Dobronín - Nalezení poválečného masového hrobu s ostatky starousedlých německých sedláků v Dobroníně na Jihlavsku jitří emoce. Naposledy v souvislosti se zničením kříže, který vyrostl na místě tragédie, a s plány pohřbít zavražděné na místním hřbitově. Reportéři ČT sledovali celou kauzu od počátku, kdy skoro nikdo v existenci masového hrobu nevěřil. Dnes podávají komplexní zprávu o tom, kdo byl zavražděn a kdo zabíjel. Zároveň chtějí nastínit, jak asi dopadne policejní vyšetřování.
Když byl na louce Budínka na katastru obce Dobronín objeven poválečný masový hrob, vzbudilo to mezi místními nečekané emoce. Tématu se ihned chopila německá politoložka Herma Kennelová, která do České republiky začala jezdit již v sedmdesátých letech na návštěvu rodiště svého manžela Gerharda Köpernika.
Román ukazuje situaci bezprostředně po válce
Kennelová se rozhodla na základě dostupných informací sepsat dokumentární román o zániku německé menšiny na Jihlavsku. Román popisuje také hromadnou vraždu, o které se autorka dozvídala během sedmdesátých let od své tchyně. Román by měl v nejbližší době vyjít i v češtině a přiblížit okolnosti hromadné vraždy i následnou poválečnou dobu v Dobroníně. V Polné existuje bezejmenný hromadný pomník, který Kennelová se svým manželem často navštěvují.
Občanka Dobronína:
„Měli bychom se na to dívat samozřejmě z historického pohledu a měli bychom vědět, že to je kus českých dějin, o kterém by se veřejnost skutečně měla dovědět.“
„Je to masový hrob, v kterém leží 11 německých vojáků, kteří byli zastřeleni po válce tady v okolí… Leží zde také můj dědeček, bývalý starosta Bergersdorfu, Kamenné. On nebyl žádný voják, ale starosta v této německé vesnici. A byl 14. května ve své vesnici tzv. partyzány zatčen, mučen a potom zemřel tady v Polné a byl hozený do tohoto hrobu stejně jako ostatní vojáci,“ přibližuje situaci těsně po válce Gerhard Köpernik. Jenomže o hrobu se mezi místními dlouhou dobu nemluvilo.
Novinář podal trestné oznámení na poválečný masakr
Jihlavský novinář Miroslav Mareš vyšel z románu německé spisovatelky Hermy Kennelové a ze vzpomínek dosud žijících pamětníků a podal trestní oznámení pro vraždu spáchanou deset dnů po válce. Masakr se měl stát 19. května 1945 v noci. Oběti měly být rozmláceny sekyrami, krumpáči a lopatami. Vrazi se poté stáhli do hospody, kde dál oslavovali až do rána. V první fázi mimořádných lidových soudů se totiž trestalo i za pouhé členství v NSDAP. Většina ze zavražděných ani neměla žádnou speciální stranickou funkci a byli mezi nimi jak sedláci, tak řemeslníci.
A kdo se tehdy na vraždě podílel? Byli to především revolucionáři ani ne poslední hodiny, jako spíš poslední minuty. Velmi často se jednalo o lidi, kteří měli nejrůznější důvody a snahu si vylepšit své svědomí. Často byli za války kompromitováni kolaborací s nacisty a rychle tak vycítili příležitost revolučních časů. Podle policejního vyšetřovatele Michala Lašky se jednalo ve všech případech o místní obyvatele české národnosti. „Naším cílem je pojmenovat ty skutečné pachatele, kteří se toho dopustili. Jejich jednání budeme posuzovat jako trestný čin vraždy, ale ta věc bude odložena,“ potvrdil Laška s tím, že již uplynula promlčecí lhůta.
Ondřej Matějka, historik:
„Mně přijde skvělé, že je Česká republika už tak daleko, že když dostane podnět i tohoto typu, takže ho prostě vezme a rutinně ho vyšetří dokonce tak, jak ho vyšetřit má, jako by vyšetřovala jakoukoliv vraždu, která se stala dnes.“
Nápisy na kříži odrážejí část veřejného mínění
Na místě hrobu byl vztyčen kříž, s jehož existencí se někteří nedokázali smířit, a v březnu letošního roku byl kříž poničen. „Je to ubohost jednoho jedince, možná skupinky lidí, ale abych si dovolil říct, kdo to byl, na to nemám informace,“ uvedl autor kříže Milan Litavský a zároveň dodal, že projekt nového kříže je již na světě.
