Praha – Na vyhlášení referenda bude potřeba petice podepsaná nejméně 250 000 občany. Referendum by pak bylo platné, pokud se ho zúčastní alespoň čtvrtina oprávněných hlasujících. Vyplývá to z návrhu ústavního zákona, který ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) rozeslal do připomínkového řízení. Změny by měly být účinné od ledna 2016.
„Neměli bychom nahradit zastupitelskou demokracii přímou demokracií, ale na druhou stranu je v některých mimořádných případech potřebné dát lidem toto právo,“ shrnul význam referenda Dienstbier. V referendu tak půjde rozhodnout jen o „zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu“. Mohlo by tak být vyhlášeno například k otázce stavby vojenského radaru na českém území nebo k dostavbě jaderné elektrárny.
Zákon zároveň vypočítává, o jakých otázkách tímto způsobem rozhodovat nepůjde. Budou to změny podstatných náležitostí demokratického právního státu, tedy například zavedení trestu smrti. V referendu lidé nerozhodnou o změně státních hranic, o státním rozpočtu, o ustanovení jednotlivých osob do funkcí či o jejich odvolání. Referendem nebude možné ani schválit návrh zákona.
Podpisy pro svolání referenda nemusí být ověřené
Návrh na konání referenda by mohl podat jakýkoliv plnoletý občan ČR, pokud sežene na podporu svého záměru 250 000 podpisů plnoletých občanů. Podle Dienstbiera by podpisy nemusely být ověřené, šlo by o klasickou petici. „Počet podpisů je parametrem, o kterém je možná diskuse,“ připustil ministr s tím, že tato hranice ještě pravděpodobně vyvolá debatu mezi politickými stranami. Odhadl ale, že i pokud by se měnila, zůstane v rozmezí 200 000 až 300 000 podpisů. Na Slovensku existuje k vyhlášení referenda hranice 350 000 podpisů, ve Švýcarsku stačí žádost 50 000 lidí oprávněných hlasovat.
Rozhodnutí v referendu bude přijato, pokud se hlasování zúčastní alespoň 25 procent občanů a pokud nadpoloviční většina hlasujících odpoví na položenou otázku kladně nebo záporně. Takové rozhodnutí bude potom pro vládu i parlament závazné a referendum ve stejné věci bude možné zopakovat nejdříve za tři roky.
Návrh dostal k připomínkám mimo jiné i Ústavní, Nejvyšší a Nejvyšší správní soud. Prostor k vyjádření dostanou i zpravodajské služby, a to kvůli identifikování případného rizika spojeného s návrhem. Instituce mohou své výhrady zasílat do 7. října, vláda poté návrh dostane na stůl do konce října. Vedle samotného ústavního zákona musí k referendu vzniknout ještě prováděcí zákon, který je v gesci ministerstva vnitra.
