Referendum na Krymu je popřením ukrajinské ústavy, tvrdí Zeman

Praha – Krymské referendum o připojení k Rusku je v očích prezidenta Miloše Zemana v rozporu s ústavou Ukrajiny. Řekl to novinářům jeho mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že podle Zemana je nicméně výsledek projevem nesouhlasu obyvatelstva se současnou situací. za protiústavní považuje proběhlé referendum i premiér Bohuslav Sobotka. Pode něj Česko vzhledem k podmínkám nemůže výsledky hlasování uznat. Lidé na Krymu si v neděli drtivou většinou odhlasovali připojení k Rusku, následně tamní samospráva vyhlásila nezávislý stát s názvem Krymská republika.

Ovčáček při prezentaci prezidentových postojů doplnil, že reakcí na referendum by mělo být pouze „posílení autonomie“ Krymu. „Připomínám, že stejný názor vyslovil bývalý ministr zahraničích věcí USA Henry Kissinger,“ řekl mluvčí na tiskové konferenci.

Podle Sobotky nemůže být pro českou vládu proběhlé referendum regulérní - už jen tím, že nebyla do země vpuštěna řada mezinárodních pozorovatelů a v ulicích mnoha měst působili ozbrojení vojáci. „Sobotní konání referenda je snahou o zpochybnění bezpečnostního uspořádání v daném regionu,“ řekl premiér.

Bohuslav Sobotka, premiér:

„V roce 1994 patřilo tehdejší Rusko mezi státy, které garantovaly hranice Ukrajiny výměnou za to, že se Ukrajina vzdala části jaderného arzenálu. Ty tendence, které dnes vidíme, jsou v příkrém rozporu s těmito garancemi.“

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) novinářům řekl, že některé evropské státy a politické proudy byly podle něj naivní k mocenským ambicím Ruska. „Neměli bychom sklouzávat k přehnanému pacifismu,“ uvedl s tím, že je důležité si zachovávat zdravý rozum.

Opoziční pravice se k referendu staví s jasným ne. Komunisté naopak

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nepovažuje za možné uznat to, co na Krymu označují slovem referendum. ČR by měla na půdě EU podle něj prosazovat nejtvrdší možné sankce, které by ruské jednotky nutily k odchodu z Ukrajiny. „Pokud tento anšlus Krymu Rusku projde, pak nebude poslední,“ míní bývalý ministr financí. Ani podle Miroslavy Němcové (ODS) nelze uznat výsledky hlasování během ruské okupace. Ruský scénář by podle ní také mohl postupovat krok za krokem až do České republiky.

Nahrávám video

Předseda KSČM Vojtěch Filip naopak považuje referendum za nejvyšší projev vůle lidu. „Při takovém výsledku by bylo vhodné, abychom uznali rozhodnutí občanů Krymu,“ prohlásil. Situaci podle něj vyhrocují ti, kdo odmítají původní ústavní rámec na Krymu. Je zděšen tím, jakým způsobem se chopila nová moc úřadování. Místo aby zastávala smír a chuť urovnávat spory mezi občany, snaží se je rozdělovat a koncentrovat svou moc, která nevzešla ze svobodných voleb.

Referendum neuznali ani evropští ministři zahraničí

Referendum neuznávají ani šéfové evropské diplomacie včetně českého ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD). „Těmito kroky se zpochybňuje bezpečnostní řád regionu, ve kterém žijeme,“ řekl v Bruselu Zaorálek, který ráno spolu s dalšími kolegy posnídal s úřadujícím ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjou.

Právě dnes přitom ministři zahraničí EU rozhodli o zmrazení osobního i firemního majetku a o zákazu cest do EU pro osoby odpovědné za krizi na Krymu. Podle Zaorálka by v první vlně mělo jít zhruba o 20 osob jak z Krymu, tak z Ruska. „Je podle mne jasné, že to nemohou být v žádném případě jenom politici Krymu, ale že do toho musí být zahrnuti i politici z Moskvy,“ vysvětlil český ministr. Následné jednání Zaorálkova slova potvrdilo: půjde aktuálně o 21 osob.

V reakci na výsledek referenda dnes krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Evropská unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.

ČT24.z o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda se bude zabývat novelou o návykových látkách

Rozšíření okruhu zdravotnických pracovníků, kteří mohou provádět očkování lidí starších 18 let, projedná v pondělí vláda. Týkat by se mělo lékařů všech odborností, zubních lékařů a farmaceutů. Ministři se budou zabývat i novelou o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku v Česku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Lídři ANO, SPD a Motoristů budou v pondělí také probírat návrh státního rozpočtu, který by měl kabinet schvalovat za týden.
před 1 hhodinou

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 9 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 9 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 9 hhodinami

Na příštím summitu NATO povede českou delegaci prezident, řekl Babiš ČT

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).
před 10 hhodinami

Naschvál, řekl k zákonu o pravomocích prezidenta Pospíšil. Libor Vondráček: Ne, vyjasnění

Jde o vyjasnění kompetencí, řekl v Nedělní debatě poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD ke schválení omezení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Zmínil, že nejde o naschvál, o němž hovořil poslanec a místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podobně se vyjádřil i europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Šéf sněmovního zahraničního výboru a místopředseda ANO Radek Vondráček prohlásil, že nechápe hysterii, která se kolem tématu rozpoutala. Hosté řešili také zahraniční politiku Česka i kauzu možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Debatou politiků provázel Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem témata rozebírali experti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoChybí kliničtí psychologové. Ministerstvo navrhuje zkrátit jejich vzdělávání

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.