Výsledky voleb vypadají při pohledu na mapu Česka na úrovni krajů jednoznačně. Ve všech čtrnácti regionech zvítězilo hnutí ANO. Při podrobnějším studování výsledků se však situace mění. Praha totiž volí výrazně jinak. Stejně jako v předchozích třech velkých volbách. Obrovské štěpení „metropole versus okolí“ není typické jen pro Prahu a zbytek Česka, ale projevuje se i v zahraničí.
Letošní plebiscit i přes vítězství hnutí ANO zvětšil propast preferencí voličů mezi hlavním městem a zbytkem země minimálně u některých stran. „Myslím, že rozdíl je obrovský. TOP 09 je v Praze na dvouapůlnásobku svého zisku oproti zbytku republiky, což je ještě větší rozdíl než v minulých volbách. ANO je pak zhruba jen na dvou třetinách svého zisku oproti zbytku státu, což je také větší rozdíl než v minulých volbách,“ vypočítává sociolog Daniel Prokop.
Nejde přitom o zdaleka jediné anomálie. Vedle hnutí ANO, které v metropoli zaznamenalo vůbec nejhorší výsledek ze všech krajů, propadly u Pražanů i SPD, ČSSD a KSČM. Naopak zmiňovaná TOP 09 z Prahy vydolovala nejlepší výsledek, stejně jako ODS a Piráti. Shrnuto: z devíti stran a hnutí, které pronikly do sněmovny, jich na úrovni kraje sedm zaznamenalo v hlavním městě „rekordní“ výsledek.
Nynější hlasování tak potvrzuje voličskou jedinečnost Prahy v porovnání s ostatními kraji. V roce 2013 mapu republiky zbarvila ČSSD a ANO, jen v Praze zvítězila TOP 09. Když Češi pár měsíců předtím volili prezidenta, Miloš Zeman zvítězil ve 13 krajích a jen v hlavním městě bodoval Karel Schwarzenberg. Podobné to bylo i před sedmi lety u sněmovních voleb, kdy si vítězství v tuzemských regionech rozebrali sociální a občanští demokraté, kdežto v metropoli dominovala TOP 09.
Právě Praha byla letos rozhodující pro výsledek TOP 09 i Pirátů na celostátní úrovni. Bylo to vidět už při sčítání menších okrsků. Zatímco ANO nabralo kurz kolem třiceti procent už při začátku sčítání, TOP 09 se do sněmovny „vyšvihla“ až při sečtení velkých pražských obvodů.
„Bohužel pro TOP 09 se stává z městské strany stranou pražskou. Musí do partaje přijít další osobnosti,“ myslí si Prokop. Piráti zase podle něj měli o tři procentní body větší podporu ve městech nad dvacet tisíc obyvatel než v těch menších a Praha pak Pirátskou stranu vytáhla nad celostátních deset procent.
Štěpící linie volby – jinak volí ti, kteří pracují manuálně
V hlavním městě se spojuje několik faktorů, které ovlivňují odlišné volební chování jejích obyvatel. Ti mají vyšší platy či pracují v jiných profesích – méně manuálně, více cestují a oproti průměrnému Čechovi se liší i životním stylem. V hlavním městě se také soustřeďuje více vysokoškoláků. Navíc je Praha urbanisticky jednolitý volební obvod, což samozřejmě také ovlivňuje celkové krajské výsledky.
Hlasy lidí podobného smýšlení z velkých měst v Česku se totiž „naředí“ v mnohem různorodějším prostředí ostatních regionů. „Praha je jako region nejvíce proliberální, prozápadní, proevropská. Podobně jako části některých velkých měst. Takže se to projevuje hlavně v kvantitě podpory subjektů, které tyto myšlenky podporují,“ říká sociolog Jan Hartl.
Obrovské štěpení mezi regiony není typické jen pro Prahu a zbytek Česka, ale je patrné i v zahraničí. „Ve všech volbách od Turecka přes Ameriku či Francii je obrovské štěpení mezi bohatšími metropolitními regiony a těmi regiony, které se nevyvíjejí tak dynamicky. To je největší štěpení současné politiky. Istanbul samozřejmě hlasoval také proti autoritářskému referendu Erdogana, ale byl přehlasovaný zbytkem Turecka,“ hodnotí situaci Prokop.
Podle něj pak je zřejmé, že člověk z Prahy je ve své podstatě blíž k někomu z New Yorku než voliči z druhého konce republiky. „Je to možná větší štěpení indenty než národní hranice,“ dodává.
V sousedním Rakousku či na Slovensku je situace do jisté míry podobná. I Bratislava má – stejně jako Praha – výrazně vyšší životní úroveň než ostatní regiony. V posledních volbách v roce 2016 zvítězili ve všech pěti bratislavských obvodech liberálové ze Slobody a Solidarity, zatímco naprostou většinu Slovenska ovládl sociálně-demokratický SMER, který bral vítězství v 70 ze 79 okresů.
Pražská kavárna uměle dělí společnost
Politoložka Vladimíra Dvořáková míní, že odlišné volební chování Pražanů sice pospolitosti společnosti moc nepomáhá, ale nebezpečnější se jí zdá uměle vyvolávané rozdělování společnosti.
„V té souvislosti mě napadají slova Miloše Zemana o pražské kavárně. Minimálně se naznačuje, že v Praze se nemusí pracovat. Čili přesně takové konstrukty vyvolávají štěpení mezi hlavním městem a zbytkem země nebo mezi různými vzdělanostními strukturami. Takže v tomto já vidím určité nebezpečí,“ doplňuje Dvořáková.
