Rozpočet vysokých škol provází složitá diskuse. Nejdříve univerzity počítaly s více než čtyřmi miliardami, později se obávaly, že dostanou pouze sto milionů korun. Ve čtvrtek ministr financí Ivan Pilný (ANO) po schůzce s rektory univerzit řekl, že se pokusí jejich požadavkům vyhovět. Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, který byl hostem pořadu Interview ČT24, jsou vysoké školy zvyklé na to, že v konkurenci ostatních veřejných zájmů nejsou prioritou. Dlouholeté podfinancování ale už nese hmatatelné následky.
„S vládou vedeme po celé funkční období dost složitou diskusi o výši rozpočtu vysokých škol a ten výsledek je pro nás zatím smutný, protože celé čtyři roky trvá stagnace,“ uvedl Bek. Univerzity zatím rozpočet na příští rok nesestavovaly, od bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) ale podle Beka počítaly s částkou 4,5 miliardy korun.
„My jsme si samozřejmě zvykli na to, že vysoké školství v konkurenci různých veřejných zájmů vlastně logicky není úplně prioritou. Vedle zdravotnictví a třeba obrany je samozřejmé, že vysoké školství není tak žhavé téma,“ komentoval Bek postoj vlády ke školství. „Na druhé straně to dlouholeté zanedbávání financování vysokých škol začíná mít hmatatelné negativní důsledky a podle našeho přesvědčení už nemůže pokračovat dál.“
Bek již dříve kritizoval postoj současné vlády ke školství, která svými škrty situaci často zhoršovala. „Na začátku fungování vlády ministerstvo financí připravilo návrh střednědobého rozpočtu, který počítal s dalšími škrty se zdůvodněním, že klesají počty studentů. Ale samozřejmě nezohlednil tu historii,“ konstatoval.
V době před ekonomickou krizí byl prý totiž rychlý nárůst počtu studentů a zároveň s ním se zvyšovaly i finance věnované školství. „Ale pomaleji, než byl růst studentů,“ doplnil Bek. „Po roce 2011 došlo k výraznému propadu veřejných financí, takže došlo ke škrtům v našem rozpočtu. Takže i když klesaly počty studentů, tak částka na jednoho studenta dnes pořád ještě nedosahuje výše z roku 2006. A to je důvod naší nespokojenosti.“
Odbory musí v tuto dobu zvažovat stávkovou pohotovost, domnívá se Bek
Bek ale také ocenil práci některých členů vlády - Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), který mírně navýšil rozpočet vysokých škol na vědu, a Kateřinu Valachovou, které se podařilo rozpočet vysokých škol stabilizovat. V současnosti je podle Beka podstatné, aby mohly vysoké školy počítat se stálým růstem v řádu jednotek procent a mohly na základě toho plánovat svou strategii.
Bek uvedl, že rektoři dospěli k závěru, že selhal postup vyjednávání, který vysoké školy s vládou tradičně volili. „My jsme se proto rozhodli, že budeme mnohem víc přesvědčovat širokou veřejnost,“ řekl. „Jsme odhodláni to téma víc nastolovat pro veřejnost a doufáme, že další vláda bude vnímat školství jako možná ne top prioritu, ale třeba prioritu třetí kategorie.“
Na tom, jak bude vedení univerzit postupovat v případě, že by rozpočet navýšen nebyl, rozhodnou rektoři na setkání, které se uskuteční 6. září. Jedna z možných variant je posunutí začátku zimního semestru na pozdější dobu. „Myslím, že odbory musí v tuto dobu zvažovat, jestli by nemělo dojít ke stávkové pohotovosti, nebo ke stávkám tak, jako se to děje v jiných oborech,“ míní Bek.
