Zákonné ošetření čili reglementace prostituce v Česku, o které začali hovořit poslanci, by většinu lidí, kteří za úplatu poskytují sexuální služby, z šedé zóny nevyvedlo. Je o tom přesvědčen sexuolog a bývalý politik Jaroslav Zvěřina, který s odvoláním na zkušenosti z jiných zemí očekává, že se zákonným pravidlům podvolí sotva třetina prostitutek. Stoupenci změny si však mnoho slibují od toho, že by prostituce byla zařazena ke svobodným povoláním a nebyla by od prostitutek vyžadována registrace. Návrhu na regulaci prostituce se věnoval pořad 90' ČT24.
Prostituce versus zákon. I v zemích, kde je legální, většina prostitutek zůstává v šedé zóně, upozornil sexuolog
90’ ČT24: Návrhy na regulaci prostituce (zdroj: ČT24)
Skupina poslanců z více politických stran v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) a také Bohuslavem Svobodou (ODS) navrhuje usnesení, které by vládu vyzvalo k odstoupení od úmluvy z roku 1950. Ta praví, že prostituce neexistuje. Následně by mělo ministerstvo vnitra připravit zákon, který prostituci zlegalizuje.
Podle sexuologa Jaroslava Zvěřiny ale hrozí, že si tím stát přidělá více problémů, než kolik jich vyřeší. „Neznám žádnou zemi na světě, kde by byli spokojeni se svou úpravou prostituce,“ poukázal. Vyčíslil, že v zemích, kde je prostituce legální, například v Nizozemsku, je ve skutečnosti pod kontrolou jen třicet procent byznysu. „Náš systém považuji za jednoduchý, funkční a levný. Zatímco když nasadíte reglementační procesy, tak musíte platit aparát,“ varoval Zvěřina.
Jakub Michálek je však přesvědčen, že z finančního hlediska by bylo zákonné ošetření prostituce jednoznačně výhodné. „Příklady (…) ukazují, že finanční přínosy regulace prostituce jsou značné,“ řekl. V Maďarsku je podle něj roční výnos státu z prostituce miliardový.
Ne prostituce, ale svobodné povolání
Že se většina poskytovatelů sexuálních služeb stejně regulaci nepodvolí, pirátský poslanec připustil, míní však, že i tak půjde o zlepšení. „Dnes máme všechny v šedé zóně. Chtěli bychom, aby se šedá zóna zmenšila. (…) Hlavním cílem je nesnažit se zavírat oči před něčím, co je realitou, nesnažit se hrát na prohibici. Je potřeba uznat faktický stav a nastavit taková pravidla, že to bude ku prospěchu celé společnosti,“ poznamenal.
Poslanci sice zatím navrhují pouze parlamentní usnesení, které by mělo vést k odstoupení od smlouvy – jež formálně znemožňuje legalizaci prostituce – s tím, že samotný zákon má připravit ministerstvo vnitra, předložili ale jeho teze. Michálek ujistil, že jsou konzultované s organizacemi, které s prostitutkami pracují, komunálními politiky nebo třeba policií. Doufají, že se tak vyvarují osudu předchozích pokusů o regulaci prostituce, které ve sněmovně neuspěly.
Jednou ze zásadních změn oproti minulým návrhům bude, že se prostitutky a prostituti nebudou muset jako takoví registrovat. V kolonce povolání bude místo „prostitutka“ figurovat „svobodné povolání“.
- oficiální zaměstnání;
- práce na živnostenský list;
- vlastní IČO;
- poskytování služeb osobního charakteru;
- uplatnění výdajových paušálů.
Ředitelka organizace Rozkoš bez rizika Hana Malinová se dokonce domnívá, že by to mohlo některé prostitutky inspirovat, aby zákonné krytí využily. V minulosti totiž podle ní měly největší obavy z porušení anonymity, když se zdálo, že se budou muset registrovat. „V tomto návrhu označení není – žena je v ranku celé řady dalších povolání,“ podotkla.
Podle Jakuba Michálka by mohlo prostitutky motivovat i to, že díky zákonu například budou moci prokázat příjmy, a tedy žádat o úvěry. „Žít v ilegalitě v okamžiku, kdy je legální alternativa a nejsou s ní spojeny problémy jako třeba registrace? Myslím, že to je životní příležitost,“ zdůraznil.
Jaroslav Zvěřina však vnímá i další problémy. „Prostitutka ve veřejném domě, která bude pravidelně kontrolovaná, nemůže být kontrolována po každém zákazníku. Každý, kdo zná provoz v těchto zařízeních, vám řekne, že zákazníci velmi často uplácejí poskytovatelky, aby mohli koitovat bez kondomu. To je nebezpečné,“ poukázal. Jakub Michálek však odmítl, že by stát garantoval naprostou bezpečnost prostituce. „Nechráněný a nezodpovědný sex může vést k tomu, že se šíří pohlavní choroby. Nechceme vytvářet zdání, že zajistíme bezpečnou a naprosto zdravou prostituci. Každý, kdo využívá tyto služby, musí počítat s tím, že jsou s tím spojena rizika,“ podotkl. Věří však, že provozovatelé budou zodpovědní.
Za prostitutkami chodí desetina mužů
Sexuolog ovšem varoval, že už samo využívání placených sexuálních služeb nelze považovat za standard. „Když jsme dělali naposledy anonymní šetření sexu české populace, jenom necelých 10 procent mužů má nějakou zkušenost s prostitucí a většinou je ojedinělá,“ vyčíslil. Za hlavní překážku považuje, že jde o odosobněný, anonymizovaný sex. „Mám pocit, že většině mužských to vadí,“ dodal.
Zda skupina poslanců své ideje prosadí, nebo zda zůstane vše při starém, jak by uvítal Jaroslav Zvěřina, není zatím jasné. Zdaleka nejde o první takovou myšlenku, která se v českém parlamentu objevila. Jen v tomto století dostali poslanci do rukou již pět návrhů, které shodně neuspěly. Naposledy v roce 2014 předložilo návrh zákona hlavní město Praha.
V Česku je podle statistik Rozkoše bez rizika asi 13 tisíc prostitutek, kterým je v průměru kolem 30 let a ze čtyř pětin jde o Češky. K nejstaršímu řemeslu je zpravidla přivede nedostatek peněz a dluhy, které se snaží vyřešit – často přitom jde o matky samoživitelky.