Vláda v demisi podpořila návrh ČSSD na obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci, uvedl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Na základě doporučení legislativců měl kabinet vyslovit záporné stanovisko, podle Babiše však bude věc předmětem jednání s ČSSD o vládě, kterou by měla podporovat KSČM. Je však podle něj nutné vyřešit některé výhrady a záležitost projednat také s tripartitou. S návrhem nesouhlasí Hospodářská komora ani Svaz průmyslu.
Babiš řekl, že ANO při vládních vyjednáváních navrhne, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci. Lidé by tak dostali peníze i za první dny stonání, nyní zaměstnavatelé proplácejí 4. až 14. den. Po uplynutí 11 dnů nemoci náklady hradila pojišťovna.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od 4. do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
Babiš také dodal, že kabinet i přes souhlasné stanovisko má výhrady. „Je třeba určit výši pojistného, výši placené dávky a projednat to v rámci tripartity. V situaci, kdy naše firmy nemají zaměstnance a v minulosti byly zkušenosti, že to mělo negativní dopad na přítomnost lidí v práci, tak je to problém, který jsme připraveni dále diskutovat,“ uvedl. Chce hledat řešení, které bude mít co nejmenší dopad na ekonomiku.
Zástupci ANO už dříve uvedli, že jsou ochotni v otázce zrušení tzv. karenční doby ustoupit ČSSD a KSČM. Kompromis souvisí s vládním vyjednáváním, ANO nyní jedná o menšinové koaliční vládě se sociální demokracií s podporou komunistů.
Předseda ČSSD Jan Hamáček postoj ANO uvítal. „Vyjednávat se vyplácí. ČSSD je o krok blíže k prosazení proplácení nemocenské od prvního dne nemoci. Vítám vstřícný postoj ANO k naší snaze, aby stát konečně přestal trestat poctivé zaměstnance za to, že onemocní,“ uvedl na Twitteru.
Návrh ČSSD počítá s tím, že by zaměstnanci dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu. V souvislosti s tím, že náklady by nesl zaměstnavatel, navrhuje ČSSD zároveň snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu. Vládní legislativci v té souvislosti uváděli, že by státní rozpočet přišel až o tři miliardy korun ročně.
Hospodářská komora i Svaz průmyslu jsou proti
Naopak podle Hospodářské komory návrh vyplácet nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci nevyřeší problém nárůstu fiktivní nemocnosti, přičemž náklady ponesou zaměstnavatelé i stát. Podle komory se mimo jiné sníží příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a porostou náklady ve zdravotnictví. Z toho důvodu trvá na zachování karenční doby, sdělil mluvčí komory Miroslav Diro. Pokud by byla zrušena, měli by se na tom podle komory zaměstnanci finančně podílet.
„Dokud nebude plošně fungovat povinná e-neschopenka, je pro nás nepřijatelné bavit se o změnách v karenční době,“ dodal viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. Firmy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí, proto je podle něj nezodpovědné mluvit nyní o zrušení karenční doby.
„Pokud by firmy měly povinně platit první dny nemocenské, praxe ukázala, že se nemocnost zvýší. Firmám by pak chybělo ještě více lidí, navíc by stouply náklady na nemocnost až o pět miliard korun,“ doplnil Rafaj.
Lidovci navrhují uzákonit sickday
Se zrušením karenční doby nesouhlasí ani ODS, TOP 09 nebo SPD. „Peníze, které by firmy mohly lidem přidat na mzdách, teď budou muset odvést na nemocenské,“ uvedl místopředseda SPD Radim Fiala. „Nechceme podporovat systém, který zadluží Českou republiku. Vláda nám není stále schopná říct, z čeho chce na jednotlivá svá opatření brát peníze,“ dodala místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Lidovci navrhují jiné řešení. Chtějí zákonem zaručit takzvané sickdays, které by zaměstnanci mohli na první dny nemoci využít. Několik dní placeného zdravotního volna nabízí už nyní řada zaměstnavatelů jako benefit.
Snahy o zrušení karenční doby neuspěly
V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která ale nenastala.
Sněmovna tehdy návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM, zamítla. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.
