Poslanci bez výraznějších sporů schválili složení jedenácti stálých sněmovních komisí. Kontroverze se dají čekat v pátek, kdy dojde k volbě předsedů – komunisté totiž trvají na nominaci Radka Ondráčka do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Poslanci by se také mohli dočkat první mimořádné schůze, kterou kvůli evropské reformě azylového systému žádá SPD.
Spor o Ondráčka vedou tuzemští politici už několik dní. Kritici poukazují na to, že během Palachova týdne na začátku roku 1989 zasahoval jako člen pohotovostního pluku vůči protirežimním demonstrantům. Hnutí ANO, které ve sněmovně drží nejsilnější klub, dokonce komunisty vyzvalo, aby do čela komise dohlížející na kontrolní orgán policie navrhla někoho jiného. Komunisté ale podobné výzvy označují za kádrování a na Ondráčkově nominaci do čela kontrolní komise trvají.
„Oslovil jsem pana předsedu (poslaneckého klubu) Kováčika i pana předsedu Filipa, aby nominovali někoho jiného,“ konstatoval šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. „Zůstali ve své pozici, diskutovali jsme o tom na klubu a nepřijali jsme žádné usnesení ve smyslu závazného hlasování. Nechali jsme rozhodnutí na vědomí a svědomí všech našich poslanců.“
Aktuální zasedání sněmovny se předsednictvím jednotlivých komisí ani nezabývalo, schvalovalo jen personální obsazení. Část míst v některých komisích zatím zůstala volná, poslanci je obsadí později, a diskuse o kandidátech, jak je předložily poslanecké kluby, se ani nevedla. Sledovaná tajná volba předsedů komisí na plénu proběhne v pátek.
Na privatizaci OKD zaostří zvláštní komise
Dolní komora ustavila také devítičlenné vyšetřovací komise k privatizaci těžební společnosti OKD. O její vznik usilovali Piráti, kterým se podařilo sesbírat na devadesát poslaneckých podpisů napříč sněmovními kluby, a žádali, aby komise zasedla ještě před svátky. Do jejího čela nominovali poslance Lukáše Černohorského.
Sněmovní skupina má během následujících deseti měsíců prověřit převod akcií OKD do vlastnictví jiných osob a také okolnosti, za jakých stát snížil svůj podíl ve firmě, a tím pádem přišel o možnost ji kontrolovat. Komise má také prověřit prodej minoritního podílu státu a následné plnění závazků nabyvatele akcií. Má též prošetřit činnost státních orgánů a osob, které za majetkové operace při privatizaci odpovídaly.
Prodej akcií OKD schválila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest. Podle státního zástupce však byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy, a tak vznikla při prodeji škoda přes 5,7 miliardy korun.
Terčem kritiky kvůli tomu bývá tehdejší ministr financí – současný končící premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten ale výtky odmítá s tím, že vláda OKD prodala za nejvyšší nabízenou cenu, a jeho domovská strana vznik vyšetřovací komise podpořila. Pro její založení hlasovalo 153 ze 169 přítomných poslanců.
Proti byl například předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek, který připomněl, že případ řeší soud a sněmovna by se neměla do soudní moci vměšovat. Jeho argumenty podpořil i sociální demokrat Roman Onderka. „OKD se stalo zbraní stran typu SPD,“ prohlásil; členové SPD označovali privatizaci OKD za tunel a loupež za bílého dne, podle předsedy hnutí Tomia Okamury není možné chytat jen malé ryby.
Okamura chce mimořádnou schůzi k azylovému systému
Bez úspěchu naopak zůstala spojená snaha komunistů a SPD přednostně projednat reformu azylového systému Evropské unie, kterému se má věnovat nadcházející summit EU. KSČM chtěla od budoucí vlády slyšet, jaké kroky bude na summitu v souvislosti s azylovou reformou podnikat. Přednostní projednání ale zablokovalo ANO za pomoci Pirátů.
Česko a další státy ze středu a východu Evropy dlouhodobě odmítají, aby reforma zavedla trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl mezi členskými státy EU. Evropská komise ho do reformy takzvaného dublinského systému zapracovala se souhlasem Evropského parlamentu jako poslední možnost pro případ, že by některý členský stát musel čelit náhlému přívalu velkého počtu migrantů.
Předseda SPD Tomio Okamura to označil za útok na suverenitu, který je „zuřivější než všechny předtím“. Současně oznámil, že se jeho hnutí k tématu pokusí svolat mimořádnou schůzi dolní komory.
Hlavním bodem rozpočet
Hlavním bodem schůze dolní komory však bude další projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jeho základní parametry poslanci schválili už minulý týden, když pro něj hlasovalo 116 poslanců z řad bývalé vládní koalice, tedy ČSSD, KDU-ČSL a ANO, a přidali se k nim poslanci SPD. Piráti a komunisté se zdrželi, proti hlasovali poslanci ODS, TOP 09 a STAN (proti tak bylo 32 poslanců).
Druhé čtení, při němž budou moci zákonodárci navrhovat přesuny peněz, se uskuteční v pátek. Závěrečné schvalování rozpočtu je plánováno na úterý příštího týdne.
Už nyní se sněmovní strany shodují na potřebě zvýšit prostředky určené na sociální služby, nemají ale jednotnou představu o tom, kolik peněz poskytnout a odkud je vzít. Občanští demokraté a hnutí ANO věří, že se v rozpočtu podaří najít víc než jednu a půl miliardy s tím, že zbytek do požadovaných tří miliard by stát uvolnil v případě příznivého vývoje ekonomiky.
