Průměrnému Čechovi je 42 let. Od revoluce zestárl o skoro šest let

Data statistiků by se dala shrnout do jedné věty – česká společnost stárne. Průměrný věk v Česku totiž za poslední čtvrtstoletí poskočil o pět let a sedm měsíců. Zatímco v roce 1990 bylo průměrnému Čechovi 36 let a necelé čtyři měsíce, loni už to bylo bez jednoho měsíce 42 let. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Zvýšení průměrného věku je dáno tím, že lidé žijí déle a zároveň se rodí méně dětí. V roce 1990 žilo v Česku 1,3 milionu osob nad 65 let a 2,2 milionu dětí do 15 let. Loni to bylo 1,9 milionu pětašedesátiletých a starších a 1,6 milionu dětí. Lidé nad 65 let tak nyní tvoří zhruba 18 procent obyvatel a děti asi 15 procent.

Ženy jsou v průměru starší než muži, žijí totiž déle. Muži za poslední čtvrtstoletí ale zestárli o něco rychleji. Průměrné Češce je něco přes 43 let. V roce 2010 jí bylo zhruba o rok méně. Na přelomu století překročila čtyřicítku. V roce 1990 se blížila k 38. narozeninám.

Průměrný Čech před nedávnem oslavil čtyřicítku. V roce 1990 mu bylo 34 a půl roku. Za desetiletí zestárl v průměru zhruba o tři roky. V roce 2010 mu pak bylo zhruba 39 let a čtyři měsíce.

Chlapci, kteří se narodili v roce 2014, mají šanci žít podle statistických dat do 75,8 roku. Děvčata by před sebou měla mít 81,7 roku. „Podle předběžných odhadů naděje dožití při narození v roce 2015 nebude vyšší než o rok dříve,“ uvedli statistici. Mezi rokem 2013 a 2014 se přitom naděje dožití protáhla u mužů i u žen o 0,6 roku, tedy zhruba o sedm měsíců.

Šedesátiletí muži měli v roce 2014 před sebou 19,6 roku a stejně staré ženy 23,8 roku. V roce 1990 šedesátníky čekalo 14,7 roku a šedesátnice 19,5 roku.

Éra seniorek

Přibývání lidí v hodně vysokém věku bude podle expertů nejvýraznější demografickou změnou, která vyspělé země v tomto století čeká. Někteří sociologové hovoří dokonce o éře starších žen. Seniorek je totiž víc než seniorů.

Podle odborníků by se nemělo na stárnutí společnosti pohlížet jako na hrozbu, ale jako na přirozený jev. I tak by se na něj ale měly státy připravit a reformovat své důchodové a zdravotnické systémy, doporučují mezinárodní instituce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze někdo vykradl bankomaty, poničil je asi výbušninou. Škoda je v milionech

V Opatovské ulici v Praze někdo v noci na sobotu poškodil dva bankomaty a ukradl z nich všechny peníze. Škoda je dle policistů několik milionů korun. Ti také zjišťují, jakým přesně způsobem do bankomatů pachatelé pronikli, řekla policejní mluvčí Eva Kropáčová. Policií zveřejněná fotografie ale naznačuje, že bankomaty byly poničené s použitím výbušniny. Z místa podezřelí odjeli na elektrokoloběžkách. Zloděje, kteří byli nejméně dva, policie hledá. Útoky na bankomaty s použitím výbušniny jsou podle mluvčích bank ojedinělé. Incident částečně omezil provoz blízkého obchodního centra.
13:00Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 6 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 11 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 11 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 12 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 23 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 23 hhodinami
Načítání...