Ministr obrany a člen předsednictva hnutí ANO Martin Stropnický chce, aby hnutí mělo svého kandidáta na prezidenta. Uvedl to v Interview ČT24. Zatím není jasné, jestli se do boje o Hrad pustí on sám, jeho jméno je ale často skloňované. Logický ukazatel pro něj může být podpora, jakou získá na nadcházejícím sněmu hnutí při volbě nového předsednictva. Rozhodnutí o prezidentské kandidatuře by podle něj mohlo stačit koncem prvního pololetí.
Rozhodnutí o prezidentské kandidatuře směřuje Stropnický na konec pololetí
Martin Stropnický v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Už za rok by mělo být jasné, kdo bude dalších pět let ve funkci českého prezidenta. Vítěz první přímé volby Miloš Zeman zatím uvedl, že 10. března zveřejní rozhodnutí, jestli bude usilovat o druhý mandát. Z dalších osobností pak potvrdil svůj záměr ucházet se o prezidentskou funkci textař Michal Horáček, performer Milan Kohout nebo lékař Marek Hilšer. Složení kandidátů bude nakonec asi ještě pestřejší, minule voliči v prvním kole vybírali z devíti lidí.
V souvislosti s příští volbou se také mluví o současném ministrovi obrany Martinu Stropnickém (ANO). Ani on ale zatím neví, jestli se prezidentské volby zúčastní. Když má stanovit termín, kdy se rozhodne, mohl by podle něj stačit konec prvního pololetí. „Dřív bych to netlačil,“ dodal.
Směrodatný může být i celostátní sněm hnutí ANO o tomto víkendu, kde se Stropnický bude ucházet o post jednoho z místopředsedů. Minule nakonec ze souboje na poslední chvíli vycouval a nyní je pouze řadovým členem předsednictva. Tehdy mu nešlo o to, aby byl místopředsedou za každou cenu, vysvětlil. Chtěl být v kruhu celostátního vedení, zůstat v „kuchyni hnutí“.
Letos by se to opakovat nemělo. „Teď je to i mediální praxe. Většinou dostane příležitost oslovit voliče skrze médium spíš ministr, který je zároveň místopředsedou, protože velmi často ti další funkcionáři se už do média nedostanou. Je to velmi praktické,“ doplnil.
Napoví sněm o prezidentské kandidatuře?
Výsledek nakonec může být podle Stropnického i „docela logický ukazatel“ pokud půjde o rozhodování, jak naložit s prezidentskou kandidaturou. Silný mandát může napovědět, jakou má podporu. Nestanovoval by si ale nějaké jasné procento.
„Záleží i na tom, co se děje kolem vás. O kolik víc dostanou ostatní místopředsedové,“ míní. „I kdybych měl relativně vysoký výsledek, ale bylo to hodně těsně nebo bych byl zvolen jako poslední z místopředsedů, tak neříkám, že bych se šel někam vyplakat, ale byla by to pro mě nějaká indikace,“ doplnil.
Zároveň to pro volitele nemusí nutně znamenat, že by si Stropnického nedokázali představit jako kandidáta hnutí na prezidentskou funkci, upozorňuje. „Je to křehké, složité téma. Budeme se mu věnovat poté, co se převolí vedení a budeme začínat sestavovat kandidátky na podzimní volby. Pak nutně musí nastat seriózní diskuse o tom, co s Hradem,“ přiblížil.
Stropnický: Když bude Zeman kandidovat, vytvoří se jiné okolnosti kandidatury
Je si navíc vědom, že rozhodnutí kandidovat znamená také mít čas a prostor. „Prezidentská kampaň bude obrovsky náročná a dlouhodobá věc. Hypoteticky bych byl v situaci, kdy budu pracovat na kampani do Poslanecké sněmovny, zatímco ostatní případní konkurenti budou mít jednu věc na kterou se soustředit,“ podotknul.
Důležité je i to, jak se k věci postaví současný prezident. „Když bude Zeman kandidovat, vytvoří se jiné okolnosti kandidatury, kampaně a celého úsilí,“ upozornil Stropnický.
První krok je ale podle něj jasný. V rámci hnutí musí vzniknout podpora, která je jasná, explicitní a silná.