„V budoucnosti se může stát, že pro některá onemocnění nebudou existovat účinná antibiotika,“ varuje prezident Komory veterinárních lékařů Karel Daniel. Upozorňuje, že desetina rezistentních kmenů bakterií pochází od zvířat, a to zejména od těch žijících v domácnostech. Zbývající vznikají většinou v nemocničním prostředí.
V zemědělství se zvířatům často podávají antibiotika preventivně či za účelem jejich rychlého růstu. Evropský parlament v březnu rozhodl, že taková praxe musí skončit, neboť ohrožuje lidské zdraví. Bakterie totiž získávají větší odolnost vůči lékům, což znamená, že při některých infekcích už nemusí na léčbu antibiotiky reagovat.
Kvůli zvířatům získávají rezistenci především stafylokoci a některé kmeny E. coli. Podle Karla Daniela jsou ale na vině častěji společenská zvířata než zemědělská. „Nárůst rezistencí je všude tam, kde dochází k nesprávnému používání antibiotik nedodržením dávkování či nedostatečnou dobou. Vždy by měl majitel zvířete dbát doporučení veterinárního lékaře a nepostupovat domácí tvořivostí,“ apeluje.
Česká státní veterinární správa vloni před rizikem vzniku rezistence u zvířat i u člověka varovala. V České republice se spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat v posledních letech zvýšila. V letech 2012 až 2015 vzrostl prodej veterinárních antibiotik až o pět procent.
„První data o změnách citlivosti pochází ze screeningu Komory veterinárních lékařů, který probíhal mezi lety 2008 až 2012. V roce 2014 zavedla vlastní screening nárůstu rezistencí Státní veterinární správa,“ vysvětluje Daniel, jak dlouho se informace sbírají.
Podle veterináře je příčin změny reakcí některých bakterií na antibiotika více. „Je zde tlak na rozvolňování profese veterinárního lékaře a narůstající internetový obchod s veterinárními léčivy,“ říká a podotýká, že klasifikace léků pro zvířata na předpis a k volnému prodeji není mezi jednotlivými unijními státy stejná. To by se podle něj mělo změnit.
