Ve sněmovně začala poslední řádná schůze před sněmovními volbami. Poslanci rozhodují o předlohách, které jim vrátil Senát. Podpořili například zvýšení státního příspěvku na mzdy handicapovaných. Patrně nejsledovanějším bodem ale bude hlasování o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání. Na programu schůze bude ve středu dopoledne.
Příspěvek na mzdy handicapovaných vzroste na 12 tisíc korun
Sněmovna původně schválila růst státního příspěvku zaměstnavatelům na platy lidí se zdravotním postižením z 9500 na 10 500 korun měsíčně. Senát jí ale předlohu vrátil a žádal nárůst na 12 000 korun.
Pilný se obává o peníze na růst mezd
Poslanci nyní návrh podpořili. Změna souvisí se zvýšením minimální mzdy. Ta se letos zvedla na 11 000 korun a od 1. ledna 2018 se znovu navýší na celkových 12 200 korun hrubého. Pokud by se příspěvky nezvýšily, tak by se zaměstnavatelé potýkali s růstem nákladů, a lidé s handicapem by mohli přijít o práci.
Proti vyššímu příspěvku se ale opětovně postavil ministr financí Ivan Pilný (ANO). „Dopad na státní rozpočet je půl miliardy (ročně), v návrhu státního rozpočtu (na rok 2018) na nic takového není pamatováno,“ prohlásil. Podle něj by se v případě navyšování zákonem určených výdajů mohl stát slibovaný růst mezd nerealistickým.
Nemocný nezaměstnaný bude mít režim jako na neschopence
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ovšem namítla, že valorizace pomůže zaměstnávání postižených, aby neseděli doma a nebrali jen dávky. V období ekonomického růstu je podle ní navíc čas na zvyšování minimální mzdy. Pilný ale oponoval s tím, že „i v dobách ekonomického růstu se stát musí chovat zodpovědně“.
Poslancům začala poslední řádná schůze (zdroj: ČT24)
Nová pravidla přináší rovněž zpřísnění, a to pro nemocné nezaměstnané, kteří by měli nově dodržovat stejný režim jako pracovníci na nemocenské. Směli by tak na vycházky jen v určitou dobu a úřadu práce by také doručovali neschopenku.
Vojenskému zpravodajství zůstane v působnosti i bezpečnost
Poslanci rovněž podpořili senátní úpravu novely, jež má zejména posílit kontrolu zpravodajských služeb. Vojenskému zpravodajství tak zůstane v působnosti také bezpečnost. Sněmovna původně vyškrtla bezpečnost z působnosti armádní tajné služby na návrh bezpečnostního výboru.
Podle většiny senátorů ale bezpečnost a obranu státu není možné oddělovat. S omezením už dřív nesouhlasili ani někteří bezpečnostní experti, podle nichž se pojmy bezpečnost a obrana prolínají a vojenští zpravodajci se věnují částečně i činnostem, které by spadaly pod bezpečnost. Poslanci na jejich argumenty přistoupili.