Praha - Politici začali chystat zásadní změnu ústavy, kterou chtějí změnit pravomoci prezidenta republiky. První změna souvisí s průtahy kolem jmenování Bohuslava Sobotky (ČSSD) premiérem, druhá se týká výběru členů rady České národní banky (ČNB). Nová pravidla má připravit pracovní skupina poslanců napříč politickým spektrem - každá parlamentní strana zde má dva zástupce.
Politikům vadí, že členy rady ČNB vybírá a jmenuje prezident. Miloš Zeman jmenoval nedávno novým členem rady bývalého premiéra Jiřího Ruskoka. Ten nahradil Evu Zamrazilovou, které v únoru vypršel šestiletý mandát. „Do budoucna zde hrozí to, že nějaká finanční skupina podpoří konkrétního kandidáta právě proto, aby ovládla bankovní radu banky, která má vliv na celý finanční sektor,“ obává se předseda sněmovního ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). „Když může Senát vybírat ústavní soudce, mohl by vybírat i členy ČNB,“ naznačuje řešení Stanislav Polčák, poslanec za TOP 09.
Jindy znesvářené strany se vzácně shodují: V ústavě chybí jasné lhůty pro jmenování premiéra i vlády. Zeman se v tomto ohledu stal rekordmanem – žádný z předchozích prezidentů v historii samostatné České republiky nevybíral premiéra tak dlouho. Sobotka se dekretu „dočkal“ až po 83 dnech od konání voleb. „Považuji za důležité stanovit lhůtu pro jmenování vlády po volbách tak, aby se jmenování vlády nemohlo odkládat,“ myslí si premiér.
Zeman si dával na čas i se jmenováním ministrů: Netajil se kritikou vůči některým z nich a adepti také museli absolvovat osobní schůzky. Novou vládu získalo Česko až po 95 dnech od voleb. „Aby ministr byl nebo nebyl jmenován jenom na základě rozmaru jediného člověka, to je věc, která by měla z našeho ústavního práva vymizet,“ dodává Polčák. „Dokáži si představit, že dojde ke shodě a tato záležitost bude dořešena tak, aby tam byly stanoveny konkrétní lhůty,“ potvrdil šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Zatím je ve hře lhůta 30 dnů. Ne všichni ale s touto změnou souhlasí. „Představa toho, že do ústavy dáváme všechny možné lhůty, kdo, kdy co má udělat, mně připadá nesprávná,“ nechal se slyšet Marek Benda (ODS).
Poslanci hodlají do debaty o změnách zapojit i Senát: chtějí, aby jeho zástupci byli už od počátku přítomni všem jednáním. Parlament se bude zřejmě zabývat i dalšími změnami v oblasti pravomocí – jmenováním profesorů a také vyhlášením amnestie a udělováním milostí. Zemanovi totiž na současném systému jmenování profesorů vadí, že by měl návrhy podepisovat automaticky, pravomoci se proto chce vzdát. Další prezidentskou výsadu, udílení milostí, už převedl na ministerstvo spravedlnosti – protože to považuje za „zbytečně monarchistický prvek“.
