Praha – Advokáti bývalého hejtmana Davida Ratha připravují novou ústavní stížnost. Po Ústavním soudu chtějí, aby se vyslovil k některým právně nejasným otázkám, které kauza nastolila. Chtějí napadnout např. proces Rathova vydávání sněmovnou nebo pořizování odposlechů. Za sporné považují i to, že nemohli na úterním jednání poslanců vystoupit.
„Poslanci nemusí zdůvodňovat, proč se rozhodli pro vydání k trestnímu stíhání nebo proti němu,“ uvedl jeden z obhájců Roman Jelínek. Podle právníka se proces neřídí žádnými pravidly a ponechává prostor pro libovůli členů sněmovny. Kdyby podle něj postupovali poslanci stejně, jako rozhodují například soudy o vydávání ke stíhání do ciziny, museli by rozhodovat na základě toho, zda má Rath v Česku záruku spravedlivého procesu. To však advokát zpochybňuje. Jelínek spolu se svým kolegou Adamem Černým již dříve uvedli, že vyšetřování jejich klienta je zmanipulované, účelové a protiprávní.
Sněmovna také podle Jelínka porušila Listinu základních práv a svobod. Článek 37 uvádí, že „každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení“. Poslanci ale svým hlasováním nedovolili Rathovým advokátům vystoupit na jeho obhajobu. Nemohli ani sedět vedle svého klienta a případně mu radit.
Podle Jelínka stále není jasné, zda měli policisté právo poslance odposlouchávat a sledovat. Ústava sice výslovně takové odposlechy nezakazuje, podle právníka však záleží na výkladu ochrany poslaneckého mandátu. Policie má prý nyní záznamy telefonních hovorů bývalého hejtmana s dalšími politiky, některé rozmluvy jsou osobní. „Otázkou tedy je, do jaké míry byli poslanci svobodní, když hlasovali o Rathově vydání,“ prohlásil advokát.
Obhájci budou také v nejbližší době posílat státnímu zastupitelství odůvodnění stížnosti proti Rathově obvinění. Jelínkovi se nelíbí mimo jiné to, proč policie dosud nenechala vypracovat znalecký posudek na zakázku na opravu buštěhradského zámku. Zároveň chce napadnout to, že v protokolu o zahájení trestního stíhání je poslancův skutek jinak formulován než v žádosti o vydání.
Stížnost na vazbu podali i Pancová a Kott
Po bývalém hejtmanovi Davidu Rathovi podali stížnost na vazbu i další dva obvinění v korupční kauze, ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová a bývalý poslanec za ODS Petr Kott. Stížnost dorazila ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ústecký okresní soud je do vazby poslal 17. května.
Soud zatím nerozhodl ještě ani o stížnosti bývalého středočeského hejtmana. Okresní soud v Ústí nad Labem ho poslal do vazby 16. května, další obviněné o den později. O vazebním stíhání Ratha rozhodl kvůli obavě, že by mohl ovlivňovat svědky, pokračovat v trestné činnosti, nebo že by mohl utéct.
Policisté Ratha 14. května zadrželi s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. Kriminalisté tvrdí, že to byl úplatek za zmanipulovanou zakázku na opravu buštěhradského zámku. Poslanec obvinění odmítá, myslel si prý, že v krabici je víno. Za přijetí úplatku mu hrozí až dvanáctileté vězení.
Spolu s ním policie stíhá dalších sedm lidí kvůli údajným machinacím s veřejnými zakázkami ve středních Čechách. Pancová a Kott čelí podezření, že peníze Rathovi předali.
