Kdo je agent, kdo je konfident a kdo je zvěd? A proč lidstvo děsí i fascinují tajné služby? Tím se zabýval pořad Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Přísně tajné. Pozvání přijali spisovatelka Tereza Boučková, bezpečnostní expert Jan Paďourek, historici Eva Doležalová a Libor Svoboda, psycholog Daniel Štrobl nebo etický hacker Martin Haller.
Proč lidstvo fascinují tajné služby? Odpověď hledal Fokus Václava Moravce
„Je lidská podstata skrývat něco, co by mě mohlo teoreticky ohrozit, nebo když chci něco od někoho zjistit, zajistit si tajnou cestu k informaci,“ uvedla Doležalová s tím, že se setkáváme také naopak s úmyslem utajit informaci například v politice. Nejinak tomu bylo i v historii; už ve 14. století existovaly sítě špionů, jednalo se o diplomaty, kupce nebo duchovní osoby, jejichž důležitou charakteristikou byla nenápadnost.
To podle psychologa Daniela Štrobla platí i dnes. „Filmová představa, že špion má vypadat jako Sean Connery, je chybná, protože kdyby sem přišel Sean Connery, tak na něj v životě nezapomeneme – a to není dobré,“ uvedl s tím, že špion má být nevýrazný s nevýraznými gesty. Zmínil také, že člověk, který pracuje v rozvědce, musí být někdo, pro kterého je tajemství rutina. „Nemluví o tom ne proto, že nesmí, ale protože ho ani nebaví o tom mluvit.“ Zároveň nesmí mít zlozvyky jako alkoholismus nebo drogová závislost.
Bezpečnostní expert Jan Paďourek podotkl, že označení tajné služby je pro něj novinářská, případně filmová zkratka. „Podíváme-li se na označení 'tajné', tak to nemá oporu v žádném zákoně. A co to je za tajné služby, když víme, kde mají své centrály nebo můžeme číst veřejné části jejich výročních zpráv na internetu?“ ptá se a sám se přiklání k označení zpravodajské služby.
Dodal, že po 1989 tehdejší československá vláda zrušila Státní bezpečnost a nové zpravodajské struktury se začaly budovat úplně od začátku. „Personální kontinuita byla minimální, téměř nulová.“ Zdůraznil, že české zpravodajské služby mají dobré renomé nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Etický hacker Martin Haller zmínil, že v současné době se oproti minulosti informace získávají jemnou formou pomocí softwaru, aniž by o tom případná oběť věděla. „Tyto technologie se často zneužívají, což je předmětem mnoha vyšetřování. Mocní díky tomu potírají investigativní novináře nebo opozici,“ podotkl. Špičky hackerů se podle něj rekrutují z Izraele a Spojených států amerických.
Celý pořad ve videu v úvodu článku.