Řidiči autobusů budou ve čtvrtek stávkovat jen ve čtyřech krajích

Řidiči autobusů budou kvůli nízkým mzdám ve čtvrtek stávkovat ve čtyřech krajích, a to Zlínském, Jihočeském, Jihomoravském a Ústeckém. Po pondělním jednání v Praze to uvedli zástupci Asociace krajů a Svazu průmyslu a dopravy. Stávka není podle prezidenta svazu Jaroslava Hanáka rozumná, většina řidičů dostala podle něj od ledna přidáno podle vládního nařízení. Se stávkou nesouhlasí ani Asociace krajů.

„Většina krajů má již uzavřené dodatky, byly převedeny prostředky pro navýšení mezd. Kde je chyba, pokud my jsme dali finanční prostředky dopravcům,“ řekla předsedkyně asociace a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

Zároveň ale uvedla, že kraje nemají možnost zkontrolovat, zda peníze k šoférům skutečně doputovaly. To měla už od února dělat inspekce práce, ale zatím se tak nestalo. Kontroly začínají podle ministerstva práce a sociálních věcí až nyní, dodala Vildumetzová.

Postěžovala si také, že premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhl Asociaci krajů schůzku k platům řidičů až na pátek 7. dubna, tedy den po stávce. Asociace bude podle Vildumetzové trvat na tom, aby vláda na krajskou dopravu dala jednu miliardu korun buď jako účelový příspěvek na mzdy řidičů autobusů, nebo prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic.

Jihomoravský a Ústecký kraj dodatky nemohou uzavřít

Vládní nařízení se nedaří plnit v Jihomoravském a Ústeckém kraji, kde byli dopravci vybráni na základě nejnižší ceny, jak to v době tendru vyžadoval zákon o veřejných zakázkách. Tyto kraje nyní nemohou uzavřít dodatky smluv, které by zvýšily mzdy o víc, než kolik činí nárůst inflace, protože jinak by zákon o veřejných zakázkách porušily. Ve Zlínském kraji, kde má podle Vildumetzové stávkovat 70 procent šoférů, je situace zcela opačná. Kraj zde dodatky o zvýšení plateb pro mzdy řidičů schválil 6. ledna.

Kolik šoférů se stávky nakonec ve čtyřech zmíněných krajích zúčastní, zatím není možné říci. Pokud se ale bude účastnit alespoň 30 až 40 procent šoférů, je nemyslitelné, aby je bylo možné narychlo nahradit, uvedl Hanák. Jednak není dost autobusů, zároveň chybějí také řidiči. Za nevypravené spoje budou kraje firmám účtovat smluvní penále, zopakovala šéfka Asociace krajů.

Odbory: S postojem krajů a vlády nemohou být spokojeni ani dopravci

Nesouhlas se stávkou je v případě Asociace krajů pochopitelný, naopak v případě zaměstnavatelů pochopitelný není, řekl předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Podle něj nemohou být ani dopravní firmy s postojem krajů a vlády spokojeny. Dopravci v části krajů totiž doposud nedostali peníze na zvýšení mezd a v dalších případech jde o garance na dva až tři roky, a ne na celou dobu trvání smlouvy, uvedl Pomajbík.

Pokud se dopravní firmy nepřipojí k zaměstnancům v tlaku na získání peněz na zvýšení mezd nařízené vládou, budou odbory podle Pomajbíka peníze na platy šoférů požadovat od nich. Odboráři se tak při kolektivním vyjednávání nebudou ohlížet na to, kolik dopravci za provoz autobusů od krajů dostávají, uvedl předák.

Řidiči linkových autobusů proti nízkým mzdám protestují od října 2015. V současnosti kritizují přístup některých krajů k vládnímu nařízení o zvýšení nejnižší mzdy pro šoféry autobusů. Vláda stanovila od začátku letošního roku minimální mzdu na 98,10 Kč za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Nově byl zaveden příplatek 6,60 Kč za hodinu za náročné pracovní prostředí.

Podle odborů ale řidiči v některých krajích dostali přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny. Některé kraje pak souhlasily se zvýšením mezd jen do měsíční výše 16 400 korun hrubého, což odpovídá hodinové mzdě podle vládního nařízení při 37,5 hodiny odpracovaných týdně. Části řidičů podle odborářů platy nevzrostly ani na vládou stanovené minimum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 3 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 4 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 9 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...