Referendum na Krymu je popřením ukrajinské ústavy, tvrdí Zeman


17. 3. 2014Aktualizováno17. 3. 2014, 16:33|Zdroj: ČT24

Praha – Krymské referendum o připojení k Rusku je v očích prezidenta Miloše Zemana v rozporu s ústavou Ukrajiny. Řekl to novinářům jeho mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že podle Zemana je nicméně výsledek projevem nesouhlasu obyvatelstva se současnou situací. za protiústavní považuje proběhlé referendum i premiér Bohuslav Sobotka. Pode něj Česko vzhledem k podmínkám nemůže výsledky hlasování uznat. Lidé na Krymu si v neděli drtivou většinou odhlasovali připojení k Rusku, následně tamní samospráva vyhlásila nezávislý stát s názvem Krymská republika.

GALERIE
videogallery_427772

Ovčáček při prezentaci prezidentových postojů doplnil, že reakcí na referendum by mělo být pouze „posílení autonomie“ Krymu. „Připomínám, že stejný názor vyslovil bývalý ministr zahraničích věcí USA Henry Kissinger,“ řekl mluvčí na tiskové konferenci.

Podle Sobotky nemůže být pro českou vládu proběhlé referendum regulérní - už jen tím, že nebyla do země vpuštěna řada mezinárodních pozorovatelů a v ulicích mnoha měst působili ozbrojení vojáci. „Sobotní konání referenda je snahou o zpochybnění bezpečnostního uspořádání v daném regionu,“ řekl premiér.

Bohuslav Sobotka, premiér:

„V roce 1994 patřilo tehdejší Rusko mezi státy, které garantovaly hranice Ukrajiny výměnou za to, že se Ukrajina vzdala části jaderného arzenálu. Ty tendence, které dnes vidíme, jsou v příkrém rozporu s těmito garancemi.“

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) novinářům řekl, že některé evropské státy a politické proudy byly podle něj naivní k mocenským ambicím Ruska. „Neměli bychom sklouzávat k přehnanému pacifismu,“ uvedl s tím, že je důležité si zachovávat zdravý rozum.

Opoziční pravice se k referendu staví s jasným ne. Komunisté naopak

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nepovažuje za možné uznat to, co na Krymu označují slovem referendum. ČR by měla na půdě EU podle něj prosazovat nejtvrdší možné sankce, které by ruské jednotky nutily k odchodu z Ukrajiny. „Pokud tento anšlus Krymu Rusku projde, pak nebude poslední,“ míní bývalý ministr financí. Ani podle Miroslavy Němcové (ODS) nelze uznat výsledky hlasování během ruské okupace. Ruský scénář by podle ní také mohl postupovat krok za krokem až do České republiky.

KSČM referendum uznává. Kalousek mluví o anšlusu (zdroj: ČT24)

Předseda KSČM Vojtěch Filip naopak považuje referendum za nejvyšší projev vůle lidu. „Při takovém výsledku by bylo vhodné, abychom uznali rozhodnutí občanů Krymu,“ prohlásil. Situaci podle něj vyhrocují ti, kdo odmítají původní ústavní rámec na Krymu. Je zděšen tím, jakým způsobem se chopila nová moc úřadování. Místo aby zastávala smír a chuť urovnávat spory mezi občany, snaží se je rozdělovat a koncentrovat svou moc, která nevzešla ze svobodných voleb.

Referendum neuznali ani evropští ministři zahraničí

Referendum neuznávají ani šéfové evropské diplomacie včetně českého ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD). „Těmito kroky se zpochybňuje bezpečnostní řád regionu, ve kterém žijeme,“ řekl v Bruselu Zaorálek, který ráno spolu s dalšími kolegy posnídal s úřadujícím ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjou.

GALERIE
Miloš Zeman zdroj: ČT24

Právě dnes přitom ministři zahraničí EU rozhodli o zmrazení osobního i firemního majetku a o zákazu cest do EU pro osoby odpovědné za krizi na Krymu. Podle Zaorálka by v první vlně mělo jít zhruba o 20 osob jak z Krymu, tak z Ruska. „Je podle mne jasné, že to nemohou být v žádném případě jenom politici Krymu, ale že do toho musí být zahrnuti i politici z Moskvy,“ vysvětlil český ministr. Následné jednání Zaorálkova slova potvrdilo: půjde aktuálně o 21 osob.

V reakci na výsledek referenda dnes krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Evropská unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.

ČT24.z o ukrajinsko-ruské roztržce