Projektant a šéf oddělení mostů dostali odškodné za nezákonné stíhání v případu pádu Trojské lávky

Celkem 240 tisíc korun dostali Jiří Stráský a Antonín Semecký jako odškodné za nezákonné stíhání v případu pádu Trojské lávky, při kterém se v prosinci 2017 zranili čtyři chodci. Vyplývá to z anonymizovaných rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, která má Česká televize k dispozici. Projektant stavby a šéf oddělení mostů Technické správy komunikací (TSK) žádali po státu necelé dva miliony, ministerstvo jim ale přiznalo jen část peněz. Muži čelili obžalobě z obecného ohrožení z nedbalosti, soud je před rokem pravomocně osvobodil.

Případem pádu Trojské lávky se v první instanci zabýval Obvodní soud pro Prahu 7. „Žádost o odškodnění podali Antonín Semecký a Jiří Stráský,“ uvedla na dotaz ČT mluvčí soudu Iva Kaňáková.

Z anonymizovaných rozhodnutí pak vyplynulo, že Stráský požadoval po ministerstvu spravedlnosti přibližně 1,3 milionu korun. Kromě 800 tisíc za nemajetkovou újmu chtěl projektant lávky také odškodné za nepřiměřenou délku trestního řízení a náhradu za náklady na obhajobu, znalecké posudky a ubytování. Ministerstvo mu ale přiznalo pouze náklady na ubytování a část nároku za nemajetkovou újmu, celkem necelých 140 tisíc.

Semecký si nárokoval půl milionu korun jako nemajetkovou újmu. Stát mu však vyplatí jen sto tisíc. V obou případech ministerstvo přiznanou částku za nemajetkovou újmu odůvodnilo vysokým věkem obou mužů, jejich bezúhonností a skutečností, že trestná činnost, které se měli podle obžaloby dopustit, souvisela s výkonem jejich profese. Oběma mužům se ministerstvo také omluvilo.

Muži podle soudu nepochybili

Lávku pro pěší, která spojovala pražskou Troju s Císařským ostrovem, navrhl Stráský v roce 1983. Fungovat začala o rok později. K jejímu zřícení došlo odpoledne 2. prosince 2017, zraněni tehdy byli čtyři lidé, z toho dva těžce. V roce 2020 obvinila policie Stráského a Semeckého z obecného ohrožení z nedbalosti. Obžaloba padla v roce 2021.

Podle žalobce měla doporučení k uzavření lávky TSK vydat nejpozději v listopadu 2016, kdy už bylo zjevné jak závažné narušení systému lávky, tak i výrazné riziko kolapsu konstrukce. Státní zástupce tvrdil, že do lávky zatékalo už od jejího uvedení do provozu v roce 1984, takže pochybil její projektant Stráský. Semecký pak podle žalobce hrubě chyboval, když ze své pozice akceptoval stav lávky jako správný.

Obvodní soud pro Prahu 7 ale v březnu 2022 oba muže osvobodil, když konstatoval, že projekt vysokoškolského profesora Stráského byl bez vad. Semecký podle rozsudku lávce věnoval nadstandardní péči a TSK činila kroky k tomu, aby byla lávka nadále provozuschopná. Její stav postupně ovlivnily dvě pražské povodně. Státní zástupce se ještě odvolal, osvobození ale loni v září potvrdil i odvolací pražský městský soud.

Nová lávka má mít životnost sto let

Soudy se zabývaly také náhradou škody 8,2 milionu korun, kterou Praha vynaložila na odstranění trosek. Pojišťovny chtěly 2,4 milionu korun. S nárokem ale byly hlavní město i pojišťovny odkázány do občanskoprávního řízení. Potencionálně mnohamilionovou náhradu škody zohlednilo nyní i ministerstvo spravedlnosti v rozhodnutí o odškodném pro Stráského a Semeckého. Podle mluvčí TSK Barbory Liškové aktuálně není veden žádný spor o náhradu 8,2milionové škody.

Zřícenou lávku nahradila v říjnu 2020 vyšší i širší konstrukce, která vyšla na 150 milionů korun. Její životnost je podle magistrátu nejméně sto let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 43 mminutami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánovčera v 20:17

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánovčera v 19:44

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánovčera v 19:29

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánovčera v 18:48
Načítání...