Tuzemské poslance během čtvrtečního jednání na hodiny zaměstnala debata o globálních paktech o migraci a uprchlících, na jejichž podobě se shodlo přes 190 států OSN. Cílem dohody je mimo jiné podpora bezpečné a legální migrace – a i když ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček upozornil, že dokument není vymahatelný ani závazný, část zákonodárců ho hlasitě odmítala.
Poslance zaměstnala debata o migraci. Část z nich zavrhuje pakt OSN, přestože není závazný
3 minuty
Reportáž: Sněmovna se pohroužila do debaty o paktech OSN
Cílem migrační dohody, na jejíž podobě se shodlo v červenci přes 190 států OSN, je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.
Pakt by se měl přijímat v prosinci v Maroku, už loni se z jednání o dokumentu stáhly Spojené státy, protože dohoda je podle nich neslučitelná s migrační politikou Washingtonu. Ve druhé polovině července ohlásilo odchod z jednání o dohodě i Maďarsko s odůvodněním, že jde zcela proti jeho bezpečnostním zájmům. Nově se pak dohoda dostala i na přetřes v české sněmovně.
Hamáček: Jde jen o politickou deklaraci
„Není to právně vynutitelná mezinárodní smlouva,“ zdůraznil před poslanci Hamáček. Pakty, které reagují na masové pohyby migrantů a uprchlíků, jsou podle něho politickou deklarací. Hamáček také uvedl, že není pravda, že pakt o migraci ji definuje jako základní lidské právo.
Debatu o dvou dohodách v dolní komoře prosadil zástupce komunistů Zdeněk Ondráček. Hned v úvodu se tázal, proč Česká republika dokumenty neodmítne, pokud jsou politické a nezávazné.
„Proč neříct natvrdo, že nás tyto dva globální pakty nezajímají?“ ptal se a sdělil, že pakty nejsou nastaveny tak, aby migraci utlumily, ale naopak ji podporují. Dodal, že pokud členské státy OSN tyto pakty přijmou, zaváže je to k ratifikaci i na národních úrovních, a tím se stanou závaznou součástí národních právních řádů.
Kromě komunistů kritika od SPD a ODS
Nejvíc dohodu kritizovali poslanci SPD. Předseda hnutí Tomio Okamura prohlásil, že pakty přinášejí nebezpečí pro Česko i pro Evropu. Česká republika by se podle něho měla zachovat stejně jako USA a Maďarsko, protože dokumenty jsou podle Okamury v rozporu s jejími zájmy.
„Pokud neřekneme, že s paktem nesouhlasíme, všichni se na něj budou v budoucnu odvolávat,“ prohlásil šéf poslanců SPD Radim Fiala. „(Pakt) Zcela prokazatelně ohrožuje bezpečnost občanů hostitelských zemí, zvyšuje kriminalitu, vraždy, krádeže,“ dodal poslanec hnutí Jiří Kohoutek.
Hamáček nevidí důvod, proč by sněmovna měla přijímat usnesení, jak je navrhuje SPD. „Dnešní diskuse slouží jen k tomu, abychom děsili veřejnost a vyvolávali obavy z něčeho, co není namístě,“ řekl Hamáček.
S deklarací vedle KSČM a SPD nesouhlasila ani ODS. Poslanec občanské demokracie Jan Skopeček soudí, že migrační pakt může legitimizovat nelegální migraci a může vést k ochraně ekonomických migrantů. Pokud by tomu tak bylo, Česko by mělo z jednání o dokumentu podle ODS odstoupit. „Migrace je výchylka z normálu, anomálie,“ argumentoval.
„Musíme se smířit s tím, že migrace byla, je a bude,“ namítl ve vysílání ČT24 ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek a dodal, že se na ni podíleli i Čechoslováci. „V letech 1948 až 1989 odešlo víc než 200 tisíc lidí. Když je někde diktátorský režim nebo válka, lidé budou odcházet a žádné hranice je nezastaví. Měli jsme na hranicích dvoje dráty, na lidi se střílelo, a stejně odcházeli. Dnes by je pan premiér nazval nelegálními migranty – kterým sám pokládá věnce u berlínské zdi.“