Ke vzniku šikany na školách podle psychologa Petra Klímy přispívá to, že talentované děti odcházejí na víceletá gymnázia. Mezi žáky, kteří ve třídách základních škol zbyli, pak vzniká rizikové prostředí. Problém je podle něj i na středních školách, kterých je hodně a přijmou takřka každého – i ty, kdo požadavkům nestačí. Frustrovaní jsou pak žáci, učitelé i rodiče.
Psycholog: Ke vzniku šikany přispívají deformované třídní kolektivy po odchodu talentovaných
Ředitel Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 Petr Klíma, který byl hostem Studia 6, si myslí, že k situaci na základních a středních školách přispěli svou nečinností i politici. „Teď ve škole Na Třebešíně probíhají velké politické manévry, kdekdo se tam předvádí. Byla tam ministryně školství, primátorka, inspekce. Ale měli by přijmout i politickou zodpovědnost za stav našeho školství,“ uvedl.
Politici totiž podle Klímy umožnili stav, kdy na základních a středních školách vznikají deformované třídní kolektivy. „Na základní škole například na druhém stupni odchází dvacet procent motivovaných dětí vzdělaných rodičů na víceletá gymnázia. Samozřejmě že ve třídách, které zbyly, vzniká rizikovější prostředí. A to samé na střední škole. Kdokoli jde kolem střední školy, s nadsázkou, střední škola ho vezme. Protože dětí je málo a škol je hodně. Ale zkuste zrušit nějakou školu – a voliči, rodiče, jsou v ulicích a cuknete,“ řekl Klíma.
Politici musí podle psychologa změnit uvažování. Měli by najít politickou odvahu například omezit víceletá gymnázia, aby na základních školách vzniklo jiné prostředí. Musí mít odvahu zrušit i poloprázdné střední školy.
„Střední škola bere děti, které nestačí na požadavky školy. Učitelé jsou frustrovaní, že žáci se v podstatě ani moc vzdělávat nechtějí. Žáci jsou frustrovaní, protože to je nad jejich možnosti. A rodiče jsou frustrovaní, že jim všichni nadávají,“ uvedl Klíma.
Šikanu je třeba oznámit řediteli školy
To, že je dítě šikanováno, poznají podle psychologa rodiče například podle jeho nejistoty či úzkosti. „Patrně nechce chodit do školy, může i chodit za školu. Rodič zná své dítě dobře a pozná, že se něco děje,“ řekl.
Pokud už rodiče vědí, že je dítě šikanováno, případně že samo šikanuje, měli by podle něj okamžitě jít za ředitelem školy. Vedení totiž za atmosféru ve škole zodpovídá.
V případě, že žák přijde za ředitelem školy a informuje ho o šikaně ve třídě, ten to určitě nemůže zamést pod koberec. „Protože to je cesta do pekel,“ upozornil Klíma.
Boj se šikanou ve třídě je ale podle něj dlouhodobý proces - nejde vyřešit okamžitě. „Musí se udělat analýza třídy, vztahový rámec třídy. Hledat lidi, kteří jsou vedoucími třídního kolektivu, kteří jsou outsideři,“ řekl.
Na otázku, jestli děti, které zvlášť hrubým způsobem šikanují, má smysl zavírat do takzvaného „pasťáku“, Klíma uvedl, že to není cesta. „Je to jenom odstrašování ostatních. Ale těm dětem jako takovým to příliš nepomůže. S nimi by měl někdo pracovat.“
Ti, kteří byli na základní a střední škole šikanováni, si podle psychologa nesou následky celý život. „Jsou ponižováni a je snižována jejich důstojnost.“ Je proto podle něj nutné u nich posilovat sebevědomí, sebehodnocení a sebeúctu. „Aby příště dokázali odolávat těmto způsobům ponižování. Ale je to dlouhodobý proces, a ne vždy se povede,“ uzavřel Klíma.