Z venkova mizí prodejny potravin. Ubývá zákazníků, snižuje se zisk a řada obchodů tak nemá ani na mzdy prodavačů. Starostové malých obcí chtějí tomuto trendu zabránit. Sešli se proto v Bělotíně na Olomoucku a shodli se na tom, že nejlepší cestou je finanční pomoc od státu. Svaz českých a moravských spotřebních družstev se už dřív obrátil na ministerstvo zemědělství a požaduje na záchranu ohrožených prodejen sedm set milionů korun. Ministr přislíbil zhruba třetinu.
Kromě školy býval ve stejné budově v Bělotíně i obchod. Od rekonstrukce je v ní prázdno a pro základní potraviny tak musí 150 obyvatel do sousední vesnice. „V takovéto velikosti obce se už prostě nevyplatilo bez dotace do mezd ten obchod vést,“ sdělil starosta Bělotína Eduard Kavala.
Bělotín není výjimkou. V Keřkově na Vysočině byli bez obchodu půl roku. Po odmlce si ho pronajala Lenka Beránková. A předělala ho na samoobsluhu. „Museli jsme koupit komplet zařízení prodejny, protože tady byly holé prostory,“ uvedla Beránková.
Obchod i pošta v jednom domě
Aby se prodejna do budoucna udržela také ve Straškově-Vodochodech, rozhodla obec, že ji spojí s Českou poštou. „Lidé mohou nakupovat jak potraviny, tak i různou drogerii, a současně si vyřídit své věci na poště,“ říká starosta Straškova-Vodochodů Ondřej Švec. „Pošta je v budově obchodu teprve rok, už teď ale prodavačky tvrdí, že jim díky ní zákazníků přibylo.“
V Česku tak zatím funguje 130 obchodů. Ty další chtějí příspěvek od státu. Na mzdy i na provoz. „Bohužel je nutná nějaká podpora ze strany státu, jinak to asi nepůjde,“ řekl předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Pavel Březina. Ministr zemědělství proto uvažuje o daňových slevách nebo přímé dotaci. V rozmezí 200 až 300 milionů korun.
„Neříkám ovšem, že to bude poskytovat ministerstvo zemědělství, o tom bych chtěl ještě jednat,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. O návrhu by měla vláda rozhodovat na přelomu března a dubna. Do té doby musí prodejny počítat s tím, že si na sebe musí vydělat samy.
Za týden přes 100 tisíc? Výjimečně
Podle studie GFkfK jsou malé prodejny nejoblíbenějším zdrojem běžného zboží právě v obcích, kde nežije víc než pět tisíc obyvatel. V menších městech lidé nakupují nejčastěji v diskontech. Supermarkety pak vedou ve městech s více než sto tisíci obyvateli. Hypermarket jako oblíbené místo k nakupování uvádí lidé ze středních měst a Prahy.
Co se týče tržeb v úplně nejmenších obcích, ukazuje anketa České televize, že za celý týden přesáhne jen výjimečně sto tisíc korun. Ta vůbec nejnižší zaznamenaná za sedm dní byla sedm tisíc korun.
Jurečka: Velký problém. Bendl: Dotace nejsou řešení
Zánik malých prodejen je dlouhodobý a velký problém především pro obce do pěti tisíc obyvatel. Do této velikosti je velmi obtížné, aby se malá prodejna dokázala uživit a vydělat si na sebe. Mnoho lidí z venkova dnes jezdí do supermarketů u velkých měst. „To ale není řešení pro každého. Matky s malými dětmi a senioři takovou možnost často nemají,“ uvedl ministr Jurečka v pořadu Události a komentáře.
„Takže by se stát měl postarat a nabídnout lidem pomoc při zajištění této základní služby. Už i Velká Británie v letech 2010 až 2015 poskytla daňovou slevu tisíc liber a tuto slevu využilo tři sta tisíc subjektů na anglickém venkově,“ sdělil Jurečka.
Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl z ODS však se státními dotacemi pro venkovské prodejny nesouhlasí. „Jsem přesvědčený, že tohle rozhodně není cesta. Začít dotovat prodejny by znamenalo další byrokracii, další kontroly, další výjimky s tím spojené,“ míní Bendl. „Zaměřit bychom se měli především na to, co jim chybí, a to je dopravní obslužnost, aby lidé mohli na nákupy dojíždět.“
