Oběti trestných činů by měly mít v budoucnu snadnější cestu k finančnímu odškodnění. Ministerstvo spravedlnosti chce mít speciální účet, na kterém budou peníze ze zabaveného majetku pachatelů a pokut. Ty teď končí ve státním rozpočtu. Podle ministerstva by se tím objem peněz na odškodňování zvýšil. Zabavený majetek ale způsobené škody dlouhodobě pokrývá maximálně z jedné čtvrtiny.
Starost o děti, splácení dluhů po zemřelých příbuzných nebo nemožnost pracovat kvůli zničenému zraku. To jsou jen některé důsledky smrtícího metanolu. Soudy je vyčíslily na statisícové až milionové částky pro jednotlivé oběti.
Jenže podle zmocněnkyně poškozených metanolem Judity Pelechové je realita naprosto odlišná. „Pokud jim byly uhrazeny nějaké částky, tak jsou naprosto minimální,“ konstatovala.
Exekutoři nemají z čeho peníze vymáhat
Peníze pro poškozené teď vymáhají exekutoři – prakticky ale nemají z čeho. Podle Judity Pelechové totiž majetek zabavený lidem, kteří metanolovou kauzu rozpoutali, byl takřka v celé výši použit na úhradu škody pojišťovnám.
Někteří poškození se proto pokoušejí škodu vymáhat po státu. Například Radek Skupien, kterému na následky otravy zemřela sestra a oslepl otec, podal proti nízkému odškodnění ústavní stížnost.
V podobné situaci je v Česku většina obětí trestných činů. Pachatelé mají často oficiálně jen málo majetku. A ten navíc automaticky putuje do státního rozpočtu, kde se k němu oběti samozřejmě nedostanou. „Musí potom závodit se státem a musí si uplatňovat svá práva,“ konstatoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán (nestr. za ANO).
Peníze ze zabaveného majetku chce ministerstvo rozdělit poškozeným
Ministerstvo spravedlnosti chce cestu k odškodnění zjednodušit a peníze ze zabaveného majetku rozdělovat přímo poškozeným. Pokud nějaké prostředky zbydou, tři procenta z nich si rozdělí policie a státní zastupitelství. Použít je můžou třeba na nákup techniky nebo vzdělávání. Ministr tím chce žalobce ještě víc motivovat k hledání a zabavování majetku zločinců.
Žalobci to ale považují za nesystémové. Prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula řekl, že předloha není šťastná: „Orgány činné v trestním řízení nemohou být v principu motivovány vidinou získaných dvou nebo tří procent. Jsou vždy povinny jednat tak, jak jim trestní řád ukládá."
Přestane platit tříměsíční lhůta, kdy má ministerstvo vyplácet pomoc?
Ministr Pelikán chce taky zrušit tříměsíční lhůtu, během které má ministerstvo obětem vyplácet akutní finanční pomoc. To ale kritizuje ombudsmanka i organizace, které obětem pomáhají.
Podle Petry Vitoušové, ředitelky Bílého kruhu bezpečí, je nepřijatelné, aby pro ministerstvo byla lhůta jen volně limitovaná – pomoc má totiž být okamžitá. Ministr Pelikán ale oponuje: „Dnešní lhůta je jen na papíře. Vždycky si musíme vyžádat spis od soudu, a to samo o sobě trvá řadu měsíců,“ uvedl.
Vyplácení pomoci obětem by podle ministerstva měly v budoucnu zrychlit elektronické soudní spisy. Začít by měly fungovat do tří let.
- Zákon výslovně stanoví, že oběti mají právo na citlivé zacházení, odborné právní rady i finanční pomoc. Také rozšířil okruh trestných činů, jejichž oběti mohou stát o tuto pomoc žádat. Dříve to bylo možné jen tehdy, pokud pachatel způsobil oběti újmu na zdraví nebo smrt. Teď mohou finanční pomoc využít také oběti sexuálních trestných činů a týrané děti. Norma rovněž přiznává vyšší peněžitou pomoc za poškození zdraví.
Policie sice pachatelům zabavuje víc majetku, škody to ale zdaleka nepokrývá
Zajišťování majetku pachatelům se v posledních letech české policii daří několikanásobně lépe než v minulosti. Do roku 2010 hodnota zajištěného majetku nepřesáhla jeden a půl miliardy korun. V posledních letech se zabavené peníze, nemovitosti a další cennosti pohybují mezi čtyřmi a osmi miliardami.
Stále to ale ani zdaleka nestačí na pokrytí veškerých škod, které zločinci každý rok způsobí. V posledních dvou letech tvoří hodnota zajištěného majetku o něco víc než čtvrtinu celkových škod.
Kromě finanční pomoci se stát i neziskové organizace snaží zlepšovat taky psychologickou podporu obětí trestných činů. Stoupá totiž počet lidí, kterým ubližují jejich nejbližší. Podle neziskových organizací přibývá násilných trestných činů na ženách. Například organizace Rosa měla za celý loňský rok 270 klientek – a letos už jich je přes 260.
Až dvojnásobek hovorů oproti loňsku letos řešili pracovníci Bílého kruhu bezpečí. Významný nárůst zaznamenávají organizace také v případech násilí na seniorech.
- Obětem všech trestných činů pomáhá Probační a mediační služba. Využít ji mohou například senioři, ale taky oběti dopravních nehod nebo děti. Tato pomoc je bezplatná. Úředníci můžou oběť provázet při výslechu a při soudním řízení, můžou jí taky domluvit schůzku s psychologem, právníkem a vyjednat dokáží třeba i peněžní náhradu škody.
