Praha – Naději získat letošní Cenu Václava Havla za lidská práva mají izraelská organizace Betselem bojující za lidská práva na palestinských územích, jezuitská pomoc uprchlíkům působící na Maltě a ázerbájdžánský obhájce lidských práv Anar Mammadli. Komise, která laureáty ceny za lidská práva vybírá, tak vyřadila dalších 53 kandidátů. Většina z nich byla ze zemí mimo Evropu.
Anne Brasseurová o významu ceny lidských práv:
„Není žádná evropská definice lidských práv, nejsou žádná severská, jižanská lidská práva. Lidská práva musí být všude stejná. Jde přece o respekt k jednotlivci, jeho života. Samozřejmě musíme člověka nahlížet v jeho historickém kulturním, geografickém kontextu, odlišnosti existují, ale jde nám především o důstojnost každé lidské bytosti. Proto musíme každého jednotlivce chránit, musíme podporovat organizace či jednotlivce, kteří obhajují repsketování lidských práv.“
Sedmičlenný výběrový panel Ceny Václava Havla posuzoval, nakolik 56 nominantů naplňuje kritéria pro ocenění za lidská práva – tj. nakolik naplňují odkaz bývalého prezidenta Václava Havla a poslání Rady Evropy. Její Parlamentní shromáždění totiž cenu uděluje. „Jde nám o to vyzdvihnout odvahu těch, kteří jdou proti proudu,“ řekla v Událostech, komentářích Anne Brasseurová, prezidentka Parlamentního shromáždění a současně předsedkyně výběrového panelu Ceny Václava Havla.
Většina nominovaných ovšem je z mimoevropských zemí. „To jasně ukazuje, že myšlenka Ceny Václava Havla se rozšiřuje mimo evropský rámec do celého světa,“ poznamenala Anne Brasseurová. Letošního laureáta Ceny Václava Havla vyhlásí komise 29. září na zasedání Parlamentního shromáždění ve Štrasburku.
Mezi finalisty, z nichž komise vybere konečného nositele letošní ceny za lidská práva, jsou dvě organizace a jeden jednotlivec. „Jde o to, aby šlo o jednotlivce nebo organizaci, která se zasazuje o obhajobu lidských práv v částech světa, kde jsou lidská práva pošlapávána,“ popsala Anne Brasseurová, co vedlo panel ke konkrétnímu výběru finalistů.
Anar Mammadli se dlouhodobě zabývá monitorováním voleb. „Už před lety zřídil organizaci, jejímž cílem jsou svobodné volby v Ázerbájdžánu,“ podotkla Anne Brasseurová. Mammadliho organizace monitorovala volby i v jiných zemích, za kritiku průběhu loňských prezidentských voleb v Ázerbájdžánu však byl Mammadli zatčen a za daňové úniky odsouzen na pět a půl roku do vězení. Jeho obhájci stejně jako EU a Spojené státy však míní, že jde o pomstu za kritiku voleb – které ovšem někteří evropští politici označili za svobodné a demokratické.
Maltská jezuitská služba uprchlíkům se od roku 1980 pokouší v 50 zemích poskytovat vzdělání, pomoc v nouzi, zdravotnictví a výživu, pomáhá také s výdělečnou činností a sociálními službami. Celkově poskytla pomoc již více než 600 000 osob. Na její činnosti se podílí přes 1 400 lidí, většinou dobrovolníků, včetně 78 jezuitů, 66 členů jiných kongregací a více než tisíc laiků. Velké množství uprchlíků se také zpětně zapojuje do její činnosti jako učitelé či pracovníci ve zdravotnictví. „Vzhledem k přílivu nových imigrantů je potřeba, aby někdo hájil práva těch nejbezbrannějších,“ zdůvodnila Anne Brasseurová význam jezuitské pomoci uprchlíkům.
Izraelská nevládní organizace Betselem poslední čtvrtstoletí sleduje situaci na územích obsazených Izraelem – Pásmu Gazy, Západním břehu Jordánu a východní části Jeruzaléma. Informuje izraelskou veřejnost o porušování lidských práv v nich. Organizace, kterou finančně podporují především jiné organizace zabývající se lidskými právy, zveřejňuje případy mučení, neoprávněného použití zbraní bezpečnostními silami, vyvlastňování půdy, diskriminace, demolice domů a násilí páchaného osadníky. Její kampaně se zaměřují i proti trestu smrti nebo proti porušování lidských práv palestinskou samosprávou. Anne Brasseurová upozornila, že v organizaci pracují bok po boku Izraelci i Palestinci.
„Myslím, že Václav Havel by byl spokojen s tímto výběrem,“ uvedl další z porotců, předseda správní rady Nadace Charty 77 František Janouch. Doufá, že prestiž této ceny stále poroste a bude mít vliv na vytváření příznivého ovzduší pro lidská práva. Podle Anne Brasseurové přitom není možné přijmout, že některé země tradičně neberou na práva lidí takový ohled. „Lidská práva musí být všude stejná,“ zdůraznila.
Cenu Václava Havla udělí Parlamentní shromáždění Rady Evropy teprve podruhé. Jejím prvním laureátem se loni stal běloruský disident Ales Bjaljacki. Ten byl později propuštěn z vězení, podle Janoucha a Brasseurové k tomu mohlo ocenění přispět. „Osobně mi řekl, že pro něj měla cena obrovský význam, že to byla obrovská podpora v době jeho uvěznění,“ upozornila Anne Brasseurová.
Dříve shromáždění udělovalo obdobnou cenu, ovšem pouze jednou za dva roky. Cenu Václava Havla mohou dostat jednotlivci, nevládní organizace či jiné instituce usilující o dodržování lidských práv. Ocenění má ambici být v evropském měřítku srovnatelné se Sacharovovou cenou, kterou už více než 20 let uděluje Evropský parlament. Držitel Havlovy ceny získá kromě trofeje a diplomu odměnu 60 tisíc eur (zhruba 1,7 milionu korun).
