Poulova rodina chce zpět 3,5 milionu z trezoru zabavených při razii Nagygate

Rodina bývalého šéfa Úřadu vlády Lubomíra Poula se žalobou domáhá více než 3,5 milionu korun, které prý měla uschované ve vládním trezoru. Uvedl to ČRo Radiožurnál. Peníze zabavila policie během razie při takzvané Nagygate, při které zadržela vedle Poula i tehdejší ředitelku kabinetu premiéra Petra Nečase Janu Nagyovou. Kriminalisté však Poula nakonec z ničeho neobvinili.

Policie vrátila peníze na Úřad vlády před rokem, nepřišla na to, že by souvisely s nějakým zločinem. Úřad vlády ale následně rozhodl, že je Poulovým nedá. Manželé proto podali na začátku dubna žalobu, chtějí zpátky 3,5 milionu korun.

Poul tvrdí, že více než 3,5 milionu korun v hotovosti nebylo jeho, ale šlo o úspory rodičů. Podle Poulovy matky Marie Poulové peníze patří jí a manželovi, synovi prý dali svoje celoživotní úspory do úschovy kvůli tomu, že měl na Úřadu vlády trezor. Taková suma peněz ale odporuje i vnitřním pravidlům Úřadu vlády.

Podle advokáta Poulových Vladimíra Řičici byla částka určena pro Poulova bratra, který žije v USA. Pokud by se vrátil, peníze by použil na nákup nemovitosti, cituje Radiožurnál právníka. Poul zároveň podle Řičici přiznává, že porušil interní pravidla.

Současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) situaci považuje za absurdní, věc bude muset rozhodnout soud.

8 minut
Studio ČT24: Komu patří miliony zabavené v trezoru?
Zdroj: ČT24

Šéf Úřadu vlády Pavel Dvořák uvedl, že Poulovi dostatečně neprokázali, že peníze jsou jejich. „My jsme odmítli finanční prostředky vydat zejména z toho důvodu, že to zdůvodnění bylo velmi málo důvěryhodné a velmi nedostatečně podložené,“ uvedl Dvořák. Radiožurnál dodává, že Poulova matka je bývalá prodavačka, otec pracoval v řadové funkci v továrně.

V tiskovém prohlášení Úřad vlády upřesnil, že má teď peníze na depozitním účtu. Finanční hotovost prý oznámil jako nález soudu a nyní čeká na pokyn, jak dál postupovat. Poul se podle úřadu po celou dobu trestního řízení odmítl k částce vyjádřit a nepřihlásil se o její vlastnictví, proto je pro úřad jeho tvrzení nedůvěryhodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů.
06:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZ, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 mminutami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 38 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami
Načítání...