Poslanci si omezení imunity neschválili

Praha – Sněmovna neschválila zrušení možnosti doživotní trestní imunity zákonodárců. Koalici chyběly hlasy ČSSD, která chtěla zčásti zachovat přestupkovou imunitu. Vládní poslanci ji chtěli naopak zrušit zcela. Návrh nakonec podpořilo jen 89 ze 124 přítomných poslanců, pro schválení bylo třeba 120 hlasů, neboť na ústavní změny je potřeba hlasů tří pětin všech poslanců.

Koaliční návrh na omezení imunity počítal s tím, že by se zákonodárci za prohřešky dočkali trestu poté, co jim skončí mandát. Dnešní praxe je totiž taková, že pokud spáchají trestný čin v době svého funkčního období a zákonodárný sbor jejich imunitu nezruší, po konci mandátu je už policie za protiprávní jednání stíhat nemůže. Podle novely o imunitě by po dobu poslaneckého mandátu také neplynula promlčecí lhůta. V případě přestupkové imunity si nyní mohou zákonodárci vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru

Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka:

„Vy prostě nad námi jako nad opozicí žádnou moc nemáte a nemůžete nás nutit ke schvalování vašich návrhů zákonů, které s námi nebyly konzultovány a kde s námi nebyl dohodnut kompromis“. Sobotka poukázal také na to, že na hlasování přišlo pouze 85 koaličních poslanců, s nimiž pro novelu zvedli ruku i čtyři zástupci opozice.

Koalice předloží návrh znovu

Místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV) uvedla, že vládní poslanci návrh předloží znovu. Opozice požadovala, aby s ní koalice svůj návrh předjednala, neboť pro ústavní změny nemá ve sněmovně dost hlasů. Sociální demokraté svou podporu koaliční novele podmiňovali tím, že bude zachována přestupková imunita na jednání zákonodárců souvisejících s mandátem. Podle kritiků by ale takovéto vymezení znamenalo fakticky zachování přestupkové imunity. Vládní poslanci sociálním demokratům navíc vytýkali, že s tímto požadavkem přišli až tento týden, zatímco při projednávání novely ve sněmovních výborech nic takového nepožadovali a zrušení imunity naopak podporovali. Komunisté podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa koaliční návrh nepodpořili, protože byl špatně připraven.

Imunity bylo zbaveno 19 poslanců

Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 19 poslanců či senátorů, přičemž poslanec za extremistickou stranu Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) Josef Krejsa byl dokonce vydán trestnímu stíhání ve dvou případech. Naposledy sněmovna vydala bývalého poslance Petra Wolfa (zvolen za ČSSD), který byl podezřelý z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv.

V případě senátorů byl k trestnímu stíhání například vydán před sedmi lety Alexandr Novák (ODS). Toto úterý byl odsouzen k pětimilionové pokutě a podmíněnému trestu vězení. Podle rozsudku v roce 1999 jako chomutovský starosta přijal úplatek přes 40 milionů korun za prodej plynárenských a energetických akcií patřících městu.

Projednávání provázely spory, Rath se hádal s Němcovou

Schvalování koaliční novely oddálily ve sněmovně spory mezi vládními poslanci a opozicí. K nejdramatičtějším momentům debaty, která trvala půldruhé hodiny, patřila hádka Davida Ratha (ČSSD) s předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou (ODS). Ta Ratha napomenula za osobní útoky vůči zástupcům její strany. Rath nejprve označil za pokrytectví, že při schvalování novely chybí premiér Petr Nečas (ODS) jako hlavní předkladatel. Poté uvedl: „Já chápu, že třeba pan poslanec Bendl nechápe, oč jde. To mě nepřekvapuje.“

Němcová následně Ratha vyzvala, aby se zdržel takovýchto osobních poznámek. Rath namítl, že může mít jakékoli poznámky. „Pokud s tím máte problém, tak mě dejte k mandátovému a imunitnímu výboru. To je jediné, co totiž umíte, vyhrožovat,“ řekl Němcové Rath, který už čelí disciplinárnímu řízení v tomto výboru za obvinění Miroslava Kalouska (TOP 09) z opilosti. Odmítl prominout Němcové, že přerušila jeho řeč, a odmítl také její prohlášení, že svou řečí vybočil z mezí slušnosti.

Šnajdr o Rathovi řekl, že je Kraken

Předseda poslanců ODS Petr Tluchoř následně vyzval sociální demokraty, aby se od chování Ratha distancovali. „Abychom si nemuseli myslet, že hulvátské a sprosťácké chování vůči předsedkyni sněmovny je standardem pro celou sociální demokracii,“ uvedl. Marek Šnajdr (ODS) k tomu dodal, že ČSSD zřejmě nechce podpořit omezení imunity. „Zvolila tento způsob postupu, klasickou situaci, vypustila Krakena, aby tuto Poslaneckou sněmovnu rozsekal, abychom se začali navzájem hádat,“ dodal Šnajdr. Za Krakena, mytologickou nestvůru, označil Ratha už v létě kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek.

Ze sociálních demokratů reagoval na Tluchořovu výzvu přímo jen bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek. Poukázal na to, že i on byl předmětem urážky jedné z koaličních poslankyň, které se za to pokárání nedostalo. „Když už je někdo útlocitný, tak buďme útlocitní všichni. Jestli tady někdo hovoří o Krakenovi, tak je to nevkusnost, neslušnost,“ uvedl Paroubek vzhledem k tomu, že ani Šnajdr za svou poznámku napomenut nebyl. „Pan Šnajdr nás nejdříve školí, jak máme být slušní, a pak mě nálepkuje nějakými Krakeny a podobnými nadávkami. Já jsem si nevšiml, že byste ho napomenula,“ přidal se Rath. Němcová to nekomentovala, jejího pokárání se ale dostalo Stanislavu Polčákovi (TOP 09) za prohlášení, že „jednotka politické demagogie se jmenuje Bohuslav Sobotka“.

Koalice odmítla jednat o policejním prezidentovi

Vládní koalice dnes ve sněmovně odmítla jednat důvodech, proč ministr vnitra Radek John (VV) vyzval policejního prezidenta Oldřicha Martinů k rezignaci. Zařazení takového bodu na schůzi žádal Jeroným Tejc (ČSSD). Zdůvodňoval to tím, že John ve čtvrtek nepřišel na zasedání branného a bezpečnostního výboru, který měl o důvodech debatovat. Koalice ústy předsedkyně klubu VV Kristýny Kočí hlasování o zařazení bodu vetovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...