Praha – V Poslanecké sněmovně začala mimořádná schůze, která má na programu 25 bodů. Největší pozornost se točí kolem služebního zákona – normy, kterou Česko jako jediná členská země EU stále nemá. Část opozice, která s novelou nesouhlasí, už předem avizovala, že bude schůzi zdržovat. Nevyloučila ani obstrukce, pokud neprojdou předložené pozměňovací návrhy. Jednání by tak mohlo v některých dnech trvat do noci. Na schůzi, jejíž trvání odhaduje premiér Bohuslav Sobotka na dva týdny, budou poslanci schvalovat i návrh na zvýšení spotřební daně z cigaret nebo zachování takzvané zelené nafty pro zemědělce. Návrh služebního zákona si můžete přečíst zde.
Premiér před poslanci svolání mimořádné schůze obhajoval. Předlohy, které má sněmovna na programu, podle něj pomohou rodinám s dětmi, seniorům, stabilizují rozpočtové příjmy a vytvoří podmínky pro čerpání peněz z evropských fondů. Schválení programu schůze předcházela asi hodinová rozprava. Sobotka kritizoval předchozí vlády, že nedokázaly prosadit služební zákon, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se zase opřel do způsobu, jakým se zákon snaží vláda prosadit ve sněmovně.
Bohuslav Sobotka: „Všechny minulé vlády se svým dílem podepsaly na tom, že služební zákon nemáme. Není možné opakovat to, co se tady odehrávalo v minulých letech. Nedostatek vůle, neschopnost návrh dobře připravit, neschopnost zajistit finanční prostředky, to vše byly důvody, proč zákon nebyl přijat. Jeho další odkládání už ale není možné.“
Miroslav Kalousek: „Mnohem více než účinnost po nás Evropská unie chce dobrý a efektivní zákon. Už jenom samotný proces projednávání, zatím jsem se vůbec nebavil o obsahu, každému gramotnému dostatečně jasně vypovídá, že to prostě nemůže být kvalitní zákon.“
ODS už na brífinku před schůzí oznámila, že využije všech možností jednacího řádu k tomu, aby zabránila přijetí služebního zákona. Předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura nevyloučil dlouhé řečnění. „Oznámil jsem klubu, že parlamentní prázdniny skončily,“ poznamenal. Strana tvrdí, že koalice chce na úřadech „zabetonovat“ úředníky blízké vládním stranám. Svou výtku se na tiskové konferenci snažila zdůraznit modelem s fotografií Úřadu vlády, kdy do betonového základu byly zapíchány fotografie některých vysokých ministerských úředníků, například náměstka ministra školství Petra Hulinského (ČSSD).
Zákon o státní službě se podle odhadů dotkne 70 000 státních úředníků. Jak avizoval premiér, norma musí být účinná k 1. lednu příštího roku, jinak bude ohroženo čerpání evropských dotací. „Při vyjednávání o Dohodě o partnerství jsme znovu získali informace, že pro čerpání z evropských fondů bude naprosto nezbytné, aby Česká republika měla od 1. ledna příštího roku účinný zákon o státní službě. Argumenty opozice, že zde není žádný spěch, by nás dovedly do velké havárie,“ zopakoval v pondělí ministerský předseda.
Kabinet předpokládá, že služební zákon zajistí odpolitizování a transparentní výkon státní správy. Evropská unie podle předsedy legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera (ČSSD) žádá, aby norma obsahovala co nejméně výjimek a aby byl její dopad co nejširší. „Je naprosto jasné, že kromě ministerstev a ústředních správních úřadů je požadavek, aby se vztahoval také na zprostředkující instituce ve vztahu k evropským fondům,“ poznamenal ministr. To je však širší pojem než státní správa, zákon by se tak týkal i některých fondů, například Fondu životního prostředí nebo CzechInvestu.
Potřebujeme superúředníka se superúřadem?
Jedním z ústředních bodů novely je vznik tzv. generálního ředitelství státní služby, které bude součástí Úřadu vlády. Tato centrální instituce by měla zajišťovat mimo jiné systemizaci a personalistiku správních úřadů, tvorbu metodik a služebních předpisů či školení vedoucích. Ředitelství dostane na starost taky organizaci výběrových řízení na pozici generálního ředitele státní služby a jeho zástupce, kteří by měli nastoupit v říjnu letošního roku, a dále na místa státních tajemníků jednotlivých ministerstev. Ti by měli být jmenováni v lednu 2015.
Podle předsedy vlády by měl pozici šéfa státní služby zastávat člověk, který má schopnosti řídit a současně má hluboké zkušenosti s fungováním státní správy. „Neměl by být spojen s některou konkrétní politickou stranou. Jeho profil by měl být profilem nestranického úředníka, který má dostatečné řídící schopnosti,“ míní Sobotka. Proti každému rozhodnutí státního tajemníka nebo ředitele se navíc bude možné odvolat a rozhodnutí napadnout i ve správním soudnictví.
Tejc: V parlamentní demokracii nelze úřednickou moc zcela oddělit
Generální ředitel bude jmenovaný na sedm let a odvolatelný pouze ze zákonem stanovených důvodů. „Funkci nebude moci opakovat. Neměl by se tedy rozhodovat podle toho, aby ho příští vláda, ať už bude jakákoliv, jmenovala opětovně. To by měly být atributy jeho nezávislosti,“ dodal předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Zároveň ale upozornil, že v parlamentní demokracii, kde lidé volí své zástupce, není možné moc úřednickou úplně oddělit, „aby si úředníci spravovali zemi, jak chtějí“. „Nezávislost musí mít své meze a musí být pro ni stanovena jasná pravidla v zákoně,“ řekl České televizi.
Změny budou i v odměňování. Nyní mají úředníci smluvní platy, služební zákon zavádí platy tarifní a odměny limituje do výše 25 procent platu. „Abychom se nesetkávali s extrémními případy odměn jako v minulosti,“ doplnil Tejc. Vláda podle něj také nechce dělat pokusy na lidech, systém proto bude dva roky fungovat provizorně: „Po dohodě s odbory a opozicí chceme nový systém odměňování nastavit až za dva roky, až bude jasné, kolik nás bude stát. Nebylo by fér, kdyby nový zákon přinesl miliardové náklady navíc.“
Opozice varuje před zabetonováním státní správy
Opozice má však na nově chystanou pozici superúředníka odlišný názor. „Považuji generální ředitelství a nějakého superúředníka, který rozhoduje o všech dalších, za naprosto chybný koncept,“ upozornil předseda občanských demokratů Petr Fiala. Varoval také před tím, že by se do řídících funkcí mohli dostat lidé blízcí ČSSD a ANO a koalice by prý mohla státní správu „zabetonovat“. V Otázkách Václava Moravce Fiala oznámil, že jeho strana předloží vlastní verzi zákona, která nebude obsahovat instituci generálního ředitelství.
Jan Farský, místopředseda ústavně-právního výboru (TOP 09): „Zákon je legislativně dobře napsaný, ale nepatří do této doby. Je spíš z doby 50. let, kdy se kariérně fungovalo v jedné firmě celoživotně… Všichni chceme státní správu odpolitizovat a profesionalizovat, ale praktické předložení tomu slibu neodpovídá.“
TOP 09 se spokojí s tím, že navrhne koalici „pět až šest politických požadavků“. „My rozhodně nechystáme obstrukce. Ani nechystáme vlastní verzi. My ten zákon chceme,“ nechal se slyšet v ČT místopředseda strany Miroslav Kalousek. Změny jsou podle něj nutné, neboť vládní návrh nedokáže zajistit „profesionální a nestranný výkon státní správy“. Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek jednání s TOP 09 připustil. S vlastními pozměňovacími návrhy počítají i komunisté.
A co peníze?
Některým poslancům se rovněž nelíbí, že v návrhu chybí vyčíslení dopadů na rozpočet. Výhrady dokonce zazněly i z koaličních řad. „KDU-ČSL opakovaně tvrdila, že dopad do rozpočtu bude v řádu miliard,“ varoval třeba místopředseda lidovců Jan Bartošek. Podle Jaroslava Faltýnka je ale taková částka „nesmyslná“. Ředitelství si prý vystačí se zhruba třiceti zaměstnanci a ročními náklady v řádu desítek milionů korun.
