Praha - Na dnešním setkání slovenské premiérky Ivety Radičové a premiéra Petra Nečase se oba politici shodli, že Česko i Slovensko chtějí automatické sankce pro země EU porušující rozpočtová pravidla Evropské unie. Shodují se také v tom, že by EU měla změnit kritéria pro posuzování deficitu rozpočtů tak, aby byla objektivní. Hodnocení národních rozpočtů by podle obou zemí mělo zohlednit náklady na penzijní reformu. Radičová, která byla dnes v roli premiérky v Česku poprvé, se sešla také s exprezidentem Václavem Havlem a předsedy obou komor Parlamentu.
Nečas i Radičová nicméně zdůraznili, že slovenský a český pohled na nová rozpočtová pravidla EU se částečně liší kvůli tomu, že Slovensko je na rozdíl od ČR členem eurozóny. „Shoda je v tom, že má být vytvořený systém sankcí pro země, které nedodržují pakt stability, a shoda je v tom, že jestli má být funkční, tak musí tento systém být automatický, a ne uplatňovaný případ od případu, protože by to mohlo vytvářet nerovné podmínky při vyhodnocování,“ uvedla Radičová.
Radičová a Nečas laškovní:
Radičová: „Telefonujeme si často neformálně, komunikujeme spolu telefonicky, dopisy, e-mailem i SMSkami.“
Nečas: „Musím říct, že se máme vzájemně v mobilním telefonu. Volali jsme si ještě před tím, než jsme se stali předsedy vlád, takže v tom pokračujeme i teď.“
Unie by se přitom již dnes mohla dočkat konečné dohody o zpřísnění sankcí za porušení rozpočtových pravidel, která má zabránit opakování řecké dluhové krize. Evropská komise přišla s návrhy na zpřísnění sankcí za porušení rozpočtových pravidel koncem září. Některé členské země se k nim ale staví rezervovaně. Lídři členských zemí se tématem budou zabývat na říjnové Evropské radě, v Lucemburku nyní o sankcích za porušení unijních rozpočtových pravidel jednají ministři financí a hospodářství zemí eurozóny.
Švédský ministr financí Anders Borg
„Jakékoliv snahy rozředit rozpočtovou disciplínu musí být okamžitě zastaveny.“
„Myslím, že mnoho členských států je v současnosti hodně bázlivých,“ prohlásil nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager. Mezi „bázlivé“ země patří především Francie, Itálie a Belgie. Jedná se o státy, které tíží vysoký státní dluh a sankce by se jich mohly v blízké budoucnosti velmi snadno týkat. Opačný břeh obývá Německo, Nizozemsko či severské státy a zpřísnění pravidel i sankcí podporuje dlouhodobě i Česká republika.
Česká a Slovenská republika by na základě návštěvy Radičové mohly vytvořit společné pracovní skupiny, které by sloužily k předávání zkušeností mezi oběma státy v různých oblastech. Česko by mohlo získat například slovenské poznatky z reforem i s jejich ověřením v praxi, a mohlo by se tak vyvarovat chyb, uvedla po setkání s předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou. Slovensko by zase mohl zajímat třeba záchranný integrovaný systém, který hodlá zavádět a který v Česku funguje už řadu let.
Odpoledne se Radičová sešla také s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou (ODS). Podle slovenské premiérky zastávají oba politici shodné postoje v tom, že členské země EU je nutné monitorovat na základě stejných podmínek, že je nevyhnutelné přijímat automatický mechanismus sankcí a stejně tak avizovat problémy dříve, než nastanou. Na závěr návštěvy Česka se Radičová setkala s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Podle Radičové hovořili například o vztahu médií a politiky. „Dostala jsem pár velmi cenných rad a budu se jimi řídit,“ řekla slovenská premiérka.
