Výrobci potravin a kosmetiky se stále častěji poohlíží po náhradách palmového oleje, i přesto jeho spotřeba roste. A to kvůli dopravě, kde se používá jako příměs do bionafty. České televizi to řekl mluvčí Koalice proti palmovému oleji David Číp při příležitosti mezinárodního Dne bez palmového oleje, který připadá na 1. února.
Produktů s palmovým olejem nakupují Češi méně. Více se ho ale spotřebuje do bionafty
Každý Čech spotřebuje ročně asi dva litry palmového oleje. „To je stále hodně, ideální stav by byla samozřejmě nulová spotřeba,“ dodal David Číp. I díky kampaním proti používání palmového oleje ho ale Češi začali podle Čípa omezovat.
Průzkum společnosti Median pro Český rozhlas z roku 2016 ukázal, že až třetina zákazníků zohledňuje výskyt palmového oleje v samotných tucích a sladkostech. Nejméně pozornosti mu pak věnují u masných výrobků a pečiva. Až třetina Čechů podle průzkumu výrobky s palmovým olejem nekupuje. Toho si začínají všímat i výrobci a nahrazují ho jinými rostlinnými tuky. Výskyt v potravinách a drogerii se tedy podle Čípa pomalu snižuje.
Jak vysvětlil Vladimír Filip, vedoucí Ústavu mléka, tuků a kosmetiky na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze, palmový tuk je ale stále nezbytnou složkou některých potravin a najít jeho náhradu může být složité. „Palmový olej je substituce ztužených tuků, které už se nepoužívají. A ze světové bilance vyplývá, že dalších alternativ moc není,“ vysvětluje Filip.
Víc palmového oleje končí v biopalivech
S Čípem se vedoucí ústavu na VŠCHT shoduje v tom, že větší hrozbou je využívání palmového oleje při výrobě paliv. „To, co roste pořád, je spotřeba palmových tuků, které se přidávají do biopaliv,“ říká Vladimír Filip. Ta v Evropě tvoří 60 procent spotřeby palmového oleje, zatímco ve zbytku světa jen 25 procent.
„Může za to dotování biopaliv, do kterých se olej přidává,“ vysvětluje Číp. Biopaliva z palmového oleje by v Evropské unii měla skončit v roce 2021. Legislativu odhlasovali europoslanci loni v lednu.
Ekologové se obávají, že než zákon vejde v platnost, dojde k vytěžení dalšího obrovského množství pralesů. „Pokud se těžba nepřeruší dříve, společnosti budou chtít vytěžit co nejvíc oleje, což bude mít obrovské následky,“ dodává mluvčí Koalice proti palmovému oleji.
„Evropská komise teď dokončuje direktivu, která by upravila stávající směrnici o ukončení podpory biopaliv, u kterých je velké riziko nepřímé změny využití půdy,“ říká Číp. Týká se to všech paliv obsahujících plodiny, které negativně ovlivňují životní prostředí. U palmového oleje to je především výrazné kácení pralesů. Pokud by byl zařazen do zmíněné kategorie, došlo by do roku 2030 podle Čípa ke snížení průmyslové spotřeby palmového oleje na nulu.
Konzumace palmového oleje vede ke zvýšení hladiny cholesterolu
Koalice proti palmovému oleji před rokem spustila aplikaci Palm Oil Scanner, kterou používají i lidé například v USA, Austrálii nebo Novém Zélandu. Aplikace funguje jako scanner, po načtení čárového kódu ukáže, jestli produkt obsahuje palmový olej. Pokud ano, uživatelé mohou výrobci poslat stížnost a vybrat si alternativní produkt. Aplikaci si celosvětově stáhlo už 15 tisíc lidí a je v ní nahráno přes 24 tisíc produktů.
Kvůli těžbě palmového oleje mizí ročně hektary zeleně především v Indonésii, která patří k jeho největším producentům. Povědomí o něm se zvýšilo díky celosvětovým kampaním, které šířily například fotografie zničených pralesů. Firmy palmový olej využívají hlavně kvůli jeho ceně, která je o několik procent nižší než u jiných tuků. Negativní vliv ale nemá jen na přírodu. Podle lékařů palmový olej obsahuje velké množství nasycených mastných kyselin a vede například k vysoké hladině cholesterolu.