Přehledně: Deset bodů, které objasňují kauzu Čapí hnízdo

Nejaktuálnější kauza před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny je přidělení padesátimilionové eurodotace resortu Čapí hnízdo. Policie obvinila lídry favorizovaného hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, sněmovna o jejich vydání rozhodla 6. září. Oba politici vinu odmítají a záležitost považují za účelovou. Deset otázek a odpovědí objasňuje kontext kauzy i její další možný vývoj.

  • Týká se přidělení padesátimilionové dotace z roku 2008 na vybudování rekreačního areálu s ubytováním Čapí hnízdo na Benešovsku.
  • Evropské peníze, které byly určeny na podporu malých a středních podniků, získala firma Farma Čapí hnízdo. Původně se jmenovala ZZN Agro Pelhřimov a dříve spadala do holdingu Agrofert ovládaného Andrejem Babišem.
  • V době, kdy se však společnost Farma Čapí hnízdo ucházela o dotace, už měla anonymní majitele, a nebylo tak jasné, kdo ji vlastní. Babiš až po letech, kdy tvrdil, že neví, kdo farmu v rozhodné době vlastnil, nakonec ve sněmovně přiznal, že vlastníky byli v určité době jeho dvě dospělé děti a bratr jeho současné manželky.
  • Policie však má podezření, že se jednalo o formální a fiktivní převod akcií a že ve skutečnosti za firmou stál od počátku Agrofert ovládaný Andrejem Babišem. Tedy že firma Farma Čapí hnízdo nebyla nikdy malým či středním podnikem, a neměla tak na dotace nárok.
  • V roce 2014 pak společnost Farma Čapí hnízdo zanikla a stala se součástí jiné firmy ze skupiny Agrofert.
Jsem přesvědčen, že je stíhání účelové. Že se nejedná o kauzu Čapí hnízdo, to nebyl žádný dotační podvod. Jsou to domněnky, zkreslené představy a fabulace vyšetřovatele.
Andrej Babiš
český premiér
  • Zatím je jasné pouze to, že policie obvinila Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka. Oba potvrdili, že si převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Kolik lidí policie obvinila, odmítlo městské státní zastupitelství ústy své mluvčí Štěpánky Zenklové sdělit. Mluvčí však uvedla, že nelze nic říci do doby, než si všichni obvinění převezmou usnesení o zahájení trestního stíhání. Z žádosti o vydání poslanců Babiše a Faltýnka, kterou policie zaslala do Sněmovny, však vyplynulo, že podezřívá i další lidi. Reportéři ČT již dříve uvedli, že v celém případu jsou mezi podezřelými také spolupracovníci či příbuzní Andreje Babiše. „Mám na poště pozdrav z policie, takže předpokládám, že to bude obvinění a v těchto dnech si ho vyzvednu,“ řekla ČT Jana Mayerová, která působila v orgánech firmy Farma Čapí hnízdo. „V žádosti o vydání, a tudíž předpokládám, že i v obvinění, je tolik nepravd a fabulací, včetně základního nepochopení dotačních mechanismů, že nechápu, jak je vůbec možné, že to může v právním státě existovat,“ tvrdí Mayerová.
  • Policie Babiše podezřívá, že celou akci (údajné zakrytí skutečných vlastníků žadatele o dotaci a podvodné získání unijních peněz) ve skutečnosti řídil a úkoloval ostatní. Faltýnek i Babiš však odmítají, že by se čehokoliv dopustili. Faltýnek tvrdí, že o dotaci ani dění kolem farmy nic neví. „Byl jsem členem představenstva ZZN Pelhřimov, která měla nepotřebnou dceřinou společnost, kterou prodala, a z této prodané společnosti se stala farma Čapí hnízdo. Moje role končí v momentu prodeje společnosti,“ řekl již dříve Faltýnek v Událostech, komentářích.
  • Co patří mezi důkazy, na nichž policie staví svá podezření, je obsahem neveřejného vyšetřovacího spisu. Nahlédnout do něj mohli poslanci mandátového a imunitního výboru, kteří vydávali doporučení Sněmovně, zda dva poslance vydat k trestnímu stíhání. Policie však zjevně mapovala, jak se měnila vlastnická struktura Farmy Čapí hnízdo i jaké údaje byly uvedeny v žádosti o dotaci. Podle Reportérů ČT totiž policie dospěla k podezření, že žádost obsahovala nepravdivé údaje. Policie také v případu vyslýchala řadu svědků – mezi nimi i bývalé středočeské hejtmany. Podle zpráv médií i Petra Bendla, za jehož éry dotační úřad o dotaci pro Čapí hnízdo rozhodoval, či Davida Ratha. Ten se přihlásil jako svědek sám. Veřejně prohlásil, že má o kauze Čapího hnízda informace. Ty podle všeho policii sdělil, na dotaz ČT totiž uvedl, že „v této věci je policií vázán mlčenlivostí“.
  • Podle dřívějších informací ČT měla policie v souvislosti s farmou podezření na dotační podvod či poškozování finančních zájmů Evropské unie. Podle současné právní úpravy by za dotační podvod hrozilo pět až deset let vězení.
  • Poté, co Sněmovna vydala ke stíhání poslance Babiše s Faltýnkem, je mohla policie obvinit. Oba už převzali usnesení o zahájení trestního stíhání. Jakmile policie doručí obvinění všem osobám, obvykle se rozjíždí klasické vyšetřování. Vyslýchají se obvinění i svědci. Obvinění si mohou podat proti zahájení trestního stíhání stížnost (což již Babiš s Faltýnkem učinili), o kterém rozhoduje státní zástupce. Od chvíle, kdy policie zahájí trestní stíhání, může další vyšetřování trvat měsíce, ale i roky. Teprve při ukončení vyšetřování pak státní zástupce rozhoduje, zda policie nashromáždila dostatek důkazů a zda podá obžalobu k soudu.
  • Do pravomocného rozhodnutí soudu se na stíhaného člověka hledí jako na nevinného. Nic mu tedy nebrání kandidovat ve volbách. Případy, kdy obviněný politik usiloval o znovuzvolení, už byly. Z posledních let jde například o hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu (STAN) či poslance a bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS). Babiše ani Faltýnka už nebude omezovat ani morální kodex hnutí ANO. Ten původně požadoval rezignaci na mandát i funkce v hnutí už ve chvíli, kdy bude dotyčný obviněný policií. Letos v březnu jej hnutí ANO změkčilo tak, že členové musí odstoupit ve chvíli, kdy budou obžalování a to pro úmyslný i nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem veřejné funkce. Vyšetřování kvůli Čapímu hnízdu by se tak tento požadavek netýkal. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček už dříve vzkázal, že prezident jmenuje premiérem vítěze voleb. A naznačil, že pokud by Andrej Babiš byl obviněný a vyhrál by volby, nebylo by to pro prezidenta překážkou. „O vině a nevině rozhoduje soud,“ poznamenal již dříve pro aktuálně.cz Ovčáček.
  • Pokud Babiš a Faltýnek ve volbách uspějí a stanou se znovu poslanci, bude se Sněmovna zabývat jejich vydáním k trestnímu stíhání znovu. Rozhodování Sněmovny však nelze očekávat ihned po volbách. Bude záležet, kdy se sejde ustavující schůze Poslanecké sněmovny, na které vznikne mandátový a imunitní výbor. Teprve pak se může dolní komora znovu zabývat vydáním poslanců.
  • O vzetí do vazby rozhoduje soud na základě žádosti vyšetřovatelů a ti o ni mohou žádat ze tří důvodů. Buď kvůli obavám, že obviněný uteče, nebo že bude pokračovat v páchání trestné činnosti, či proto, aby neovlivňoval svědky. Každý důvod musí vyšetřovatelé patřičně vyargumentovat a doložit, že jejich obava je důvodná. Podle advokáta Tomáše Gřivny je málo pravděpodobné, že by se tak stalo v případě případně obviněných v kauze Čapího hnízda.
  • Prezident může udělit milost po pravomocném odsouzení, ale i před či v průběhu trestního stíhání. „Takzvanou abolici uděluje za souhlasu předsedy vlády či jím pověřené osoby například ministra spravedlnosti. Znamená to, že se zastaví trestní stíhání nebo dotyčné ani není možné stíhat,“ říká poslanec a předseda Ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Zeman již dříve uvedl, že Babiš není Kajínek a že by mu v případě pravomocného odsouzení milost nedal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 29 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 10 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.