V Česku začala fungovat Národní centrála proti organizovanému zločinu. Vznikla sloučením dosavadního protimafiánského a protikorupčního policejního útvaru, působit v ní bude 870 lidí. Vznik centrály vyvolal roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády, nelíbil se ani státním zástupcům. Kvůli reorganizaci policie byla zřízena i sněmovní komise.
Vedení policie organizační změnu hájí. Věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu. „Mezi hlavní priority bude mimo jiné patřit terorismus a kyberkriminalita. Tyto dva typy zločinů jsou bohužel na vzestupu a je potřeba s nimi efektivně bojovat,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Priority útvaru chce s jeho vedením oznámit ve čtvrtek.
Ředitelem NCOZ je Michal Mazánek, jehož podřízení se budou zabývat například korupcí, terorismem, extremismem, migrací či rozsáhlou hospodářskou kriminalitou. Jeho náměstky se stali Milan Komárek, Jaroslav Vild a Petr Vopršal.
Sekci korupce a závažné hospodářské trestné činnosti vede Petr Lysák, který byl dosud náměstkem ředitele protikorupční policie. Ředitelem sekce organizovaného zločinu se stal Marek Foglar a sekci terorismu a extremismu ode dneška šéfuje Jiří Dreksler. Oba dosud vedli odbory protimafiánského útvaru. Místo sekčního ředitele kybernetické kriminality nebylo po výběrovém řízení obsazeno, bude proto vypsáno nové. Mluvčím útvaru je Jaroslav Ibehej, který v minulosti působil na policejním prezidiu nebo u protikorupční policie.
Vznik nového útvaru vyvolal roztržku na politické scéně. Ministr vnitra Chovanec změny ve sboru podepsal i přes nesouhlas koaličního hnutí ANO, které se obávalo zejména zastavení vyšetřování závažných kauz. Vedení policie to odmítá. Problémy s reformou měli také státní zástupci. Podle Tuhého i Chovance byly všechny jejich připomínky vyřešeny.
V novém útvaru se průběžně budou řešit další technické a organizační otázky. „Další naplánované kroky reorganizace policie budou probíhat za konzultace odborníků nejen uvnitř policie, ale i za účasti zástupců Nejvyššího státního zastupitelství,“ uvedlo v pondělí vnitro. Uvažuje se například o tom, že uvnitř centrály vznikne finanční policie, která v minulosti zanikla.
Mezi nejhlasitější kritiky reformy patří bývalý šéf protimafiánského útvaru (ÚOOZ) Robert Šlachta, který kvůli tomu od policie odešel. Žalobci prověřují, zda reforma není pouze starým plánem, který měl vést k jeho odstranění. Šlachta by mohl nově působit ve vedení celní správy, které se rozšířily kompetence při prošetřování trestných činů. Ministerstvo financí, pod které celníci spadají, ale zatím se Šlachtou nejednalo.
V souvislosti s reformou se vyšetřuje také několik trestních oznámení. Jedno míří kvůli pomluvě na bývalého policistu Jiřího Komárka z ostravské expozitury ÚOOZ, který obvinil policejního prezidenta z „brutálních“ úniků ze spisů. Komárek zase podal trestní oznámení na policejného prezidenta Tuhého, jeho náměstka Zdeňka Laubeho a ministra vnitra Chovance. Reorganizaci považuje za sabotáž.
Policejní reformu prověřuje také sněmovní vyšetřovací komise. „Jestliže se objevují teorie o tom, že by to mohlo uškodit vyšetřování živých kauz, pak nevím, zda je dobré, že reorganizace proběhla tak rychle. Za to si ale ponese politickou odpovědnost ministr vnitra Chovanec,“ uvedl místopředseda komise Martin Lank (Úsvit).
