Bezohlední cestující, špatné silnice nebo neukáznění řidiči. To jsou některé z výčtu stresorů, které znepříjemňují život řidičům městské hromadné dopravy. Během uplynulých tří let je zkoumalo Centrum dopravního výzkumu (CDV). Na základě výsledků nyní řidiči prochází speciálními školeními.
„Řidiči se musejí koncentrovat na složitou dopravní situaci ve městě, ovládat vozidlo velkých rozměrů a navíc přicházejí do kontaktu s cestujícími. I proto je zátěž řidičů MHD vyšší než zátěž pilotů dopravních letounů. Prestiž i finanční ohodnocení obou profesí jsou však nesrovnatelné,“ uvedl Petr Zámečník z Centra dopravního výzkumu.
- Testů se zúčastnila asi tisícovka profesionálních řidičů. Nejvíce jich bylo z Brna, další pak například z Plzně nebo Hradce Králové. Zadavatelem průzkumu byl ale právě brněnský dopravní podnik a v Brně také probíhají všechny zpětné vazby na průzkum.
Řidiči MHD se při práci setkávají na silnicích například s agresivními či neukázněnými řidiči. „Současně je na ně tlak po stránce dodržování jízdního řádu, aby neměli takzvané podjezdy, to znamená, že přijedou do nějaké zastávky třeba dříve, což je potom penalizováno,“ konstatoval psycholog Centra dopravního výzkumu Pavel Řezáč.
Na silnicích je nedodržování pravidel bohužel běžné
Výsledky výzkumu, tedy to, že stres řidiče MHD je vyšší než při řízení dopravního letadla, nepřekvapily Romana Hapala, vedoucího oddělení vzdělávání zaměstnanců z Dopravního podniku města Brna. „Jako bývalý aktivní řidič jsem si vědom, že městské prostředí je pro řidiče náročné,“ konstatoval.
Dodal, že problém představují nejen neukáznění cestující a další řidiči, ale také chodci nebo cyklisté. Řada lidí v současné době podle něj málo respektuje pravidla silničního provozu a vyvolává krizové situace.
Fyzické i verbální napadání řidičů
Extrémním případem je podle Hapala fyzické napadení řidiče. K tomu ale dochází jen málo, a když, tak většinou na nočních linkách. „Svou roli hraje alkohol či jiné omamné látky. Verbální napadání bývá časté, je to samozřejmě způsobeno různými výlukami, odklony, pokud se dělají na silnicích stavební práce. Občas je místo neprůjezdné. A cestující, kteří spěchají, si svou nevůli vybíjejí na řidiči,“ uvedl Hapal.
Dopravní podnik se snaží řidiče na tyto situace připravit, aby byli empatičtí, vstřícní a snažili se vše řešit v klidu. „Ale bohužel, pokud je konfliktů příliš mnoho, projevuje se to i na našich řidičích,“ dodal Hapal.
Právě interakci s cestujícími hodnotí testy jako nejrizikovější faktor. „Prozákaznická orientace dopravních podniků situaci zhoršuje. V případě stížností a nespokojenosti cestujících má dopravní podnik tendenci vyhovět zákazníkovi, a to i na úkor řidiče,“ řekl Petr Zámečník z Centra dopravního výzkumu.
Klíčové je, aby se řidiči naučili zbavit stresu
„Na modelových situacích se při školeních snažíme vysvětlovat, jak s cestujícími jednat například v případech, kdy si cestující stěžuje u řidiče na něco, za co on sám nemůže. Na příští rok plánujeme zapojit další modul, kdy budeme řidiče zasazovat do nepříjemných situací, na které budou muset reagovat,“ sdělil školitel Dopravního podniku města Brna Přemysl Galčan.
Další možností pro řidiče jsou pak sezení s psychology. Ty jsou možné jednak na Centru dopravního výzkumu, ale také přímo v Brně, kde se zaměstnancům věnuje pro ně určená dopravní psycholožka dopravního podniku.
Výzkumníci se podle psychologa Pavla Řezáče hodně věnovali technikám relaxace a podstatné byly i rozhovory se samotnými řidiči. „Když je někdo poslouchá, někdo jim věnuje pozornost, když mohou sdělit, co je štve či co je pro ně náročné, tak už jen to je pro ně velmi přínosné,“ konstatoval Řezáč.
Psychice řidičů pomůže i jednotný vozový park
Jak dodal Roman Hapal z brněnského dopravního podniku, jedním z velkých stresorů byla u nich i roztříštěnost vozového parku. „Proto se v poslední době snaží vedení nakupovat vozidla ve větších balících, aby jejich řady byly standardní a aby řidiči neměli problém s ovládáním vozidla a mohli se plně soustředit na jízdu jako takovou.“
