Národní galerie se pokusí se mimosoudně dohodnout s řádem Milosrdných bratří ohledně čtyř obrazů vlámských a italských mistrů ze 17. století, jejichž vydání se řád domáhá žalobou. Právní zástupci instituce a řádu se na tom ve středu domluvili před soudkyní, která vyjádřila předběžný názor, že Milosrdní bratři prokázali splnění podmínek zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Restituce obrazů: Národní galerie se pokusí s řádem domluvit
Českomoravská provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha - Milosrdných bratří požaduje po galerii obrazy neznámých autorů s názvy Útěk do Egypta, Křest Kristův, Svatý Jeroným a Snímání z kříže. Podle advokáta řádu Petra Smejkala se plátna původně nacházela v pražském kostele sv. Šimona a Judy a jejich vydání má pro řád význam především jako morální satisfakce.
„Obrazy byly do úschovy Národní galerie svěřeny už v roce 1942, zřejmě za účelem jejich ochrany před válečnými událostmi. V té úschově zůstaly až do začátku 50. let, kdy došlo k vyhnání komunity Milosrdných bratří z kláštera. Správa obrazů přešla na Náboženskou matici, která pak obrazy darovala státu, konkrétně Národní galerii,“ popsal Smejkal.
Situaci změnila Madona z Veveří
Galerie obrazy nevydala, protože má pochybnosti o tom, že je žádost řádu v souladu se zákonem. Právník instituce Ondřej Kolisko však ve středu u Obvodního soudu pro Prahu 1 připustil, že v době od podání žaloby řádu se změnila situace, protože justice v obdobném případě rozhodla o vydání gotického obrazu Madony z Veveří farnosti Veverská Bítýška. Proto požádal soudkyni o vyjádření předběžného názoru k žalobě.
Obraz flámského mistra z druhé poloviny 17. století s názvem Křest Kristův
„Předběžný názor je takový, že žalobci (řádu) se zatím podařilo prokázat splnění podmínky,“ konstatovala soudkyně Martina Škodová.
„S tímto ohledem žalovaná (galerie) nevylučuje, že bude spor možné uzavřít smírnou cestou. Konzultoval bych vedení Národní galerie, zda by po tomto předestření názoru cesta ke smíru nebyla,“ reagoval právník galerie. Soudkyně proto řízení přerušila na tři měsíce, kdy se mohou obě strany dohodnout bez jejího zásahu
U církevních restitucí movitých věcí musí být splněna podmínka, že tyto věci funkčně souvisí s nemovitostmi, které již církev vlastní. „Ve vlastnictví řádu Milosrdných bratří je kostel Šimona a Judy s nějakými přilehlými prostorami. Bylo na nás, abychom prokázali, že obrazy souvisí především s touto částí areálu, který tvoří ještě klášter ve vlastnictví hlavního města Prahy,“ vysvětlil advokát řádu.
Milosrdní bratři proto svou žalobu podepřeli dvěma čestnými prohlášeními členů komunity, kteří v dané době žili a události si pamatovali. „Ti svědkové v mezidobí od podání žaloby zemřeli, ale v Brně má být vyslechnut jejich spolubratr, který byl přítomný při sepisování jejich písemné výpovědi,“ doplnil Smejkal.
Všechny čtyři obrazy neznámých mistrů jsou součástí Sbírky starého umění Národní galerie. Ředitel instituce Jiří Fajt dříve uvedl, že ani jedno z děl aktuálně neplánuje vystavit.
K nejvýznamnějším artefaktům, které již galerie v rámci restitucí vydala, patří Vyšebrodský cyklus, Puchnerova archa a dva Rubensovy obrazy. Díla zůstala na základě dohod v expozicích jako zápůjčka.
„Dovedu si představit, že by tam i tato díla zůstala formou zápůjčky, ale nejsem si jist, zda o to Národní galerie do budoucna vůbec bude mít zájem,“ doplnil ke čtveřici vyžadovaných obrazů právník řádu.