Své hospodaření nezveřejňuje více než 290 tisíc firem. Doposud neodevzdaly účetní závěrku za roky 2016 ani 2017. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF. Přísnější pravidla pro zveřejňování by chtěla zavést novela zákona o obchodních korporacích. Tu teď čeká první čtení ve sněmovně. Podle ní by společnostem mohlo hrozit až zrušení, pokud své účetnictví nezveřejní. Její kritici ale varují, že novela v současné podobě transparentnost firem nezvýší.
Přes 290 tisíc firem nezveřejňuje své hospodaření. Novela zákona má zavést tvrdé postihy
„Současná situace je z pohledu transparentnosti podnikání naprosto tristní. Zákazníci a obchodní partneři nemají informace o tom, jestli je společnost schopná dodat slibované služby, případně za objednané služby zaplatit. Z našich dlouhodobých statistik přitom vyplývá, že společnosti, které své závěrky nezveřejňují, mají častěji než poctivé firmy co skrývat,“ říká hlavní analytik společnosti CRIF Jan Cikler. Za předloňský rok svou účetní závěrku nedodaly více než dvě třetiny společností a ještě za rok 2016 stále chybí výsledky hospodaření 60 procent firem.
Zvýšit transparentnost firem by měla novela zákona o obchodních korporacích. Tu budou poslanci projednávat v prvním čtení. Novela zavádí za nezveřejňování účetních závěrek tvrdé postihy. Pokud by firma dva roky po sobě nezveřejnila své výsledky hospodaření a nereagovala na výzvy k nápravě, mohl by rejstříkový soud zahájit řízení o jejím zrušení. V případě, že by novela platila už dnes, hrozilo by zrušení všem 290 tisícům firem v Česku, které neodevzdaly účetnictví, varuje CRIF.
Podle kritiků novela nepomůže
Kritici novely namítají, že sice norma zavádí sankce, v konečném důsledku by však ke zvýšení transparentnosti firem nevedla. Společnosti totiž podle současných zákonů nemají povinnost k účetní závěrce připojit i výkaz zisku a ztrát. „Pokud by došlo ke zrušení společnosti, jednalo by se o závažnou represi. Co ale přinese, pokud v uzávěrce chybí podstatné údaje? V takovém případě by stát firmy trestal za něco, co nefunguje,“ uvedl senátor Tomáš Goláň (nestraník za hnutí SEN).
Řešením by podle něj bylo, aby stát po firmách požadoval v rozumné míře údaje, díky kterým bude možné vyhodnotit rizikovost obchodního partnera, zároveň ale nebudou zneužitelné konkurencí. „Pokud bychom chtěli zvýšit transparentnost, museli bychom upřesnit rozsah zveřejňovaných informací, které jsou důležité pro orientaci v ekonomickém zdraví a hospodaření společnosti. Na druhou stranu je třeba zajistit, aby nebyly zveřejněné údaje zneužitelné,“ dodává Goláň.
Společnost CRIF upozorňuje na sousední Slovensko, kde už několik let funguje Registr účetních závěrek. Závěrky zde obchodní společnosti nezveřejňují samy, ale činí tak ministerstvo financí na základě informací z daňových přiznání.
„U nás jdeme prozatím bohužel opačným směrem. Stát nutí podnikatele, aby informace, které mu už jednou poskytli, posílali znovu jiné instituci. Dalším příkladem vyšší transparentnosti na Slovensku jsou veřejně dostupné informace o konečných vlastnících v registru partnerů veřejného sektoru. U nás se ani v tomto případě neuvažuje o tom, že by měly být tyto informace veřejné. Stát tak prozatím nepoctivým firmám usnadňuje život, namísto toho, aby podporoval ty poctivé a transparentní,“ uvedl Cikler.