Ministerstvo vnitra připravuje návrh zákona, který má pomoci sportovním klubům lépe kontrolovat udělené zákazy vstupu na zápasy. Součástí návrhu je zapojení kamer s funkcí rozpoznávání obličejů. Ty by zachytily problémového fanouška už při vstupu na stadion. Vzniknout má i registr problémových fanoušků. Návrh také zavádí pokuty v rozmezí 10 až 50 tisíc za zakázané použití pyrotechniky na stadionech, při opakovaném porušení zákazu až dvojnásobek.
Resort v předloze stanovuje také podmínky pro vznik sdílené databáze vytipovaných fanoušků. Na potřebnou legislativu dlouho čekaly fotbalové kluby, které chtějí následně spustit sběr dat v pilotním projektu. K použití kamer na stadionech měl výtky Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle ministerstva vnitra ale jejich zneužití brání přísné podmínky, za kterých návrh zákona použití umožňuje.
V současnosti při vstupu na stadiony prvoligových klubů prochází návštěvníci osobní prohlídkou, která má především zamezit tomu, aby dotyčný pronesl nebezpečné předměty a pyrotechniku. Dění uvnitř pak hlídá propracovaný kamerový systém i pořadatelé. O čem ale dnes klub nemá tak dobrý přehled, je pohyb osob, které na zápas nesmějí.
Zákaz vstupu na stadion může fanouškovi pro porušení zákona nebo klubových pravidel stanovit soud nebo samotný klub. V prvním případě ho pak hlídá i probační služba, ve druhém klub sám. Taková kontrola je ale pro kluby velmi problematická.
Právě v kontrole zákazů by měly pomoct kamery s funkcí rozpoznávání obličejů. Ministerstvo vnitra je klubům chce povolit za dodržení přísných podmínek. Nesmějí je použít plošně, výhradně jen pro kontrolu lidí se zákazem vstupu a s jejich vědomím.
„V databázi jsou přesně zákonem vymezené údaje a to je jméno, příjmení, sportovní příslušnost a právě digitální podoba dané osoby,“ říká Lubomír Janků z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Dodává, že jakékoli využití pro komerční a marketingové účely je zapovězeno. Na co nejpodrobnějším popisu pravidel a povinností pro kluby trvá také Úřad pro ochranu osobních údajů, jemuž nestačí obecný komentář.
Po přijetí zákona spustí systém zkušebně velké fotbalové kluby. Vzniklou databázi problémových fanoušků by mezi sebou měly mít možnost sdílet. „Cílem té databáze je sjednotit údaje o zákazech vstupu z rozhodnutí soudu, z rozhodnutí obecních úřadů a klubů na základě porušení návštěvního řádu,“ přiblížil ředitel komunikace Ligové fotbalové asociace Štěpán Hanuš.
„Pyro“ je zločin
Velké fotbalové kluby možnost využití kamer s rozpoznáváním obličejů vesměs vítají. Představitelé Sigmy Olomouc zároveň poukazují na vysoké náklady systému. „Techniku bychom museli dokupovat, vlastně by to pro nás znamenalo v podstatě nový kamerový systém v řádu milionů korun,“ říká mluvčí klubu Alice Zbraňková.
Nejvíc výtržníků mají kluby s největší fanouškovskou základnou, jako jsou pražská Sparta, Slavia Praha, ostravský Baník nebo plzeňská Viktoria. Mezi tisícovým publikem jsou ale v menšině, například Sparta řeší jen desítky případů.
Statistiky policejního prezidia uvádějí, že policisté v případě zápasů nejvyšší fotbalové soutěže řešili v roce 2019 31 trestných činů a 257 přestupků. V necelé stovce případů se jednalo o narušení veřejného pořádku, dvacetkrát řešili vandalismus a v osmi případech napadení policisty.
Nejvíce problémů se týkalo pyrotechniky. Vzdor zákazu jejího používání na stadionech ji fanoušci odpálili ve 140 případech přímo v ochozech, v patnácti případech mimo ně. Za použití pyrotechniky dnes zákon výslovně pokutu neudává, fanoušci jsou sankcionováni za porušení návštěvního řádu.
