První den bez poplatků: všestranná kritika i odmítání krajských „darů“

Praha - Poplatková revoluce přinesla především chaos. Tak by se dal shrnout start změn v krajském zdravotnictví, které již druhý den platí ve dvanácti krajích Česka. Zákazníci v krajských lékárnách a ordinacích již nemuseli platit poplatky - na místo toho podepisovali darovací smlouvu, v níž souhlasili s tím, že za ně poplatek uhradí kraj. V nadpoloviční většině případů také lidé tuto možnost využili, způsob navrácení již zaplaceného poplatku však mnohým pěkně zamotal hlavu. Protesty se ozývají od soukromých lékárníků, kterým bezplatné léky v krajských nemocnicích berou klienty.

Na zrušení poplatků se v lednu dohodla Asociace krajů. Plzeňský, Moravskoslezský a Zlínský kraj ale poplatky vybírají po svém. Druhé dva jmenované kraje nadále vybírají devadesátikorunový poplatek za pohotovost, severní Morava bere navíc 60 korun za den v nemocnici.

Princip darovací smlouvy sklidil kritiku lékařů. „Stáváme se čím dál většími úředníky - zákrok trvá 5 minut a pak 10 minut vyplňujeme papíry,“ řekl primář chirurgického oddělení ivančické nemocnice Milan Čarvaš.

Rath krizoval kolegyni Emmerovou, Topolánek Ratha

Na Plzeňsku je systém vracení poplatků nejkomplikovanější. Pacienti si zde musejí zažádat o zpětné vrácení částky, rozhodnutí musí odhlasovat krajská rada a na konci roku finance vrátí. Hejtmanku Miladu Emmerovou (mj. bývalou sociálně demokratickou ministryni zdravotnictví) za to kritizoval i její středočeský kolega a stínový ministr zdravotnictví David Rath: „My jsme šli jinou cestou a já budu s paní kolegyní jednat o tom, jak dopadlo hodnocení její zkušenosti. Může se stát, že oni sami dojdou k závěru, že je to příliš komplikované.“

O situaci ve středních Čechách a hejtmanství Davida Ratha čtěte zde.

Kritika na opatření krajů řízených od podzimních voleb sociální demokracií však směřovala především od premiéra Mirka Topolánka. „Chaos, který vyvolala ČSSD v jednotlivých krajích v otázce poplatků, nabourává celý systém a my se vracíme do doby, kdy se stály fronty na toaletní papír a na banány a ta bolševická opatření zavádíme dnes v krajích,“ řekl předseda vlády.

Musí se z darovaných peněz platit daň? Kraj tvrdí, že ne

Odpůrci nových postupů upozorňují, že z přijatého daru se platí daň, ke které je potřeba podat daňové přiznání. Zákon ale připouští některé úlevy, a to v případě peněžních prostředků poskytnutých fyzické osobě, která je prokazatelně použije na léčení. Pardubický kraj se ale drží svého právního výkladu. „Pokud je tento dar do tří tisíc, tak se nemusí daňové přiznání podávat,“ pronesla Markéta Tauberová, radní Pardubického kraje odpovědná za zdravotnictví.

Vedení krajů i jejich nemocnic si dosavadní průběh nicméně chválí. Jak na zrušení poplatků v krajských zařízeních zareagují lidé, se teprve ukáže. „Mohu říct, že ten průběh je v rámci možností naprosto normální a neviděl bych v tom žádné negativní jevy, které bychom museli okamžitě řešit,“ řekl náměstek moravskoslezského hejtmana, komunista Karel Konečný.

Rath: Rušení poplatků v krajích je nátlak na vládu

Proti současné podobě regulačních poplatků se vyslovil i prezident lékárnické komory Stanislav Havlíček. „Jasně se ukazuje, že regulační poplatek přestal plnit svoji funkci a stal se jen způsobem výběru daného zdravotnického zařízení. Kraje slibovaly pacientům, že se budou regulační poplatky vracet všem. Nyní se ukazuje, že výhoda patří jen některým. Pokud je dar směřován k pacientovi a jedinou podmínkou není zdravotní stav pacienta, ale místo, kde je služba poskytnuta, jedná se o diskriminaci,“ řekl Havlíček v dnešních Událostech, komentářích.

Lídr zrušení poplatků David Rath oponoval. „My jsme říkali, že po krajských volbách můžeme poplatky zrušit jen v krajských zařízeních. Současně jsme dodávali, že když vyhrajeme v celostátních volbách, zrušíme poplatky všude,“ upozornil Rath. „To, co se děje v krajích, je nátlak na vládu, aby ustoupila od svých tvrdohlavých postojů a upustila od poplatků,“ dodal Rath.

Liberec: Polovina pacientů poplatky platí dál

Přestože se dnes především v lékárnách tvořily fronty, našli se i lidé, kteří darovací smlouvu nepodepsali a poplatek si od kraje zaplatit nenechali. Dar lidé odmítli i v nemocnicích Karlovarského a Pardubického kraje. V krajské nemocnici v Liberci to bylo dokonce padesát procent pacientů, což překvapilo i vedení.

Právě na Liberecku přitom zrušení poplatků pomohlo - možnost jejich úhrady krajem přivítala dětská léčebna ve Cvikově, která kvůli jejich zavedení přišla vloni o více než třetinu pacientů. Děti totiž v léčebně tráví šest až osm týdnů a častokrát je doprovází rodiče. Sedm tisíc na poplatcích za pobyt si ale řada z nich nemohla dovolit. „Zaznamenali jsme ztrátu osm milionů korun, což nás nutilo i k tomu, snížit počet pracovníků,“ řekl ředitel cvikovského sanatoria Rudlof Focke. Nyní doufá, že krajská politika jim přivede pacienty zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze někdo vykradl bankomaty, poničil je asi výbušninou. Škoda je v milionech

V Opatovské ulici v Praze někdo v noci na sobotu poškodil dva bankomaty a ukradl z nich všechny peníze. Policie zjišťuje, jakým přesně způsobem do bankomatů pronikl. Podle informací ČTK jsou bankomaty poškozené zřejmě výbušninou. Škoda je dle policistů několik milionů korun. Z místa pachatelé odjeli na elektrokoloběžkách. Kolik peněz ukradli, není podle policejní mluvčí Evy Kropáčové zatím jasné. Zloděje policie hledá. Útoky na bankomaty s použitím výbušniny jsou podle mluvčích bank ojedinělé. Incident částečně omezil provoz blízkého obchodního centra.
13:00Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 4 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 9 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 9 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 10 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 22 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 22 hhodinami
Načítání...