Referendum na Krymu je popřením ukrajinské ústavy, tvrdí Zeman

Praha – Krymské referendum o připojení k Rusku je v očích prezidenta Miloše Zemana v rozporu s ústavou Ukrajiny. Řekl to novinářům jeho mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že podle Zemana je nicméně výsledek projevem nesouhlasu obyvatelstva se současnou situací. za protiústavní považuje proběhlé referendum i premiér Bohuslav Sobotka. Pode něj Česko vzhledem k podmínkám nemůže výsledky hlasování uznat. Lidé na Krymu si v neděli drtivou většinou odhlasovali připojení k Rusku, následně tamní samospráva vyhlásila nezávislý stát s názvem Krymská republika.

Ovčáček při prezentaci prezidentových postojů doplnil, že reakcí na referendum by mělo být pouze „posílení autonomie“ Krymu. „Připomínám, že stejný názor vyslovil bývalý ministr zahraničích věcí USA Henry Kissinger,“ řekl mluvčí na tiskové konferenci.

Podle Sobotky nemůže být pro českou vládu proběhlé referendum regulérní - už jen tím, že nebyla do země vpuštěna řada mezinárodních pozorovatelů a v ulicích mnoha měst působili ozbrojení vojáci. „Sobotní konání referenda je snahou o zpochybnění bezpečnostního uspořádání v daném regionu,“ řekl premiér.

Bohuslav Sobotka, premiér:

„V roce 1994 patřilo tehdejší Rusko mezi státy, které garantovaly hranice Ukrajiny výměnou za to, že se Ukrajina vzdala části jaderného arzenálu. Ty tendence, které dnes vidíme, jsou v příkrém rozporu s těmito garancemi.“

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) novinářům řekl, že některé evropské státy a politické proudy byly podle něj naivní k mocenským ambicím Ruska. „Neměli bychom sklouzávat k přehnanému pacifismu,“ uvedl s tím, že je důležité si zachovávat zdravý rozum.

Opoziční pravice se k referendu staví s jasným ne. Komunisté naopak

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nepovažuje za možné uznat to, co na Krymu označují slovem referendum. ČR by měla na půdě EU podle něj prosazovat nejtvrdší možné sankce, které by ruské jednotky nutily k odchodu z Ukrajiny. „Pokud tento anšlus Krymu Rusku projde, pak nebude poslední,“ míní bývalý ministr financí. Ani podle Miroslavy Němcové (ODS) nelze uznat výsledky hlasování během ruské okupace. Ruský scénář by podle ní také mohl postupovat krok za krokem až do České republiky.

4 minuty
KSČM referendum uznává. Kalousek mluví o anšlusu
Zdroj: ČT24

Předseda KSČM Vojtěch Filip naopak považuje referendum za nejvyšší projev vůle lidu. „Při takovém výsledku by bylo vhodné, abychom uznali rozhodnutí občanů Krymu,“ prohlásil. Situaci podle něj vyhrocují ti, kdo odmítají původní ústavní rámec na Krymu. Je zděšen tím, jakým způsobem se chopila nová moc úřadování. Místo aby zastávala smír a chuť urovnávat spory mezi občany, snaží se je rozdělovat a koncentrovat svou moc, která nevzešla ze svobodných voleb.

Referendum neuznali ani evropští ministři zahraničí

Referendum neuznávají ani šéfové evropské diplomacie včetně českého ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD). „Těmito kroky se zpochybňuje bezpečnostní řád regionu, ve kterém žijeme,“ řekl v Bruselu Zaorálek, který ráno spolu s dalšími kolegy posnídal s úřadujícím ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjou.

Právě dnes přitom ministři zahraničí EU rozhodli o zmrazení osobního i firemního majetku a o zákazu cest do EU pro osoby odpovědné za krizi na Krymu. Podle Zaorálka by v první vlně mělo jít zhruba o 20 osob jak z Krymu, tak z Ruska. „Je podle mne jasné, že to nemohou být v žádném případě jenom politici Krymu, ale že do toho musí být zahrnuti i politici z Moskvy,“ vysvětlil český ministr. Následné jednání Zaorálkova slova potvrdilo: půjde aktuálně o 21 osob.

V reakci na výsledek referenda dnes krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Evropská unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.

ČT24.z o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci volají po prošetření kauzy darovaných bitcoinů

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.
před 7 hhodinami

Mátl: Pozastavení stavby D11 kvůli radiaci neovlivní datum dokončení

Pozastavení stavby dálnice D11 kvůli zjištění zvýšené přírodní radiace na třísetmetrovém úseku u Trutnova nebude mít vliv na plánované dokončení v roce 2028, oznámil v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. U dokončení celé části o délce 21 kilometrů očekává zpoždění maximálně půl roku. Budování by podle něj mělo pokračovat v létě i přes případné komplikace v tunelu Poříčí.
před 11 hhodinami

Silné bouřky dorazí i v pondělí, hrozí bleskové povodně

Bouřkové počasí o víkendu neskončí, silné bouřky doprovázené nárazovým větrem, přívalovými srážkami a krupobitím dorazí do Česka také v pondělí odpoledne a večer. Znovu se mohou rozvodnit menší toky a místy hrozí bleskové povodně. Vyplývá to z aktuální výstrahy a dalších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 14 hhodinami

Opozice bude kvůli daru bitcoinů usilovat o sesazení vlády

Opoziční ANO a SPD budou ve sněmovně při čtvrteční schůzi ke spornému daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti požadovat demisi koaličního kabinetu. Pokud neuspějí, pravděpodobně následně vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. V Otázkách Václava Moravce to uvedli místopředsedové obou opozičních hnutí Karel Havlíček (ANO) a Radim Fiala (SPD).
před 14 hhodinami

Byli mezi prvními na světě. Teď lékaři z Hradce Králové léčbu stentgraftem rozvíjejí

Lékaři z Hradce Králové v Česku už 30 let rozvíjejí léčbu stentgraftem. Roztažitelná výztuž cév za tu dobu pomohla mnoha pacientům v tamní fakultní nemocnici, ale i jinde. Život zachránila třeba policistovi, kterého zranil pachatel na útěku. Doktoři mu do natržené aorty vložili zpevňující trubici. „Je to kovová konstrukce pokrytá cévní protézou, ona se dostává do místa toho natržení cévy, a stabilizuje cévní stěnu, zastavuje krvácení a ta cévní protéza se stává součástí vašeho těla,“ vysvětlil lékař Jan Raupach z Radiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
před 19 hhodinami

Velké baterie umožní zefektivnit využívání elektřiny

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.
před 19 hhodinami

Alkohol či přeceňování sil. Vodní záchranáři před sezonou upozorňují na největší rizika

Nadměrné pití alkoholu, skoky do neznámé vody nebo přeceňování sil při náhlých změnách počasí. Taková jsou podle prezidenta Vodní záchranné služby ČČK Davida Smejkala hlavní rizika pohybu u vody. Vodní záchranné službě loni výrazně přibylo zásahů, celkem vyjeli 1309krát, přitom předloni měli za celou sezonu 836 výjezdů. Dvanácti lidem už nemohli minulý rok vodní záchranáři pomoci, v roce 2023 evidovali dvě úmrtí.
před 20 hhodinami

Ve školních jídelnách se má od září jíst zdravěji

Školní jídelny se připravují na změny jídelníčků. Už od září mají být obědy pestřejší a také nutričně vyváženější. Část zařízení má obavy z většího plýtvání a možného zdražení. Ministerstvo školství už ale ve vyhlášce, která změny přináší, větší změny nechystá. Počítá jen s ročním přechodným obdobím. Už teď se snaží některé školy komponovat do jídelníčku třeba luštěniny, s nimiž počítá také nová vyhláška. Ta zahrnuje i méně solení a slazení nebo maso dvakrát týdně. Sladké by pak měly jídelny nabízet nejvýš dvakrát do měsíce, naopak jedenkrát týdně rybu a zeleninu každý den.
před 20 hhodinami
Načítání...