Nejaktuálnější kauza před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny je přidělení padesátimilionové eurodotace resortu Čapí hnízdo. Policie obvinila lídry favorizovaného hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, sněmovna o jejich vydání rozhodla 6. září. Oba politici vinu odmítají a záležitost považují za účelovou. Deset otázek a odpovědí objasňuje kontext kauzy i její další možný vývoj.
Přehledně: Deset bodů, které objasňují kauzu Čapí hnízdo
- Týká se přidělení padesátimilionové dotace z roku 2008 na vybudování rekreačního areálu s ubytováním Čapí hnízdo na Benešovsku.
- Evropské peníze, které byly určeny na podporu malých a středních podniků, získala firma Farma Čapí hnízdo. Původně se jmenovala ZZN Agro Pelhřimov a dříve spadala do holdingu Agrofert ovládaného Andrejem Babišem.
- V době, kdy se však společnost Farma Čapí hnízdo ucházela o dotace, už měla anonymní majitele, a nebylo tak jasné, kdo ji vlastní. Babiš až po letech, kdy tvrdil, že neví, kdo farmu v rozhodné době vlastnil, nakonec ve sněmovně přiznal, že vlastníky byli v určité době jeho dvě dospělé děti a bratr jeho současné manželky.
- Policie však má podezření, že se jednalo o formální a fiktivní převod akcií a že ve skutečnosti za firmou stál od počátku Agrofert ovládaný Andrejem Babišem. Tedy že firma Farma Čapí hnízdo nebyla nikdy malým či středním podnikem, a neměla tak na dotace nárok.
- V roce 2014 pak společnost Farma Čapí hnízdo zanikla a stala se součástí jiné firmy ze skupiny Agrofert.
Jsem přesvědčen, že je stíhání účelové. Že se nejedná o kauzu Čapí hnízdo, to nebyl žádný dotační podvod. Jsou to domněnky, zkreslené představy a fabulace vyšetřovatele.
- Zatím je jasné pouze to, že policie obvinila Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka. Oba potvrdili, že si převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Kolik lidí policie obvinila, odmítlo městské státní zastupitelství ústy své mluvčí Štěpánky Zenklové sdělit. Mluvčí však uvedla, že nelze nic říci do doby, než si všichni obvinění převezmou usnesení o zahájení trestního stíhání. Z žádosti o vydání poslanců Babiše a Faltýnka, kterou policie zaslala do Sněmovny, však vyplynulo, že podezřívá i další lidi. Reportéři ČT již dříve uvedli, že v celém případu jsou mezi podezřelými také spolupracovníci či příbuzní Andreje Babiše. „Mám na poště pozdrav z policie, takže předpokládám, že to bude obvinění a v těchto dnech si ho vyzvednu,“ řekla ČT Jana Mayerová, která působila v orgánech firmy Farma Čapí hnízdo. „V žádosti o vydání, a tudíž předpokládám, že i v obvinění, je tolik nepravd a fabulací, včetně základního nepochopení dotačních mechanismů, že nechápu, jak je vůbec možné, že to může v právním státě existovat,“ tvrdí Mayerová.
- Policie Babiše podezřívá, že celou akci (údajné zakrytí skutečných vlastníků žadatele o dotaci a podvodné získání unijních peněz) ve skutečnosti řídil a úkoloval ostatní. Faltýnek i Babiš však odmítají, že by se čehokoliv dopustili. Faltýnek tvrdí, že o dotaci ani dění kolem farmy nic neví. „Byl jsem členem představenstva ZZN Pelhřimov, která měla nepotřebnou dceřinou společnost, kterou prodala, a z této prodané společnosti se stala farma Čapí hnízdo. Moje role končí v momentu prodeje společnosti,“ řekl již dříve Faltýnek v Událostech, komentářích.
- Co patří mezi důkazy, na nichž policie staví svá podezření, je obsahem neveřejného vyšetřovacího spisu. Nahlédnout do něj mohli poslanci mandátového a imunitního výboru, kteří vydávali doporučení Sněmovně, zda dva poslance vydat k trestnímu stíhání. Policie však zjevně mapovala, jak se měnila vlastnická struktura Farmy Čapí hnízdo i jaké údaje byly uvedeny v žádosti o dotaci. Podle Reportérů ČT totiž policie dospěla k podezření, že žádost obsahovala nepravdivé údaje. Policie také v případu vyslýchala řadu svědků – mezi nimi i bývalé středočeské hejtmany. Podle zpráv médií i Petra Bendla, za jehož éry dotační úřad o dotaci pro Čapí hnízdo rozhodoval, či Davida Ratha. Ten se přihlásil jako svědek sám. Veřejně prohlásil, že má o kauze Čapího hnízda informace. Ty podle všeho policii sdělil, na dotaz ČT totiž uvedl, že „v této věci je policií vázán mlčenlivostí“.
- Podle dřívějších informací ČT měla policie v souvislosti s farmou podezření na dotační podvod či poškozování finančních zájmů Evropské unie. Podle současné právní úpravy by za dotační podvod hrozilo pět až deset let vězení.
- Poté, co Sněmovna vydala ke stíhání poslance Babiše s Faltýnkem, je mohla policie obvinit. Oba už převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Jakmile policie doručí obvinění všem osobám, obvykle se rozjíždí klasické vyšetřování. Vyslýchají se obvinění i svědci. Obvinění si mohou podat proti zahájení trestního stíhání stížnost (což již Babiš s Faltýnkem učinili), o kterém rozhoduje státní zástupce. Od chvíle, kdy policie zahájí trestní stíhání, může další vyšetřování trvat měsíce, ale i roky. Teprve při ukončení vyšetřování pak státní zástupce rozhoduje, zda policie nashromáždila dostatek důkazů a zda podá obžalobu k soudu.
- Do pravomocného rozhodnutí soudu se na stíhaného člověka hledí jako na nevinného. Nic mu tedy nebrání kandidovat ve volbách. Případy, kdy obviněný politik usiloval o znovuzvolení, už byly. Z posledních let jde například o hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu (STAN) či poslance a bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS). Babiše ani Faltýnka už nebude omezovat ani morální kodex hnutí ANO. Ten původně požadoval rezignaci na mandát i funkce v hnutí už ve chvíli, kdy bude dotyčný obviněný policií. Letos v březnu jej hnutí ANO změkčilo tak, že členové musí odstoupit ve chvíli, kdy budou obžalování a to pro úmyslný i nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem veřejné funkce. Vyšetřování kvůli Čapímu hnízdu by se tak tento požadavek netýkal. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček už dříve vzkázal, že prezident jmenuje premiérem vítěze voleb. A naznačil, že pokud by Andrej Babiš byl obviněný a vyhrál by volby, nebylo by to pro prezidenta překážkou. „O vině a nevině rozhoduje soud,“ poznamenal již dříve pro aktuálně.cz Ovčáček.
- Pokud Babiš a Faltýnek ve volbách uspějí a stanou se znovu poslanci, bude se Sněmovna zabývat jejich vydáním k trestnímu stíhání znovu. Rozhodování Sněmovny však nelze očekávat ihned po volbách. Bude záležet, kdy se sejde ustavující schůze Poslanecké sněmovny, na které vznikne mandátový a imunitní výbor. Teprve pak se může dolní komora znovu zabývat vydáním poslanců.
- O vzetí do vazby rozhoduje soud na základě žádosti vyšetřovatelů a ti o ni mohou žádat ze tří důvodů. Buď kvůli obavám, že obviněný uteče, nebo že bude pokračovat v páchání trestné činnosti, či proto, aby neovlivňoval svědky. Každý důvod musí vyšetřovatelé patřičně vyargumentovat a doložit, že jejich obava je důvodná. Podle advokáta Tomáše Gřivny je málo pravděpodobné, že by se tak stalo v případě případně obviněných v kauze Čapího hnízda.
- Prezident může udělit milost po pravomocném odsouzení, ale i před či v průběhu trestního stíhání. „Takzvanou abolici uděluje za souhlasu předsedy vlády či jím pověřené osoby například ministra spravedlnosti. Znamená to, že se zastaví trestní stíhání nebo dotyčné ani není možné stíhat,“ říká poslanec a předseda Ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Zeman již dříve uvedl, že Babiš není Kajínek a že by mu v případě pravomocného odsouzení milost nedal.
