Pracoval jsem v Iráku pro bezpečnostní agenturu, tvrdí muž stíhaný za službu v cizí armádě

Nahrávám video
168 hodin:
Zdroj: ČT1

Policie stíhá muže z Brna z přečinu služby v cizích ozbrojených silách. Podezírá ho, že se jako voják účastnil válečných úkolů v irácké armádě. Obviněný muž to odmítá. Hájí se tím, že byl v Iráku dvakrát a ucházel se jen o práci takzvaného kontraktora v soukromé bezpečnostní agentuře. Za trestný čin služby v cizích ozbrojených silách hrozí muži až pět let vězení. Obvinění za boj v cizí armádě je naprosto výjimečné. Od vstupu České republiky do NATO za to nebyl odsouzen žádný Čech.

Obviněný muž se jmenuje křestním jménem Miroslav, ale příjmení si nepřeje zveřejnit. Je mu třicet čtyři let a je bývalým profesionálem v thajském boxu. Od sedmnácti pracoval jako ochranka v barech a na diskotékách. Později byl osobním strážcem VIP lidí. V roce 2016 se rozhodl stát se takzvaným kontraktorem v Iráku.

„Práce kontraktora není složitá. Pracujete v doprovodných konvojích, hlídáte různé VIP osobnosti a tak dál. Samozřejmě musíte brát v úvahu, že Irák je válečná zóna, takže jisté riziko tam vždy je,“ řekl České televizi v pořadu 168 hodin.

Dvakrát v Iráku, potom zatčení

Začátkem srpna 2016 odletěl Miroslav na šest dní do Iráku. Uvedl, že si chtěl vyzkoušet, zda na takovou práci stačí a zda o něj bude mít místní bezpečnostní agentura zájem. Popsal, že to bylo jako zkušební doba v nějaké firmě. Sledoval, jak to v agentuře chodí, aby se mohl rozhodnout, zda o takovou práci bude usilovat dál. Během čtyř dnů byl ve skupině kolegů, která měla hlídat VIP klienty.

Znovu se do severoiráckého Irbílu Miroslav vrátil v polovině prosince 2016, tentokrát na pět dní. Sdělil, že během druhého pobytu v Iráku už definitivně podepsal dvouletou smlouvu jako kontraktor se společností Bekhma Security a čekal na vyřízení pracovního víza.

168 hodin:Případ kontraktor
Zdroj: ČT1

Jenže letos 15. března zatkla muže v pražských Košířích zásahová jednotka a převezla ho na policejní stanici. „Šel jsem na zastávku a ze všech stran na mne naskákali policisté, na zemi mne spoutali a odvezli k výslechu. Potom mi bylo sděleno obvinění, že jsem vstoupil do armády cizího státu,“ popsal své zatčení obviněný muž.

Fotky, e-mail, odposlechy

Následovala domovní prohlídka, při které policisté zabavili dva notebooky, telefon, kameru, paměťové karty a legálně drženou pistoli s náboji. „Mohu potvrdit, že kriminalisté Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy vedou trestní řízení pro podezření trestného činu služby v cizích ozbrojených složkách na Blízkém východě,“ uvedl mluvčí Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy Tomáš Hulan.

Podle příslušného zákona se trestného činu služby v cizích ozbrojených složkách dopustí ten, kdo úmyslně vykonával službu ve vojsku, ozbrojených silách jiného státu, aktivně se zúčastnil jako voják válečných úkolů, ve formě vojenské služby v regulérní institucionální armádě.

„V Iráku jsem se žádných bojů nebo válečných úkolů neúčastnil. To je nesmysl,“ hájí se obviněný muž. Policie se v usnesení mimo jiné odvolává na informace z jeho e-mailu a z telefonních odposlechů. Jako hlavní důkaz policie předkládá fotografie, které Miroslav zveřejnil na Facebooku nebo je našli u něj v telefonu.

168 hodin:Případ kontraktor
Zdroj: ČT1

Ve spisu je u snímků uvedeno: „Podezřelý je zachycen na fotografii oděný do uniformy s insigniemi Iráckého Kurdistánu. Je zachycen i ve společnosti s dalšími vojáky, kdy ohledáním bylo zjištěno, že někteří z nich jsou vojáci regulérní armády Iráckého Kurdistánu.“

Uniforma není důkaz, shodují se právníci

„Skutečnost, že je někdo oblečený do uniformy s nějakými insigniemi, ještě neznamená, že je skutečně příslušníkem těch ozbrojených sil. Spousta trampů nosí uniformu československé nebo české armády, popřípadě armády bundeswehru, a určitě to nejsou její příslušníci,“ řekl pořadu 168 právník obviněného muže Aleš Rozehnal.

Miroslav tvrdí, že uniformu obdržel od bezpečnostní agentury záměrně. Pracoval na severu Iráku a bylo tedy podle něj důležité, aby bylo bez sebemenších pochybností zřejmé, že stojí na správné straně.

„Musíte mít na sobě nějaké označení, navíc když pracujete v takové zemi. To vám ale dává zaměstnavatel. Agentura, která vás zaměstnává, vám sežene oblečení a vybavení. Takže když zaměstnavatel řekne, že musíte mít tohle označení, tak musíte mít tohle označení. Když řekne, že se budou hlídat diplomaté, tak dostanete oblek,“ uvedl obviněný.

168 hodin:Případ kontraktor
Zdroj: ČT1

Uniformu s nášivkami zabavila policie při domovní prohlídce. Insignie, které na ní jsou, patří přímo Pešmergům, jednotkám Iráckého Kurdistánu. Bojují tu proti teroristům z Islámského státu. Pešmergy se rozumí ozbrojené síly. Je to vlastně armáda, která podléhá autonomní vládě Iráckého Kurdistánu. Tedy území, které leží na severu Iráku a které kontrolují Kurdové. Pešmergové jsou v tuto chvíli nejznámější kvůli svému boji s radikály z Islámského státu.

Takže co všechno policie podle svého usnesení proti Miroslavovi má? Jednu uniformu s výšivkami, několik fotografií, na kterých je v ní oblečený, a Miroslavovy e-maily, ve kterých píše, že je v Iráku vojákem.

Advokát František Novotný pro Českou televizi uvedl, že z takových materiálů nelze vyvodit závěr, že obviněný český občan skutečně vykonával službu v cizí armádě. Podobného názoru je také vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek. „Rozhodně samotná fotografie v uniformě a také skutečnost, že byl na místě, kde se pohybuje nějaká ozbrojená moc jiného státu, nestačí. To ustanovení požaduje jasné důkazy, že konal službu,“ uvedl Jelínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...