Slovutný kolesový remorkér Beskydy se stal hlavním hrdinou záchrany nákladní lodi, která se vzpříčila pod mostem v Drážďanech. Přesto nemá po 60 letech práce na Labi jistou budoucnost. Současnému majiteli se provoz remorkéru v době útlumu provozu na řece nevyplácí a v dubnu ho odstaví. O jeho odkoupení uvažuje stát. Vláda ale zatím o návrhu ministerstva dopravy nerozhodla.
Jména jako Constitution, Victory, Krasin nebo Enterprise jsou legendami pěti oceánů. Podobnou legendu má i Labe. Jsou jí Beskydy, zadokolesový motorový remorkér, bez kterého se neobejde vyprošťování žádné lodi, která na řece uvázne. Hlavní jeho prací potom je pomáhat s proplutím mělkých míst pomocí zadního kolesa, které pod další loď nažene více vody a hladinu zvýší až o 15 centimetrů.
Remorkér Beskydy je starý již šedesát let, mělnická loděnice ho postavila v roce 1956. Několikrát se zdálo, že jeho éra končí, vždy se ale na řeku nakonec vrátil. Nyní je ale znovu v ohrožení. Vzhledem k tomu, že po loňském suchu plavba na Labi prakticky ustala, nebyly ani žádné lodě, které by mohly Beskydy přetahovat přes mělká místa. Ztráty remorkéru jdou do milionů, jeho vlastník společnost EVD tak s jeho dalším provozem nepočítá. V dubnu ho odstaví.
Konec to ale nemusí být. Ministerstvo dopravy počítá s Beskydy v nové koncepci vodní dopravy. V tom případě by mohl stát plavidlo zakoupit, cena by se měla pohybovat kolem 15 milionů korun. „Jakmile tuto koncepci schválí vláda, budeme se v této věci moci posunout dále,“ uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
I současnému majiteli ale přišel remorkér Beskydy vhod docela nedávno, když jiná jeho loď, nákladní Albis, narazila do Albertova mostu v Drážďanech a vzpříčila se. Remorkér spolu s vyprošťovacími tanky ji nakonec dokázal vyprostit. Podle spolumajitele EVD Lukáše Hradského zbývala jenom jedna alternativa, která by byla pro Albis velmi špatná. „Musela by být na místě rozřezána,“ přiblížil.
„Když jsem usínal, tak jsem počítal, kolik podobných havárií jsme za ta léta řešili. Dopadlo to jako s počítáním oveček,“ vzpomněl poté kapitán Beskyd Vladimír Weinlich. O loď pečuje již dlouho se stejnou posádkou, dnes jsou z nich důchodci. „Byli jsme tady v pěti lidech, dohromady nám bylo 325 let,“ upřesnil kapitán.
Převzetí plavidla státem se nebrání. Má ale sen, že by se v takovém případě mohlo z Beskyd stát plovoucí muzeum. Když by nebylo třeba služeb remorkéru, přicházeli by turisté. Potom by na sebe vydělal i v době sucha.
