Praha - Česká školní inspekce má k dispozici výsledky tříletého průzkumu vzdělávání. Podle něj má Česko velmi liberální vzdělávací systém, školám chybí lepší řád a metodika. S tím může podle inspektorů souviset i zhoršení výsledků českých žáků. Ti podle nedávného mezinárodního průzkumu propadli v matematice, přírodovědě i čtenářské gramotnosti.
Problém českých škol? Chybějící metodika a přemíra byrokracie
Česká republika má jeden z nejliberálnějších školských zákonů na světě, zároveň ale i jeden z nejmodernějších. „Uvolnili jsme pravidla až příliš,“ míní Libor Vacek, náměstek ústřední školní inspektorky. Školám chybí především systémové řízení a metodické vedení. „To teď trápí české školství nejvíc,“ podotkl Vacek. Inspekce navštěvuje v jednom školním roce zhruba třetinu škol a vydává následně výroční zprávy.
Před několika dny již vyšel mezinárodní výzkum, v němž čeští patnáctiletí žáci propadli. Zhoršili se v matematice, ale i čtenářské a přírodovědné gramotnosti. Podle Vacka čtenářská gramotnost není pouze o tom, jestli děti čtou knihy. „Mezinárodní testy zkoumají mnohem komplikovanější dovednosti dětí,“ konstatoval náměstek. Jedná se především o to, jak děti dokáží zacházet s textem a také mu porozumět. A právě v tom čeští žáci zaostávají. Často si ale nevědí rady ani učitelé. „Není to tak, že by to učitelé děti naučit nechtěli, ale chybí tu definice a metodika,“ poznamenal Vacek.
6 minut
Rozhovor s Liborem Vackem
Inspekce zjistila, že největším problémem jsou pro učitele cizí jazyky a počítače. Kantoři jednak jazyky a počítače neovládají, na školách navíc chybí odborníci na tyto předměty. Výuku tak až ze 40 procent zajišťují nekvalifikovaní pedagogové, týká se to hlavně základních škol. Nejlepší situace je u gymnázií, kde kvalifikovanost učitelů ve většině předmětů přesahuje 90 procent. „Kvalifikace je zde dost podstatná,“ potvrdil Vacek. Učitelé, kteří umějí jazyky a dobře ovládají počítač, však často podle něj najdou uplatnění v soukromé sféře, kde dosáhnou i na vyšší plat. Situaci by prý mohlo zlepšit zavedení kariérního řádu pro vyučující.
Šéfka školní inspekce Olga Hofmannová upozornila, že výsledky vzdělávání nejvíc ovlivní právě učitel a to, jak je zapálený do výuky a umí využívat pestrých vyučovacích metod. Materiální a technické vybavení školy je naproti tomu méně podstatné. Neznalost jazyků u učitelů obecně je prý překážkou pro zapojení do mezinárodních školních projektů, kde by mohli české školy prezentovat své často vynikající práce. Mezery v používání počítače prý zase staví bariéru mezi vyučujícím a žáky, kteří komunikování po síti berou jako samozřejmost, což kantoři nedokážou využít při vzdělávání. Přivést víc vzdělaných mladých učitelů do škol má i navýšení nástupních platů pro kvalifikované pedagogy. Ti by mělo od nového roku brát nejméně 20 000 korun.
Jiným problémem škol je i silná byrokratizace. Školy jsou doslova zavaleny množstvím byrokratických úkonů. Jedná se převážně o vedení škol. „Byrokratické záležitosti ubírají čas a energii,“ řekl náměstek. Byrokracii se věnuje první část školské reformy. Podle Vacka mnohem více než zmiňované metodice.
Třetina žáků by do školy nejraději ani nevkročila
Mezinárodní průzkum ukázal mimo jiné fakt, že se více než polovina žáků ve škole často nudí a třetina by nejraději do školy ani nechodila. Podle Vacka zde hraje roli chybějící metodika i otázka platů. Úsporná opatření, která se stala v důsledku krize nutností, se totiž dotkla i škol.
GALERIE
Děti ve škole
