Kdo je agent, kdo je konfident a kdo je zvěd? A proč lidstvo děsí i fascinují tajné služby? Tím se zabýval pořad Fokus Václava Moravce, tentokrát na téma Přísně tajné. Pozvání přijali spisovatelka Tereza Boučková, bezpečnostní expert Jan Paďourek, historici Eva Doležalová a Libor Svoboda, psycholog Daniel Štrobl nebo etický hacker Martin Haller.
Proč lidstvo fascinují tajné služby? Odpověď hledal Fokus Václava Moravce
Fokus Václava Moravce – Přísně tajné (zdroj: ČT24)
„Je lidská podstata skrývat něco, co by mě mohlo teoreticky ohrozit, nebo když chci něco od někoho zjistit, zajistit si tajnou cestu k informaci,“ uvedla Doležalová s tím, že se setkáváme také naopak s úmyslem utajit informaci například v politice. Nejinak tomu bylo i v historii; už ve 14. století existovaly sítě špionů, jednalo se o diplomaty, kupce nebo duchovní osoby, jejichž důležitou charakteristikou byla nenápadnost.
To podle psychologa Daniela Štrobla platí i dnes. „Filmová představa, že špion má vypadat jako Sean Connery, je chybná, protože kdyby sem přišel Sean Connery, tak na něj v životě nezapomeneme – a to není dobré,“ uvedl s tím, že špion má být nevýrazný s nevýraznými gesty. Zmínil také, že člověk, který pracuje v rozvědce, musí být někdo, pro kterého je tajemství rutina. „Nemluví o tom ne proto, že nesmí, ale protože ho ani nebaví o tom mluvit.“ Zároveň nesmí mít zlozvyky jako alkoholismus nebo drogová závislost.
Bezpečnostní expert Jan Paďourek podotkl, že označení tajné služby je pro něj novinářská, případně filmová zkratka. „Podíváme-li se na označení 'tajné', tak to nemá oporu v žádném zákoně. A co to je za tajné služby, když víme, kde mají své centrály nebo můžeme číst veřejné části jejich výročních zpráv na internetu?“ ptá se a sám se přiklání k označení zpravodajské služby.
Dodal, že po 1989 tehdejší československá vláda zrušila Státní bezpečnost a nové zpravodajské struktury se začaly budovat úplně od začátku. „Personální kontinuita byla minimální, téměř nulová.“ Zdůraznil, že české zpravodajské služby mají dobré renomé nejen v Česku, ale i v zahraničí.
Etický hacker Martin Haller zmínil, že v současné době se oproti minulosti informace získávají jemnou formou pomocí softwaru, aniž by o tom případná oběť věděla. „Tyto technologie se často zneužívají, což je předmětem mnoha vyšetřování. Mocní díky tomu potírají investigativní novináře nebo opozici,“ podotkl. Špičky hackerů se podle něj rekrutují z Izraele a Spojených států amerických.
Celý pořad ve videu v úvodu článku.