v Německu státní exekuce, kde na tom vydělá stát tím, že dlužník se nedostane do dluhové pasti.

Proč by to tak nemohlo být? Proč musí být stejná pravidla pro exekuce v každé zemi? Proč by měly být jednotné mobilní tarify v celé EU? Každý trh, každá země je jiná.

Abychom narovnávali ty sociální rozdíly. Přece není možné, aby Česká republika byla v takovém stavu, že v Německu to je možné, a u nás není. Je třicet let po revoluci, patnáct let po vstupu do Evropské unie a my je stále nějak nedoháníme, ani se jim nepřibližujeme.

Když to vztáhnu k mobilním operátorům, tak všude v Evropě bude daný konkrétní tarif vypadat stejně?

Ano, přesně tak.

To, co tady stojí 25 korun, bude v Německu stát euro.

Ano.

Jak to chcete prosadit?

S podporou dalších frakcí a samozřejmě s dalšími zeměmi. Těch frakcí je tam několik, je tam sedmadvacet států, s těmi chceme jednat, aby tlačily na mobilní operátory. Když má T-Mobile tarif v Německu, aby byl i v České republice. Aby si naši občané volali za takové ceny, jako je možné v Německu nebo Polsku.

A jak toho chcete docílit? Proč by to německá reprezentace měla dělat?

Myslím, že to je jeden z důvodů, abychom věděli, že jsme v Evropské unii platní, abychom měli důvod v Evropě zůstat, abychom pořád neříkali: „Evropa je špatná, fuj, potřebujeme vystoupit.“ To je jeden z našich cílů, aby se narovnávaly rozdíly. Chceme být skutečně na Západě, tak o to musíme bojovat.

Do které frakce by se vaše hnutí chtělo začlenit v Evropském parlamentu?

O tom jsme zatím nejednali, o tom budeme jednat až po volbách podle výsledku.

Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z Evropské unie, než je nyní stanoveno? Je to na 31. říjen. A za jakých okolností?

Nebyli bychom. O tom musí rozhodnout britská politická reprezentace, ale aby to neublížilo britské ekonomice a občanům, tak by měli vystoupit s dohodou. Protože oni se tak rozhodli, nesmíme zpochybňovat jejich právo, že oni tak rozhodli. A měli by odejít s dohodou, aby to nepoškodilo jejich ekonomiku a evropskou.

Teď už je to tedy jenom na Velké Británii?

Řekl bych, že je to hlavně na Británii a její politické reprezentaci.

Čili to, co se dohodlo, to je v pořádku. Jednou se to dohodlo mezi Velkou Británií a Evropskou unií a teď už si to musí Britové nějak přebrat?

Ano, teď už si to mají doladit.

Jste pro referendum o vystoupení Česka z Evropské unie?

Ano.

Proč?

Pokud se Evropa nějak nereformuje, třeba formou narovnávání sociálních rozdílů, tak by se občané České republiky měli nějakým způsobem mít možnost rozhodnout, zda tam chtějí zůstat, nebo ne. Když se mohlo konat referendum o vstupu do Evropské unie, tak i o výstupu.

Ale vy nechcete odcházet z Evropské unie?

Pokud se Evropa nereformuje a bude neustále utahovat kohoutky i tu svobodu, tak bychom samozřejmě museli zvážit, jestli v Evropě zůstat, nebo ne. Myslím, že nám to přináší jak plus, tak i negativa. A ty musíme zvážit.

Jak Evropská unie utahuje kohoutky?

Například zbraňová směrnice, GDPR, Lisabonská smlouva de facto vzala také část rozhodování národním parlamentům a předala je do Evropské komise a Evropského parlamentu.

Ale zároveň umožňuje, aby národní parlamenty to, co chce Evropská komise, zablokovaly, pokud jde o přesun nějakých kompetencí. Není to spíš problém národních parlamentů než Evropské unie? Nebo naopak – nejsou to věci, které národní parlamenty vyhodnotí tak, že není zapotřebí, aby se v nich…

Záleží na tom, kdo v těch národních parlamentech sedí. Pokud si tam občané v dané zemi zvolí reprezentaci, která bude na všechno jenom kývat, tak potom se samozřejmě občané Evropské unie diví, že Velká Británie vystupuje a že další země jako Itálie o tom uvažují.

A jak je to v tom našem národním parlamentu?

Celá naše politická prezentace, nebudu se vyjadřovat, to je po desáté hodině.

Slovy před desátou hodinou se vyjadřovat můžete.

Řekl bych, že si můžeme vyjednat lepší podmínky, měli jsme si vyjednat lepší podmínky.

To už je passé. Teď už se rozhoduje v konkrétních případech. Mířím k tomu, jestli je potřeba něco měnit v Evropském parlamentu. Jestli to není jenom neschopnost národních parlamentů?

Není to jenom neschopnost národních parlamentů, ale i těch frakcí a europoslanců se mezi sebou dohodnout a vyjednat mezi sebou ten kompromis. Jako se jedná v parlamentu mezi jednotlivými kluby, tak se musí i v Evropském parlamentu vyjednat nějaké kompromisy.

Jak by měla být řešena ochrana vnějších hranic Evropské unie?

Určitě by se měl zrušit Frontex, protože 1500 zaměstnanců, to je zbytečná práce, zbytečné výdaje. Naopak od toho má každý stát svoji pohraniční stráž, policii, armádu a ve spolupráci třeba s NATO.

Takže se o to musí postarat ty země, které jsou na kraji Unie?

Ano, přesně tak.

Jak k tomu přijdou?

Tak mezi námi, třeba Itálie, Británie, Francie, kdyby nesvrhly Muammara Kaddáfího, tak by se nekonala jižní migrace z těch afrických zemí. Protože Kaddáfí to držel všechno na svém území. Díky tomu, že ho svrhli, tak Itálie a Francie to teď mají na triku.

A nebyla by pak migrace z Maroka nebo z jiné severoafrické země?

No, nejbližší to je právě přes Libyi. Takže si myslím, že kdyby fungoval ten režim v Libyi, tak by to nebylo.

Jak zajistit ochranu vnějších hranic? Říkáte zrušit Frontex, takže to musí udělat ty země? A já se ptal, jak k tomu přijdou?

Ale na to mají zákony, že když někdo nelegálně překročí hranice, bez pasu, bez povolení, tak jak má být vyhoštěn. Nelze je brát, že je u nich chudoba. To musíme řešit u nich nějakými projekty. A podle toho je musíme vyhošťovat.

A když je to ta obrovská vlna, která byla třeba v roce 2015?

Musíme je vyhostit. Od toho jsou zákony dané země. Když překročím hranice nelegálně, bez jakýchkoliv dokladů, třeba do Spojených států, tak mě okamžitě vyhostí, budou se mnou jednat de facto jako s teroristou. Prostě nemáš žádné povolení, žádný pas, prostě tě okamžitě vyhostíme a můžeme s tebou nakládat de facto jako s teroristou.

Ale ti lidé sem přišli a byla to ta obrovská vlna. Naopak se říká, že nikdo ani pořádně neví, kde řada těch uprchlíků je. Dostali se přes tu hranici, země očividně nezvládají ochranu té hranice. Tak jak ji zajistit?

Musí to zajistit tajné služby a musí to zajistit policie.

Měla by Evropská unie poskytovat dotace pro rozvoj malých, nebo velkých firem?

Jenom malých firem, velké firmy jsou většinou nadnárodní korporáty. Ty jsou zajištěny ze zahraničí. Takže jenom podpora malého a středního podnikání.

Vy máte v programu i to, že chcete čisté oceány. Jak to zařídíte jako europoslanec?

To musí celá Evropská unie tlačit na takové státy jako Čína, Indie, které oceány znečišťují.

Jak? Jak to jako europoslanec zařídíte? Představte si, že jste v Evropském parlamentu a chcete, aby Evropská unie na někoho zatlačila, aby se vyčistily oceány.

Nějakou regulací, společným prohlášením, aby Evropská unie tlačila na ty státy, že to životní prostředí je i jejich. A když si ho budeme ničit, tak nám to příroda formou přírodních katastrof bude vracet, což už nám vrací.

Euro – ano, nebo ne?

Ne.

Proč?

Myslím, že koruna má své kouzlo a na euro nejsme připraveni. Takže myslím, že česká koruna vítězí.

Proč nejsme připraveni? Analýzy říkají, že ano, už splňujeme podmínky.

Já si myslím, že je nesplňujeme. A samozřejmě koruna vypadá lépe než euro. Když budete chtít platit v Praze, tak všude samozřejmě se dá platit eurem, ale česká koruna je česká koruna prostě.

Vy v programu píšete, že zatím není ani jisté, kam Evropa v rámci ekonomického propojení dospěje. Kdy to bude jasné?

No, řekněme buď po volbách, nebo po volbách do národních parlamentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 20 mminutami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Útočník je také mrtvý, usmrtil se sám nelegálně drženou zbraní. Policie incident prověřuje jako zvlášť závažný zločin vraždy, úřad bude ohledávat do nočních hodin. Na místo přes den dorazili policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice oznámila shodu na zrušení poplatků za veřejnoprávní média

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.
před 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 1 hhodinou

Odvolání Okamury budeme navrhovat tak dlouho, dokud se o tom nepovede debata, říká Hřib

Opozice hodlá navrhovat odvolání Tomia Okamury (SPD) z postu předsedy sněmovny tak dlouho, dokud se téma nedostane na program jednání dolní parlamentní komory, řekl v Interview ČT24 znovuzvolený předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opozice podle něj chystá i usnesení na podporu Grónska, které čelí americkému nátlaku.
20:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Odměnami Hřiba za členství v představenstvu PREH se zabývá úřad v Říčanech

Městský úřad v Říčanech řeší odměny, které Zdeněk Hřib (Piráti) pobíral za členství v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding (PREH). S předsedou Pirátů a bývalým náměstkem pražského primátora zahájil přestupkové řízení, ve kterém mu hrozí pokuta až 250 tisíc korun. České televizi to řekla mluvčí úřadu Helena Vlnařová. Hřib měl pozici v představenstvu jako člen vedení Prahy vykonávat zdarma. Firma mu ale za jeho působení vyplatila 178 tisíc korun. Hřib spáchání přestupku odmítá.
před 3 hhodinami

Státní zástupkyně propustila Vémolu z vazby na kauci. Zápasník má zákaz vycestovat

Státní zástupkyně v pondělí propustila na kauci z vazby zápasníka Karla „Karlose“ Vémolu, který je obviněný z organizované drogové trestné činnosti, sdělil jeho advokát Vlastimil Rampula. Soud poslal Vémolu do vazby po jeho zatčení koncem loňského roku. V kauze čelí obvinění tři lidé, hrozí jim až osmnáct let vězení. Informaci o propuštění jednoho z obviněných potvrdil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala, podle něhož má dotyčný zákaz vycestovat.
17:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...