Ústavní soud se zastal lékaře potrestaného podmínkou za to, že neposkytl pomoc nemocné matce, se kterou bydlel. Žena sice synovu pomoc výslovně odmítala, podle pravomocného rozsudku měl i přesto povinnost zajistit jí lékařskou péči. Názor Ústavního soudu je ale takový, že péči nelze poskytovat proti vůli dospělé, svéprávné osoby.
Ústavní soud vyhověl stížnosti lékaře a zrušil rozsudek, který pro něj znamenal podmíněný trest. V roce 2014, kdy muž s rodiči sdílel společný byt, se během několika týdnů matka ocitla v natolik závažném stavu, že musela být převezena do nemocnice. Tam po téměř dvou týdnech zemřela.
Příčinou ženiny smrti byl hnisavý zánět plic jakožto následek dlouhodobých potíží. Při převozu do nemocnice měla proleženiny, hnisavé rány, byla nepohyblivá, dehydrovaná.
Ústavní soud: Lékaře nelze trestat za neposkytnutí péče, pokud ji pacient odmítne
Podle pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 měl syn jako lékař i přes matčin nesouhlas povinnost zajistit jí péči, například informovat praktickou lékařku. Ústavní soud zdůraznil právě to, že matka synovu pomoc odmítala a že zdravotní péči nelze poskytovat proti vůli dospělé, svéprávné osoby. Rozsudek zrušil a případ vrátil zpět k obvodnímu soudu v Praze.
„Lékař nesmí být potrestán tehdy, pokud neposkytne lékařskou péči v případě, kdy ji pacient odmítl,“ řekla novinářům soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Lékaři a další zdravotničtí pracovníci mohou podle ní takové osoby přesvědčovat a snažit se je přimět ke změně jejich postoje.
„V konečném důsledku ale nemohou zabránit rozhodnutí o odmítnutí péče, které nemocný učinil na základě svobodné a vážné vůle dospělé svéprávné osoby,“ doplnila soudkyně zpravodajka.
Obvodní soud bude muset respektovat názor ústavních soudců
Obvodní soud bude při novém rozhodování vázán názorem ústavních soudců. „Je to určitým způsobem zadostiučinění, že Ústavní soud přijal naši právní argumentaci,“ řekl mužův právník Václav Chum.
Soud lékaři původně uložil osm měsíců vězení s podmíněným odkladem na šestnáct měsíců. Neuvěřil argumentu, že syn o závažnosti matčina stavu nevěděl. Také zdůraznil, že potřebnou pomoc mohl v natolik závažné situaci zajistit i přes její nesouhlas. Městský soud v Praze mužovo odvolání zamítl, verdikt pak potvrdil Nejvyšší soud.
