Praha - Ať už bude v následujících pěti letech na Pražském hradě Miloš Zeman, nebo Karel Schwarzenberg, je téměř jisté, že výraznou pražskou dominantu ozdobí vlajka Evropské unie. Oba se totiž shodují v aktivnější proevropské politice. Názorové rozdíly mezi spíše levicovým čestným předsedou SPOZ a předsedou konzervativní TOP 09 nejsou příliš výrazné, přestože na sobě nenechají niť suchou. Proti sobě tak stojí „politik minulosti“ a „politik současnosti“. Zeman spojuje Schwarzenberga s rozhodnutími současné vlády, a naopak Schwarzenberg upozorňuje na to, že Zemanova politika by byla pokračováním éry Václava Klause. Oba politici se rozcházejí také v názoru na účast prezidenta na zasedáních vlády nebo v otázce církevních restitucí.
Bývalý předseda sociálních demokratů Miloš Zeman v kampani jasně dával najevo, že chce být aktivistickým prezidentem, který má v plánu vstupovat do vládní politiky. Současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg naopak zdůrazňoval, že chce z Pražského hradu udělat především fungující úřad. Zasedání parlamentu a vlády by se prý účastnil „spíše vzácně“, kdežto Miloš Zeman hodlá být na zasedání kabientu častým hostem. Podle vlastních slov by přitom nebyl jen „mlčící sfingou“, ale snažil by se přímo ovlivnit legislativní návrhy.
Zeman ve volební kampani několikrát zopakoval, že rolí prezidenta je vést s vládními i opozičními politiky neformální jednání, kterými by se dosáhlo konsenzu. Má za sebou politické kroky jako opoziční smlouva a nepřímou podporu prezidenta Václava Klause, z Hradu by tak zřejmě vedl podobnou politiku jako nynější hlava státu, která do parlamentní politiky výrazně zasahovala zákulisními tahy.
Schwarzenberg se ovšem právě vůči Zemanově politice, která by prý pouze navázala na politiku současného prezidenta, výrazně vymezuje. Podle svých slov chce „jinou politiku, než byla za Václava Klause“. „Jak taky pan prezident Klaus podpořil Miloše Zemana, politika Miloše Zemana by byla do značné míry jeho pokračováním,“ řekl Schwarzenberg. Slíbil, že jeho spolupracovníci by byli spíše úředníci než Klausův sbor, který podle něj z Hradu prosazoval svou vlastní ideologii.
Bruselem zavane nový český vítr
Výraznou změnou by s novým prezidentem mohl projít postoj Česka k Evropské unii, což by podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška mohlo být výhodné zejména pro tuzemskou ekonomiku. Podle Markéty Šichtařové z Next Finance je pohled na evropskou integraci a měnovou politiku u obou postupujících kandidátů hodně podobný. Přiblížení se k postojům Evropské unie očekává od výměny hlavy státu i hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Podle něj se dá očekávat, že se Česko posune ze současného „rebelského“ okraje spjatého s euroskeptickými názory Václava Klause blíže k pozici, kterou zastávají okolní státy Polsko nebo Slovensko.
Rizikem pro ODS je „prezident Zeman“ i „prezident Schwarzenberg“
Oba soupeři však představují svým způsobem riziko nejen pro občanské, ale v určité míře i pro sociální demokraty. Zeman se svou politickou zkušeností a ambicemi vést z Hradu vlastní politiku by byl pro nynějšího premiéra Nečase i případnou vládu vedenou ČSSD zřejmě podstatně větším „potížistou“ než Schwarzenberg, který ve svých dosavadních funkcích většinou dával přednost loajalitě ke svým partnerům před tvrdým politickým střetem.
Nicméně i případný Schwarzenbergův úspěch může celou Nečasovu vládu, které je Schwarzenberg místopředsedou, oslabit. Otazníky totiž vyvolává to, jak vládní koalici ovlivní možný odchod předsedy TOP 09 z čela strany a z vlády. Někteří občanští demokraté se navíc obávají toho, zda se místopředseda TOP 09 a „architekt“ této strany Miroslav Kalousek bude snažit nynější vlnu voličské přízně pro Schwarzenberga využít ve prospěch TOP 09, což by se mohlo Kalouskovi hodit pro možné dřívější sněmovní volby či odstřihnutí se od vlády.
Politolog Tomáš Lebeda:
„Ve většině případů ve druhém kole vítězí kandidáti, kteří v prvním obsadili první pozici, ale rozdíly v procentech bývají větší. Procenta pro pana Schwarzenberga a Zemana jsou nízká a počet hlasů, které se mohou přesouvat, je obrovský.“
Názory Schwarzenberga a Zemana na vybrané problémy:
- Adopce dětí homosexuálními páry
Schwarzenberg: Spíše jako nouzové řešení, tradiční rodinu nahradit nemůže.
Zeman: Ano, umožní-li to příjemnější život dítěte než v dětských domovech. - Amnestie
Schwarzenberg: Ano, v lehkých či neúmyslných trestných činech.
Zeman: Neudělil by amnestii na začátku ani na konci svého mandátu. - Církevní restituce
Schwarzenberg: „Zlodějna“ komunistického režimu se musí napravit.
Zeman: Ve stávajícím rozsahu ne. Lidé by o nich měli hlasovat v referendu. - Jaderná energetika
Schwarzenberg: Česko nemá k atomové energii žádnou alternativu.
Zeman: Ano, podporuje i dostavbu Temelína. - Jmenování členů Bankovní rady ČNB
Schwarzenberg: Stoupenci všech ekonomických teorií - po poradě s odborníky.
Zeman: Polovina keynesiánců a polovina friedmanovců - po poradě s odborníky. - Jmenování vlády s podílem KSČM
Schwarzenberg: Ano - respektoval by ústavu.
Zeman: Ano - respektoval by vůli voličů. - Milosti
Schwarzenberg: Skromně - u tragických případů.
Zeman: Pouze v případě, že by odsouzený trpěl nevyléčitelnou nemocí. - Nepodepisování zákonů
Schwarzenberg: Člověk musí říci jasný názor, jasné „ano“ či „ne“.
Zeman: Odmítnutí podpisu a současné nevetování pokládá za alibismus. - Právo veta
Schwarzenberg: Zákony v nesouladu s ústavou, legislativou EU nebo ohrožující zájmy státu.
Zeman: Pouze v případě legislativních „zmetků“. - Přijetí eura
Schwarzenberg: Ano, ale v současnosti to není výhodné.
Zeman: Dnes ne, zítra ano. - Státní vyznamenání bratrům Mašínovým
Schwarzenberg: Ocenění by podpořil.
Zeman: Neudělil by je.
