Praha - Na dobývání severního pólu se ve 30. letech podílel i Čech, dosud málo známý polární letec Jan Březina. Byl vybrán jako letecký mechanik pro známou Papaninovu expedici na severní točnu. Přímo tam se Březina sice nedostal, nicméně i tak od Stalina dostal jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Žil dlouhodobě v Sovětském svazu, kde ho však také nakonec zatkla a popravila tajná policie. Plně zrekonstruovat jeho osud se příbuzným podařilo až teď.
Pravda po 50 letech: Polárníka Březinu nechal Stalin zastřelit
Po tom, co dělal a jak zmizel člověk, který by měl mít své místo v české historii, pátralo v rodině několik generací, trvalo to přes padesát let. Až nyní se jim podařilo nashromážděné informace zpracovat do nové publikace: „Jeho jméno muselo být totálně vygumováno a objevuje se i ve vědecké literatuře pod názvem bezfamilnyj, to znamená bezejmenný,“ uvedla letcova neteř Taťána Březinová.
Jan Březina se narodil v centru Kolína, ale jeho rodina zde dlouho nepobyla. Jeho otec, zaujat komunistickými myšlenkami, odjel v roce 1930 budovat Sovětský svaz. Jan v Sovětském svazu absolvoval letecké učiliště v Leningradě, kde se vyučil leteckým mechanikem. Po dokončení školy následovala strmá kariéra. Létal s agitační eskadrou nad nejodlehlejšími oblastmi Ruska a zakrátko se stal natolik uznávaným, že si ho vědec Ivan Papanin vybral do expedice pěti letadel k severnímu pólu. Jan měl původně letět jako mechanik na druhém velkém letounu, a stal by se tak prvním Čechem na severním pólu. Avšak na Rudolfově ostrově byl z dosud neznámých důvodů převelen na menší stroj, který operoval pouze v okolí Rudolfova ostrova, takže se Březina na samotný severní pól nedostal.
2 minuty
Reportáž Tomáše Vlacha
I přesto byl ve svých pouhých 23 letech nejmladším členem expedice a zároveň jediným cizincem. Úkolem výpravy bylo doletět na severní pól, vysadit tam čtveřici vědců, kteří měli na kře zůstat téměř rok a provádět tam vědecký výzkum. Prasynovec Březiny Mikuláš Černý potvrzuje důležitost mechanika na palubě letadla: „To nebyl nějaký druhořadý člen posádky, ale na jeho práci závisel úspěch celého letu.“
Po návratu čekalo výpravu přivítání Stalinem a vyznamenání. O rok později se však karta obrátila a Jan Březina byl zatčen tajnou policií. Rodina se postupně vrátila domů a od Stalinovy smrti v padesátých letech se usilovně snažila dozvědět víc o jeho osudu. „Úřady pořádně nevěděly, co nám mají odepsat. Vždycky tu pravdu odsouvaly,“ domnívá se Březinová. Dokumenty ze sovětských archivů přišly až po pádu komunismu obyčejnou poštou díky ruské nevládní organizaci Memorial. Vyplývá z nich, že Březina byl obviněn ze špionáže pro Československo a zastřelen.
Příběh teď Taťána Březinová s Mikulášem Černým vydali knižně. Tajemstvím ale zůstávají osudy většiny dalších obyvatel Československa, kteří podobným způsobem zmizeli. V sovětských gulazích jich podle odhadů skončilo na 30 tisíc, velká část se nevrátila. Historici dnes evidují na 700 popravených.
