Praha – Regionální školství by mohlo v příštím roce získat miliardu navíc na platy učitelů a školní pomůcky. Ve speciálu ČT24 Do školy to řekl první náměstek ministra školství Jiří Nantl. Vyšší finanční injekce než tato částka podle něj ale není příliš realistická. V diskuzi se ozývají také jiné hlasy zdůrazňující, že školám peníze nechybí, jsou pouze neúčelně přerozdělovány. Terčem kritiky zůstávají stále diskutované státní maturity. Většina odborné veřejnosti tak doufá, že parlamentem projdou změny, které zavedou jednotnou úroveň maturit.
Citlivým místem českého školství již tradičně zůstávají platy učitelů. Ač ministerstvo školství přislíbilo diskuzi o možném nárůstu financí v této oblasti, podle Nantla zvýšení nemůže být příliš dramatické. „Realisticky se jedná o objemu kolem jedné miliardy se zacílením na regionální školství,“ dodal. Mnozí odborníci se ale nedomnívají, že by školy měly s financemi problém. „V českém školství je peněz dost, jen jsou netransparentně a nehospodárně využívány,“ míní ředitel PORG Václav Klaus ml.
Kritikové si také berou na mušku současný neúspěšný koncept státních maturit. Na jejich podobu si ve velké míře stěžovali především učitelé češtiny. „Didaktické testy vyšší úrovně jsou nastaveny na vysokoškolské učivo pro bohemisty, a ne pro studenty gymnázií,“ zdůraznila profesorka českého jazyka a literatury Veronika Valíková z Arcibiskupského gymnázia v Praze. S tím souhlasí také Václav Klaus mladší, podle nějž byly loňské maturity „k zbláznění“. „Stát napůl hodil na učitele přípravu své části. Byl to neuvěřitelný kočkopes a češtináře to zatížilo hodinami práce,“ dodal.
Státní maturity rozvířily diskuzi o vzdělávání
Letošní maturanti nemají ve finální podobě maturitních zkoušek jasno. Ve hře jsou totiž stále dvě varianty. „Za stávající legislativy ministerstvo nemá prakticky žádnou možnost, jak ve své exekutivní kompetenci se státní maturitou cokoliv dělat. (…) Ministerstvo dělá všechno pro to, aby parlamentem prošly změny,“ podotkl Nantl. Podle něj je ale možné v celé diskuzi o státních maturitách nalézt pozitivní faktor. „Řekl bych, že probudila veřejnost a diskuzi o vzdělávání. Lidé si uvědomili, že to nemůže být ponecháno jako věc několika odborníků,“ dodal.
Nantl zároveň podotýká, že se ve veřejnosti otevřela debata o tom, co má vlastně znamenat středoškolské vzdělání. Podle Václava Klause mladšího by budoucí vize školství měly být spíše konzervativnější. „Měli bychom se snažit, aby děti hodně četly, domluvily se cizím jazykem a nebyly líné myslet. To je připraví nejlépe na všechny výzvy, které je mohou v budoucnu čekat,“ zdůraznil Klaus.
Současné školství se potýká i s dalšími otázkami, o jejichž správném rozuzlení se vedou sáhodlouhé diskuze. V posledních letech se výrazně zhoršily například výsledky žáků v mezinárodním srovnání. „Hypotéz je několik, které ministerstvo v tuto chvíli analyzuje. (…) Během podzimu chceme zahájit širší veřejnou debatu o budoucí strategii,“ dodal Nantl.
