Reportéři ČT: Policista s medailí za hrdinství má jít do vězení, protože je Rom

Ostov nad Ohří - Pan Barkóci je romský policista z Ostrova nad Ohří, jeden z těch, kteří jsou ukázkovým příkladem integrace do většinové společnosti. Teď ho ze slušné společnosti vyřadili soudci krajského a vrchního soudu. Prý zneužil pravomoci veřejného činitele a má jít do vězení. Rozsudek vyvolává ale celou řadu pochybností. Dnes by pan Barkóci na otázku, zda-li je hrdý na to, že je policista, s největší pravděpodobností odpověděl, že ne.

Na jaře letošního roku informovala snad všechna média v zemi o rasovém lynči, který do té doby neměl obdoby. Dvojice Romů při něm napadla a brutálně zbila bílého spoluobčana. Zásadní úlohu tu podle médií i soudu sehrál romský policista Martin Barkóci, který krvavý zločin údajně kryl a napadenému dokonce vyhrožoval. Plzeňský soud ho za to odsoudil na čtyři roky nepodmíněně.  

Pan Barkóci byl podezřelý z trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele a z trestného činu vydírání. Podle svého advokáta není žádný přímý důkaz o tomto činu a jediným důkazem je výpověď poškozeného. „Konflikt byl ze strany pana Březiny popisován tak, že to byl útok 65 ranami lopatou, že to byl útok v podstatě na jeho život,“ popsal výpověď advokát pana Barkóciho Marian Franc.

Nahrávám video
Do vězení s medailí za hrdinství
Zdroj: ČT24

Tvrzení proti tvrzení

Podle slov pana Barkóciho se na údajném místě činu nacházela skupinka tří Romů a o kus dál byl člověk, který tvrdil, že se mu nic nestalo, že jen upadl. „Já jsem mu věřil, že upadl, protože byl v podnapilém stavu, viděl jsem na čele malou oděrku, z které mu trošku tekla krev,“ tvrdí Barkóci. Slova policisty potvrzují i městští strážníci, kteří také na místo osudnou noc přijeli. Ti tvrdí, že pan Březina nevypadal, že by byl nějak brutálně zbit lopatou. Normálně stál, normálně komunikoval.

Člověk zbitý lopatou by se podle strážníků nezvedl ze země a pravděpodobně by ležel v kaluži krve, což v tomto případě nebylo. I podle odborného lékaře Stanislava Kubína by člověk zbitý násadou od lopaty o délce přibližně 120 centimetrů a váze až jednoho kila utrpěl vážná poranění, minimálně zlomeniny prstů, zlomeniny žeber, pohmoždění hlavy nebo tržné rány.

I další znalecký posudek jednoznačně vyloučil, že by zranění odpovídala popisu pana Březiny. Tím nejzávažnějším z nich byla dvoucentimetrová jizva na čele, jinak šlo o oděrky, škrábance a podlitiny. Jenže ani takto zásadní věc jeho důvěryhodností neotřásla. Místo toho se na scéně objevilo další obvinění. Policista Barkóci měl zahlazovat stopy a pana Březinu dokonce vydírat.

Pan Březina má temnou pověst

Na základě svědeckých výpovědí se zdála být věc jasná - jeden proti všem. Přesto soud uvěřil výpovědi pana Březiny, utajeného policejního informátora. Toho reportéři ČT sháněli marně. Březinův otec potvrdil, že pan Březina je v programu na ochranu svědků a dále se k tomu nechtěl vyjadřovat.

Martin Barkóci:

„Chtěl jsem dát příklad ostatním Romům, že můžou mít to samé, co já, jen se trochu snažit, ale potom, co se tady vykonstruovalo uměle, tak už bych nedoporučoval ostatním Romům, aby šli k policii.“

Podle zastupitele města Karlovy Vary Jiřího Kotka jsou o panu Březinovi velmi negativní reference. „Styk s drogami, nadhánění ruskou mafií, což už někde prolnulo i v těch vyšetřovacích spisech. A tady, v této banální zápletce dostane institut ochrany svědka, to nevím, jak ta policie, soudy postupují.“ Advokát pana Barkóciho je přesvědčen o tom, že tento případ byl vybudován uměle kvůli spolupráci pana Březiny s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu.

Kdyby byla situace obráceně, výpověď by neobstála 

Zdá se, že pověst pana Březiny je dosti temná. Ani to ale soudce nezviklalo. Pan Barkóci má pykat za zneužití pravomoci veřejného činitele, nadržování i za vydírání. Přitížilo mu také to, že ostatní Romy znal. „Kdybychom tu situaci otočili, to znamená, že bychom postavili Roma do role poškozeného a na jeho místo bílého policistu, tak si myslím, že výpověď Roma, že dostal 65 ran lopatou by neobstála, když má zranění, která jsou kvalifikována jako lehká,“ míní advokát Franc.

A tak se případ policisty Barkóciho, který chtěl naplnit představu o integraci Romů do společnosti uzavírá. Jenže trochu jinak, než si sliboval. Jelikož už incident prošel vrchním soudem, který pana Barkóciho uznal vinným, tak budoucnost je taková, že pan Barkóci čeká na rozsudek a nástup trestu.

„Trest jsem vlastně duševně ještě nepřijmul a asi ten trest nikdy v životě nepřijmu, i když třeba nastoupím do vězení. Tak to prostě odsedím, ale nikdy to nepřijmu,“ dodává Martin Barkóci.

Martin Barkóci
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 1 hhodinou

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 2 hhodinami

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 11 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 13 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 20 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 22 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:30

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
včera v 09:00
Načítání...