Praha - Ředitelství silnic a dálnic sídlí v budově, za kterou platí zbytečně vysoký nájem. Úředníci se přitom do budovy stěhovali, aby ušetřili. Reportéři ČT zjistili, že oproti finanční analýze, která slibovala úspory milionů korun daňových poplatníků, vzrostly náklady několikanásobně. Nevýhodnost celého stěhování potvrdil také prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal: „Analýza byla buď udělána špatně, protože ta čísla se ukázala v reálu nedostižitelná, nebo nechápu, proč ta soutěž nebyla zrušena,“ míní ředitel NKÚ.
Historie nájmu v cizí budově se začala psát před pěti lety. Tehdy silničáři sídlili v pěti různých objektech po celé Praze a u ministra dopravy Šimonovského si prosadili nápad sestěhovat se do dvou budov. Opírali se přitom o tuto analýzu, která slibovala efektivitu a úspory.
Ředitelství ušilo podmínky na míru
Ředitelství hledalo kanceláře k pronájmu, a proto vyhlásilo obchodní soutěž. Ta ale skutečnou soutěží nebyla. Podmínky, které museli majitelé nabízených kanceláři splnit, totiž byly přinejmenším kuriózní. Dům musel stát na Praze 4. Kvůli služebním cestám z ředitelství musel být vzdálený maximálně 2000 metrů od dálnice D1. Dále měl kvůli zaměstnancům stát pouhých 250 metrů od stanice metra a stejně blízko musela být i jídelna.
Právník protikorupční iniciativy Oživení měl po zhlédnutí podmínek soutěže jasnou odpověď: „Ředitelství silnic a dálnic vybralo určitou adresu, a na ni lidově řečeno napasovaly technické podmínky veřejné soutěže.“ Není proto divu, že se do soutěže přihlásil pouze jediný zájemce, a to Office Building Kačerov. Přestože požadoval výrazně vyšší nájem a ŘSD mohlo podle podmínek soutěž zrušit, stěhování začalo. Nájem platí nejen za prostory, ale i za nábytek. Měsíčně vychází včetně služeb na 3 700 000 korun.
Roční bonus 32 milionů od daňových poplatníků
Dříve platilo ředitelství za nájmy a služby ve všech budovách necelých osmnáct milionů korun ročně. Dnes, po stěhování, které mělo ušetřit peníze daňových poplatníků, platí ročně padesát milionů. Ministerstvo dopravy ani ŘSD ale rozdíl mezi plány a skutečností netrápí. Tyto státní instituce si platí hned tři mluvčí, ale rozhovor žádná z nich nebyla ochotna České televizi poskytnout.
Nikdo za nic nemůže, ale jen na první pohled
Od minulé reportáže o předražených dálnicích komunikuje mluvčí silničářů Martina Vápeníková s Reportéry ČT pouze e-mailem. Mimo jiné jim napsala, že nedostatky mají své příčiny v minulých rozhodnutích a zaměstnanci, kteří se na nich podíleli, již u ŘSD nepracují, a jsou ze své podstaty neodstranitelné. Podle Reportérů ČT to však není docela pravda - na stěhování se podílel i dnes druhý nejvyšší šéf Ředitelství silnic a dálnic Michal Hala.
Vrchní ředitel Michal Hala je členem ČSSD. Na dálniční ředitelství ho kdysi přivedl ministr dopravy Schling. V následujících letech novináři několikrát psali o tom, že se pod vedením Haly předražují státní zakázky zadané spřízněným firmám. I po těchto článcích kariéra Michala Haly rostla a loni šéfoval celému ředitelství do té doby, než ODS dosadila současného ředitele Alfréda Brunclíka.
Dvě budovy, dvě firmy, stejní lidé
Po přestěhování zjistili experti ŘSD ještě jednu chybu - jejich úředníci se do dvou domů nevejdou. A začali hledat dům třetí, který nakonec našli v Holešovicích. Prostory jim zde pronajala CIB Real Estate, která si tady již dříve pronajala dvě patra a stejná dvě patra pronajímá dál - právě ŘSD. Dálniční ředitelství si tedy dnes pronajímá za velmi tučný nájem dva objekty od dvou různých firem. Obě firmy jsou ale personálně propojené.
Klíčem je asistentka ředitele Haly Jana Malířová, která pro něj od roku 2006 pracuje. Pracovala totiž pro obě firmy, které nyní pronajímají ŘSD budovy na Pankráci a v Holešovicích. Třiadvacetiletá Malířová byla v dozorčí radě Office Building Kačerov, tedy majitele hlavní budovy, a zastupovala Canadian Investment Bridge z Toronta, tedy pronajímatele holešovické budovy.
Přestože tvrdí, že se nepodílela na chodu a řízení těchto firem ani na žádných rozhodnutích, jenom to dokresluje, jaké poměry na Ředitelství silnic a dálnic panují a jakým způsobem se hospodaří s veřejnými penězi.
