Referendum na Krymu je popřením ukrajinské ústavy, tvrdí Zeman

Praha – Krymské referendum o připojení k Rusku je v očích prezidenta Miloše Zemana v rozporu s ústavou Ukrajiny. Řekl to novinářům jeho mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že podle Zemana je nicméně výsledek projevem nesouhlasu obyvatelstva se současnou situací. za protiústavní považuje proběhlé referendum i premiér Bohuslav Sobotka. Pode něj Česko vzhledem k podmínkám nemůže výsledky hlasování uznat. Lidé na Krymu si v neděli drtivou většinou odhlasovali připojení k Rusku, následně tamní samospráva vyhlásila nezávislý stát s názvem Krymská republika.

Ovčáček při prezentaci prezidentových postojů doplnil, že reakcí na referendum by mělo být pouze „posílení autonomie“ Krymu. „Připomínám, že stejný názor vyslovil bývalý ministr zahraničích věcí USA Henry Kissinger,“ řekl mluvčí na tiskové konferenci.

Podle Sobotky nemůže být pro českou vládu proběhlé referendum regulérní - už jen tím, že nebyla do země vpuštěna řada mezinárodních pozorovatelů a v ulicích mnoha měst působili ozbrojení vojáci. „Sobotní konání referenda je snahou o zpochybnění bezpečnostního uspořádání v daném regionu,“ řekl premiér.

Bohuslav Sobotka, premiér:

„V roce 1994 patřilo tehdejší Rusko mezi státy, které garantovaly hranice Ukrajiny výměnou za to, že se Ukrajina vzdala části jaderného arzenálu. Ty tendence, které dnes vidíme, jsou v příkrém rozporu s těmito garancemi.“

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) novinářům řekl, že některé evropské státy a politické proudy byly podle něj naivní k mocenským ambicím Ruska. „Neměli bychom sklouzávat k přehnanému pacifismu,“ uvedl s tím, že je důležité si zachovávat zdravý rozum.

Opoziční pravice se k referendu staví s jasným ne. Komunisté naopak

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nepovažuje za možné uznat to, co na Krymu označují slovem referendum. ČR by měla na půdě EU podle něj prosazovat nejtvrdší možné sankce, které by ruské jednotky nutily k odchodu z Ukrajiny. „Pokud tento anšlus Krymu Rusku projde, pak nebude poslední,“ míní bývalý ministr financí. Ani podle Miroslavy Němcové (ODS) nelze uznat výsledky hlasování během ruské okupace. Ruský scénář by podle ní také mohl postupovat krok za krokem až do České republiky.

4 minuty
KSČM referendum uznává. Kalousek mluví o anšlusu
Zdroj: ČT24

Předseda KSČM Vojtěch Filip naopak považuje referendum za nejvyšší projev vůle lidu. „Při takovém výsledku by bylo vhodné, abychom uznali rozhodnutí občanů Krymu,“ prohlásil. Situaci podle něj vyhrocují ti, kdo odmítají původní ústavní rámec na Krymu. Je zděšen tím, jakým způsobem se chopila nová moc úřadování. Místo aby zastávala smír a chuť urovnávat spory mezi občany, snaží se je rozdělovat a koncentrovat svou moc, která nevzešla ze svobodných voleb.

Referendum neuznali ani evropští ministři zahraničí

Referendum neuznávají ani šéfové evropské diplomacie včetně českého ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD). „Těmito kroky se zpochybňuje bezpečnostní řád regionu, ve kterém žijeme,“ řekl v Bruselu Zaorálek, který ráno spolu s dalšími kolegy posnídal s úřadujícím ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjou.

Právě dnes přitom ministři zahraničí EU rozhodli o zmrazení osobního i firemního majetku a o zákazu cest do EU pro osoby odpovědné za krizi na Krymu. Podle Zaorálka by v první vlně mělo jít zhruba o 20 osob jak z Krymu, tak z Ruska. „Je podle mne jasné, že to nemohou být v žádném případě jenom politici Krymu, ale že do toho musí být zahrnuti i politici z Moskvy,“ vysvětlil český ministr. Následné jednání Zaorálkova slova potvrdilo: půjde aktuálně o 21 osob.

V reakci na výsledek referenda dnes krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Evropská unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.

ČT24.z o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 3 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 5 hhodinami

Ukrajinský velvyslanec ocenil ukrajinské děti úspěšné v českých školách

Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč ocenil pamětní plaketou 24 ukrajinských dětí, které uspěly ve vědomostních, sportovních nebo uměleckých kláních. V tuzemsku jich žijí desítky tisíc, uprchly s rodiči z domova kvůli ruské invazi. Velvyslanec vyzdvihl, že si uchovávají ukrajinskou identitu a svými úspěchy přispívají k pozitivnímu obrazu českých škol, kroužků a sportovních týmů. Poděkování úspěšným dětem pořádalo velvyslanectví podruhé. V Česku je nyní asi 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany. Podle průzkumu Člověka v tísni se jich chce po válce vrátit na Ukrajinu zhruba pětina.
před 5 hhodinami

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zkušebních 150 kilometrů v hodině na D3 má první výsledky

Přesně dva měsíce uplynuly od zavedení rychlosti až 150 kilometrů v hodině na jihočeské dálnici D3 – pilotního projektu ministerstva dopravy s proměnným dopravním značením, které je možné upravovat podle aktuálních podmínek. Překračování limitu asi o patnáct až dvacet kilometrů za hodinu policisté zjišťují u několika řidičů denně. Vážnou nehodu dosud řešili jednu.
před 6 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřel moderátor Patrik Hezucký

Zemřel moderátor Patrik Hezucký, oznámila v pátek na instagramu rozhlasová stanice Evropa 2, kde víc než čtvrtstoletí uváděl pořad Ranní show. Bylo mu 55 let. Zdravotní problémy měl od podzimu. Vedle práce v rozhlasu Hezucký také daboval, moderoval některé televizní pořady a příležitostně hrál.
před 7 hhodinami

V litoměřické nemocnici za den oživovali čtyři novorozence, případ šetří policie

Porodnice v Litoměřicích prošetřuje resuscitaci čtyř novorozenců v Centru porodní asistence (CPA) během 24 hodin. Dvě miminka zemřela. Lékařka je mimo službu. Případem se na základě informací v médiích zabývá policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...