Ve sněmovně začala poslední řádná schůze před sněmovními volbami. Poslanci rozhodují o předlohách, které jim vrátil Senát. Podpořili například zvýšení státního příspěvku na mzdy handicapovaných. Patrně nejsledovanějším bodem ale bude hlasování o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání. Na programu schůze bude ve středu dopoledne.
Sněmovna původně schválila růst státního příspěvku zaměstnavatelům na platy lidí se zdravotním postižením z 9500 na 10 500 korun měsíčně. Senát jí ale předlohu vrátil a žádal nárůst na 12 000 korun.
Pilný se obává o peníze na růst mezd
Poslanci nyní návrh podpořili. Změna souvisí se zvýšením minimální mzdy. Ta se letos zvedla na 11 000 korun a od 1. ledna 2018 se znovu navýší na celkových 12 200 korun hrubého. Pokud by se příspěvky nezvýšily, tak by se zaměstnavatelé potýkali s růstem nákladů, a lidé s handicapem by mohli přijít o práci.
Proti vyššímu příspěvku se ale opětovně postavil ministr financí Ivan Pilný (ANO). „Dopad na státní rozpočet je půl miliardy (ročně), v návrhu státního rozpočtu (na rok 2018) na nic takového není pamatováno,“ prohlásil. Podle něj by se v případě navyšování zákonem určených výdajů mohl stát slibovaný růst mezd nerealistickým.
Nemocný nezaměstnaný bude mít režim jako na neschopence
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ovšem namítla, že valorizace pomůže zaměstnávání postižených, aby neseděli doma a nebrali jen dávky. V období ekonomického růstu je podle ní navíc čas na zvyšování minimální mzdy. Pilný ale oponoval s tím, že „i v dobách ekonomického růstu se stát musí chovat zodpovědně“.
Nová pravidla přináší rovněž zpřísnění, a to pro nemocné nezaměstnané, kteří by měli nově dodržovat stejný režim jako pracovníci na nemocenské. Směli by tak na vycházky jen v určitou dobu a úřadu práce by také doručovali neschopenku.
Vojenskému zpravodajství zůstane v působnosti i bezpečnost
Poslanci rovněž podpořili senátní úpravu novely, jež má zejména posílit kontrolu zpravodajských služeb. Vojenskému zpravodajství tak zůstane v působnosti také bezpečnost. Sněmovna původně vyškrtla bezpečnost z působnosti armádní tajné služby na návrh bezpečnostního výboru.
Podle většiny senátorů ale bezpečnost a obranu státu není možné oddělovat. S omezením už dřív nesouhlasili ani někteří bezpečnostní experti, podle nichž se pojmy bezpečnost a obrana prolínají a vojenští zpravodajci se věnují částečně i činnostem, které by spadaly pod bezpečnost. Poslanci na jejich argumenty přistoupili.
