Prezident Miloš Zeman udělil vůbec první milost ve své funkci. Udělil ji dlouhodobě nemocnému člověku, který prý spáchal jen málo závažný trestný čin. Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 uvedl, že nebude vyhlašovat amnestie a nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Pravomoc v udílení milostí dokonce převedl v listopadu 2013 na ministerstvo spravedlnosti.
Zeman udělení milosti oznámil při návštěvě Plzeňského kraje na setkání s obyvateli Blovic. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dodal, že podrobnosti k případu zveřejní hlava státu ve středu na brífinku k ukončení návštěvy kraje.
V roce 2014 prezidentovi doporučilo ministerstvo tři případy: ani v jednom ale prezident udělení milosti nevyhověl. Jeden případ se například týkal odsouzeného muže, který měl před nástupem do vězení autonehodu, při níž si těžce poškodil míchu i mozek.
Prezident za ním vyslal kontrolu, po které se rozhodl žádost zamítnout. „Ukázalo se, že tento člověk nejenže netrpí nevyléčitelnou nemocí, ale že jak proti němu, tak i proti jeho rodinným příslušníkům je vedeno asi 20 exekucí,“ vysvětloval tehdy prezident.
Zemanovi předchůdci na Hradě Václav Havel a Václav Klaus udělili mezi roky 1993–2013 zhruba sedmnáct set milostí, ať už šlo o prominutí či změnu trestu nebo zastavení trestního stíhání.
Mnohem aktivnější byl přitom Havel, který udělil během svého mandátu skoro 1250 milostí. Václav Klaus udělil během desetiletého úřadování na Pražském hradě individuální milost celkem 412 lidem.
Václav Havel uděloval milosti ještě jako federální prezident, celkem jich bylo 601. Pro srovnání - poslední komunistický prezident Gustáv Husák udělil jen v roce 1988 dokonce 2028 milostí.
