Poslanci jsou pro zdanění církevních náhrad. Tři dny od výročí Února, zdůrazňují katolíci

5 minut
Události: Poslanci v prvním kole podpořili zdanění restitučních náhrad
Zdroj: ČT24

Poslanci v prvním čtení podpořili komunistickou předlohu, která chce zdaňovat každoroční finanční náhrady tuzemským církvím. Stát se jejich prostřednictvím snaží kompenzovat majetek, který církve nedostanou v restitucích. Návrh nyní míří do výborů, katolíci mluví o špatné zprávě o právním stavu Česka a připomínají, že ještě o víkendu si země připomínala komunistické převzetí moci v roce 1948. Právě to masivní konfiskace církevního majetku odstartovalo.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.

Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona pátým rokem.

Revizi církevních restitucí už před volbami v roce 2013 slibovala sociální demokracie, kvůli odporu koaličních lidovců se ale téma neotevřelo. Nyní se k němu vrací nová sněmovna, která na aktuální schůzi podpořila komunistický návrh na zdanění finančních náhrad.

Komunisté si slibují jedenáct miliard

Poslanec KSČM Vladimír Koníček tvrdí, že hodnota nevráceného majetku byla výrazně nadhodnocená a církve navíc podávají v případě některých nemovitostí žaloby na určení vlastnictví. Novela podle něj nespočívá ve zdanění náhrad, ale v tom, že se ruší jejich osvobození od daně.

Komunisté si od případné změny slibují, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Výplata náhrady by se zdanila devatenáctiprocentní srážkovou daní. Za celou dobu vyplácení náhrad by stát podle KSČM nepřišel asi o 11 miliard korun.

„Ceny dohodnuté při schvalování zákona byly výrazně nadhodnocené. Na to jsme upozorňovali v průběhu projednávání zákona,“ doplňuje spolupředkladatel návrhu Koníček – a podporu zde nachází i u premiéra v demisi Andreje Babiše. „Principiálně nemám s církevními restitucemi problém. Mám problém s tím, že náhrady byly prodražené o 54 miliard,“ prohlásil.

Návrh na zdanění církevních náhrad
Zdroj: ČT24

Hlasy komunisté vedle ANO našli i u zástupců ČSSD a SPD - ve všech případech tak jde o strany, které s různou intenzitou vyjednávají s Babišovým týmem o možné vládní spolupráci.

„Finanční náhrady, které nejsou náhradou škody, ale jsou čistým příjmem, by zdaněné být měly,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. „Chceme vést další debatu na výborech, zda bychom neuměli zpřesnit zdanění pouze na skutečné zisky církví, abychom nepoškodili ty, kteří dostávají skutečně jen to, co jim bylo vzato.“

ODS: Komunisté rozehrávají starou třídní nenávist

V minulém volebním období se stejná novela nedostala ve sněmovně ani do prvního čtení, nyní se návrhem bude zabývat rozpočtový a ústavně právní výbor – a to k velké nelibosti pravého středu. Znovuotevření podoby církevních restitucí totiž v dolní komoře vzbudilo odpor části Pirátů, lidovců, občanských demokratů i TOP 09.

Šéf poslanců poslední zmíněné formace Miroslav Kalousek označil za ohavné, že Babišova vláda v demisi komunistickou předlohu podpořila, i když si je vědoma možného sporu před Ústavním soudem. „Náhrada není příjem. Zdaňovat náhradu daní z příjmu je naprosto protismyslné a mimo zákon,“ konstatoval.

„Vůbec nechápeme, proč to někdo vytahuje, je to věc, která je uzavřená, ten návrh sám je pravděpodobně i v rozporu s ústavou,“ prohlásil šéf ODS Petr Fiala; jeho stranický kolega Marek Benda soudí, že postoj jednobarevné vlády ANO k novele je zpolitizovaný a motivovaný snahou naklonit si partaj Vojtěcha Filipa, která podle Bendy jen rozehrává „starou třídní nenávist“.

Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka byl zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi kompromisem a nápravou křivdy. „Kdo by na zdanění nejvíce doplatil, by byla Federace židovských obcí a malé církve,“ uvedl. Místopředseda křesťanské demokracie Ondřej Benešík se pak podivil zejména nad postoji SPD: „Je paradoxní, že svatý boj za křesťanský charakter naší společnosti a proti islamizaci chtějí někteří začít tím, že podváží činnost křesťanských církví a židovské obce.“

Návrh na zamítnutí předlohy už v prvním čtení, jak jej podal Kalousek a v diskusi podpořili Benda i Bělobrádek, dolní komora neschválila. Občanským demokratům se nepodařilo ani přerušit debatu do přítomnosti ministra kultury Ilji Šmída (za ANO), jeho ministerstvo se v připomínkách pro vládu vyslovilo proti zdanění náhrad.

Katolíci: O víkendu jsme si připomněli Únor, teď se schvaluje návrh komunistů

Katolická církev už dříve uvedla, že ke zdanění náhrad není žádný důvod, v současné podobě zákona jsou výhodné pro stát a společnost, církev prokázala, že nejsou nadhodnocené. Kardinál Dominik Duka mluvil o tom, že zdanění není z právního hlediska možné.

Nyní se nechala Česká biskupská konference slyšet, že aktuální rozhodnutí poslanců nedává „dobrou zprávou o stavu právního státu“ v Česku ani o vypořádání se s komunistickou minulostí.

„Ještě o víkendu jsme si připomínali národní prohru v podobě takzvaného Vítězného února a dnes Poslanecká sněmovna schvaluje komunistický návrh. Jsme schopni prokázat a prokazujeme to, že církevní restituce v současné podobě nejsou nadhodnocené a jsou výhodné pro stát i obyvatele,“ sdělil generální sekretář konference Stanislav Přibyl. 

Případné zdanění by považovali katolíci za protiústavní a protizákonné. „V případě, že by ty kroky byly podniknuty až ke zdanění náhrad, tak bychom se museli soudně bránit,“ varoval Přibyl. Komunistický návrh by mohli poslanci schvalovat během léta. Pokud projde ve sněmovně i v Senátu, začne stát danit restituční náhrady od roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...