Praha - Odpor pražského státního zastupitelství vzbudilo rozhodnutí Václava Klause udělit prezidentskou milost bývalé kvestorce Metropolitní univerzity v Praze Anně Benešové. Ta byla odsouzena ke čtyřleté podmínce za porušování povinnosti při správě cizího majetku, podplácení a zpronevěru, prezident při udělování milosti zohlednil to, že musí pečovat o nemocného manžela. Podle státního zástupce Marka Bodláka tím ovšem znevážil čtyřletou práci justice.
Anna Benešová v čele Metropolitní univerzity celebritám a vlivným úředníkům odpouštěla školné, a školu tak připravila o miliony. V obálkách předávala spolu s prospekty lidem úplatky a na účet školy si nechala opravit svůj soukromý byt. Po čtyřleté práci policie a justice byla odsouzená k dvouletému trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem na dobu čtyř let a k zákazu činnosti. Prezident jí milost udělil předevčírem. „(Prezident) přihlédl k potřebě péče o jejího těžce nemocného manžela a tomu, že v minulosti nebyla trestána,“ stojí ve vyjádření Klausovy kanceláře.
Prezidentův poradce Payne: Mezi trestem a milostí není souvislost
Pražský státní zástupce Marek Bodlák ovšem pro Lidové noviny uvedl, že rozhodnutí prezidenta republiky znevážilo čtyřletou práci policie, státního zastupitelství a soudu. „Soudy celou situaci i osobní poměry Anny Benešové zhodnotily a i z tohoto důvodu byl uložen nízký trest. Dvouletý trest odnětí svobody je na samé spodní hranici zákonné trestní sazby,“ dodal Bodlák dnes večer v Událostech, komentářích.
Podle Bodláka by bylo akceptovatelnější, kdyby prezident v tomto případě motivaci pro udělení milosti raději neodůvodňoval. Péči o manžela totiž vzhledem k podmínečnému charakteru nic nebránilo.
Prezidentův poradce Jiří Payne ovšem upozorňuje na to, že není možné spojovat důvody vedoucí k soudnímu verdiktu s motivy, které vedou prezidenta k udělení milosti. „Dobře víme, že právní reflexe reálného světa nikdy není spravedlivá a nikdy neodpovídá skutečnosti. Institut milosti je možnost podívat se na to jinýma očima,“ řekl dnes večer Payne. „Milost vůbec nesouvisí s trestem. Úplně z jiného pohledu a z jiných argumentů na základě dokumentů, které soud vůbec neviděl, říká, že tady by spravedlnost měla vypadat jinak.“
Bodlák: Odsouzení korupce Klaus zrušil škrtnutím pera
Kritici prezidentské milosti pro Annu Benešovou shodně s Bodlákem upozorňují také na to, že se jedná o prominutí trestu za korupční jednání; na to je přitom současná česká společnost velice citlivá a v průzkumech veřejného mínění ho tradičně uvádí jako nejpalčivější problém České republiky.
„Korupce je velice latentní,“ podotkl v souvislosti s případem Benešové zástupce Bodlák. „Odsouzených korupčních případů je jako šafránu a když se to podaří dotáhnout do zdárného konce, je to malé vítězství. Jestliže je potom celá tato činnost a tento výsledek anulován jedním krokem pera, tak to není dobré.“
Podle Klausova poradce Payne je ovšem bezhlavá snaha potrestat korupční jednání chybou: „Tady nastupují emoce. Sdílím špatné pocity z toho, že korupce tu je a že vidíme případy, kde se nehraje férově. Na druhou stranu není to tak, že se budeme mstít a řekneme, že všechny případy korupce jsou neodpustitelné.“
Jakl: Prezident by své milosti neměl vysvětlovat
Ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl v souvislosti s reakcemi, které vyvolalo Klausovo zdůvodnění milosti, uvedl, že správně by prezident své důvody vůbec neměl vysvětlovat. „Milost není nějakou protézou spravedlnosti, to není polemika se soudy, napravování soudů, to dokonce vůbec není součást spravedlnosti nebo justice. A kdybych já byl prezidentem, tak já bych milosti nezdůvodňoval vůbec. Vysvětlovat pohnutí individuálního, osobního rozhodnutí je vždycky složité, nikdy ne úplné,“ řekl dnes Jakl ve 20 minutách Radiožurnálu.
